Krapinec odstoupil z čela Českých drah

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec ve středu odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová, informoval po jednání dozorčí rady společnosti její místopředseda Dan Ťok. Hamplová bude podle dostupných historických pramenů první ženou v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa v roce 1918.

Krapinec ve středu podle Ťoka radě oznámil, že z osobních důvodů odstupuje z čela Českých drah. „Dozorčí rada to akceptovala,“ řekl Ťok. Konkrétní důvody Krapince komentovat nechtěl.

„Dozorčí rada se dnes (ve středu) dohodla s Michalem Krapincem na ukončení jeho působení v čele národního dopravce a poděkovala mu za jeho dosavadní práci. Současně jsme s účinností od 1. září 2026 zvolili Lenku Hamplovou předsedkyní představenstva společnosti České dráhy,“ uvedl předseda dozorčí rady Vazil Hudák, podle něhož má Hamplová dlouholeté zkušenosti s finančním a projektovým řízením, správou investic i jejich kontrolou. Připomněl, že v minulosti byla členkou dozorčí rady i Výboru pro audit Českých drah.

Krapinec byl šéfem ČD od roku 2022, kdy uspěl ve výběrovém řízení. Dozorčí rada se jeho postem ve středu mimořádně zabývala kvůli tomu, že nedávno vrátil svou bezpečnostní prověrku na stupeň Důvěrné. Krapinec krok zdůvodnil tím, že ji nepotřebuje. Hamplová naopak podle Dudáka je držitelkou platného osvědčení pro stupeň Důvěrné. „Věříme, že má všechny předpoklady pro úspěšné vedení společnosti,“ dodal.

Hamplovou do funkce navrhl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). „Dozorčí radě tento návrh přišel jako dobrý,“ podotkl Ťok. Hamplová dostane novou smlouvu, nejde tak o dočasné řešení do jara příštího roku, kdy měla původně vypršet smlouva dosavadnímu šéfovi drah.

Rada tak novou šéfku Českých drah jmenovala bez výběrového řízení, kterým v minulosti prošel Krapinec. „Myslím si, že v současné době není vhodné, aby personální situace na Českých drahách byla rozkolísaná tím, že by se více než měsíc nebo dva hledal nový generální ředitel,“ vysvětlil tento krok Ťok.

Bezpečnostní prověrky umožňují jejich držitelům seznamovat se s některými utajenými skutečnostmi. Stupeň Důvěrné je druhý nejnižší ze čtyř. Nižší je jen kategorie Vyhrazené, kdy prověrku může vydat i třeba zaměstnavatel. K získání vyšších stupňů musí žadatele prověřit Národní bezpečnostní úřad. Kontroluje osobní údaje, dřívější i současné zaměstnání, finanční a majetkové poměry, rodinné a sociální vztahy nebo trestní minulost. Řízení trvá několik měsíců.

Podle Krapince jsou ČD silnější společností než před čtyřmi lety

Krapinec sdělil, že odchází s pocitem hrdosti. „České dráhy jsou dnes stabilnější, modernější a ekonomicky silnější společností, než byly před čtyřmi lety. Nechci si ale přivlastňovat výsledky, které nejsou moje – jsou výsledkem práce více než třinácti tisíc lidí, kteří každý den drží České dráhy v pohybu. Právě jim patří moje největší poděkování. Bylo pro mě obrovskou ctí stát v čele společnosti, která má pro tuto zemi skutečný význam. Českým drahám a všem kolegům přeji mnoho úspěchů,“ zdůraznil.

Ministr dopravy Bednárik, jenž byl Krapincovým předchůdcem v čele drah, už dříve uvedl, že prověrka byla jednou z podmínek při výběru končícího šéfa ČD v roce 2022, a Krapincův postup s vrácením prověrky označil za nestandardní. Ve středu sdělil, že dohodu respektuje, a končícímu generálnímu řediteli poděkoval za práci, kterou vykonal.

Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se domnívá, že Krapinec organizaci vedl prokazatelně ve prospěch České republiky a národního dopravce. Zdůraznil, že to opakovaně potvrdily i mezinárodní ratingové agentury. Exministr také připomenul nedávné výroky předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury ohledně podle něj nedostatečné hygieny v některých spojích Českých drah. Za kauzou Kupka vidí snahu o ovládnutí dopravce a zákulisní obchody.

Podle vyjádření předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba postup zapadá do celkového schématu, kdy se vláda snaží „destruovat“ nominační zákon. „Já bych byl opravdu rád, abychom přistupovali k vedení státních firem tak, že se skutečně budou měřit výsledky, bude tam reálné posuzování kompetencí a nebude to sloužit jenom jako trafiky k dosazení nějakých kamarádů,“ prohlásil Hřib.

