Kořeny komunistické ideologie jsou pořád mezi námi, řekl Vystrčil

Nahrávám video

Na několika místech Česka si lidé připomněli pětasedmdesát let od vraždy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a uctili památku i dalších zavražděných, umučených a vězněných z politických důvodů. Piet se účastnili také například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedové Senátu Jiří Drahoš (za STAN) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) či zástupci armády.

V hlavním městě si památku Horákové připomněli na Pětikostelním náměstí poblíž Poslanecké sněmovny, kde se nachází pomník od sochaře Josefa Faltuse. Ten zobrazuje skřivánka jako symbol svobody sedícího na mikrofonu řečnického pultu pro obžalované, za kterým stála Horáková u soudu. Připomínka obětí komunismu se uskutečnila také na Újezdu.

„Není to jen připomínka Milady Horákové, ale všech obětí komunismu. Těch byly stovky, ne-li tisíce, a co se týče zničených či zmařených životů, tak dokonce miliony,“ uvedla Pekarová Adamová s tím, že díky nim dnes můžeme zažívat nebývalou svobodu. „Ale to strašidlo ideologického hrůzného režimu zde bude vždy obcházet a na každé generaci je, aby nepřipustila, aby se vrátilo,“ dodala. Horáková podle ní žila v pravdě a vyznávala pravdu a ideály první republiky. „Byla symbolem vzdoru vůči režimu, který tu v roce 1948 nastal,“ míní.

Aby se něco podobného již neopakovalo, je podle Pekarové Adamové důležité být angažovaný a nevěřit věcem, které nejsou pravdivé, které jsou záměrně vypouštěny na veřejnost, aby vyvolávaly strach a nenávist. „Nepřipusťme to, aby nás tyto emoce ovládaly,“ dodala.

Předseda Senátu Vystrčil řekl, že svoboda není samozřejmost ani v současnosti. „Tím, kdo komunismus přivedl k moci, byli lidé, a je velmi nebezpečné, abychom to připustili znovu, takže je potřeba si připomínat, co komunisté způsobili a kolik mají na svědomí obětí,“ dodal. Horáková je podle něj symbolem odvahy a toho, jak „bychom měli přistupovat k dnešní době.“ „I díky ní žijeme ve svobodě a je