Hamplová bude chtít stavět na zkušenostech zaměstnanců

Podle Bednárika nyní České dráhy vstupují do další důležité etapy, ve které si musí upevnit svou pozici na rychle se měnícím trhu osobní železniční dopravy. „Lenku Hamplovou znám od roku 2018 jako mimořádně pracovitého člověka s tahem na branku a velmi dobrým projektovým řízením. Očekávám od ní, že využije své zkušenosti s financováním, řízením dopravního sektoru a vyjednáváním finančních prostředků na evropské úrovni a zaměří se především na snižování zbytných nákladů, zejména na úrovni generálního ředitelství, zjednodušení a zpřehlednění organizační struktury a celkové ozdravení Českých drah,“ sdělil Bednárik.

Jedním z hlavních úkolů nové šéfky drah bude podle Ťoka snížení tempa zadlužování státního dopravce. Nová ředitelka sdělila, že bude chtít stavět nejen na silné značce ČD, ale především na zkušenostech jejích zaměstnanců. „Důvěry dozorčí rady si velmi vážím a k nové odpovědnosti přistupuji s velkým respektem. České dráhy jsou jednou z nejvýznamnějších společností v zemi a jejich služby každý den využívají statisíce lidí. Jsou ale především firmou, kterou tvoří tisíce zkušených a zapálených zaměstnanců, kteří zajišťují každodenní fungování celé společnosti. Právě jejich zkušenosti a práce si velmi vážím a chci na nich stavět,“ uvedla.

Za svůj první úkol Hamplová považuje seznámení se s hospodařením a fungováním společnosti a hledání úspor tam, kde dávají smysl. „Nikoliv na úkor zaměstnanců, komfortu cestujících nebo kvality služeb. Zároveň se zaměříme na oblasti, do nichž je naopak potřeba investovat, abychom do modrých vlaků přilákali více lidí. Od prvního dne proto chci společně se zaměstnanci a celým týmem pracovat na tom, aby byly České dráhy zdravou, moderní a sebevědomou společností, která musí dlouhodobě obstát v konkurenci ostatních dopravců,“ zdůraznila.

Dozorčí rada ve středu také jmenovala novým místopředsedou představenstva Jiřího Ješetu. Ten byl dosud řadovým členem představenstva. Pozice místopředsedy byla nyní neobsazená. Třetím členem představenstva je Lukáš Svoboda.

Skupina ČD loni hospodařila se ziskem 1,837 miliardy korun před zdaněním, v roce 2024 dosáhla zisku 1,262 miliardy. Loni ČD přepravily 168 milionů cestujících, meziročně o osm set tisíc méně. ČD jsou akciovou společností, jediným akcionářem je stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěKoalice má dostatek důvodů pro přehlasování veta stavební novely, řekla Mrázová

Poslanci se vrátili k rozsáhlé koaliční novele stavebního zákona, jež má podle předkladatelů zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Předlohu vetoval Senát. Opakovaně projednají také předlohu o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou jim horní komora vrátila s úpravami. Vládní koalice prosadila, že sněmovna bude moci projednávat a schvalovat zákony až do noci.
08:59Aktualizovánopřed 18 mminutami

Obrana znemožnila Hlaváčovi první cestu na Ukrajinu, píší média

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).
před 39 mminutami

Kvůli požáru restaurace U Kojota půjdou dva lidé před soud

Státní zástupce obžaloval dva lidi v souvislosti s tragickým požárem restaurace U Kojota v Mostě. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. České televizi to sdělil mostecký okresní státní zástupce Jakub Procházka. Požár způsobil pád plynového topidla loni v lednu, v souvislosti s ním zemřelo sedm lidí a deset se zranilo. Podle trestního zákoníku může obviněným v případě odsouzení hrozit až deset let za mřížemi.
před 1 hhodinou

Stavba křižovatky komplikuje provoz u pražského letiště

Řidiči mířící na pražské letiště od Kladna nebo Slaného musí od 9. září počítat s omezením. U křižovatky ulic Aviatická a Lipská pokračuje přestavba a přímý sjezd z D7 k letišti je uzavřený. Omezení potrvá do 25. září. Podle policie se mohou na místě tvořit kolony.
před 1 hhodinou

SZIF dál vyplácí podporu Agrofertu a zpracovává žádosti, píše iRozhlas

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dál vyplácí podporu holdingu Agrofert a nepřerušil ani zpracovávání dalších žádostí, informoval server iRozhlas.cz. Evropská komise (EK) přitom firmám z holdingu pozastavila proplácení části unijních dotací, jelikož premiér Andrej Babiš (ANO) se podle EK nachází v potenciálním střetu zájmů.
před 1 hhodinou

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 2 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 2 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.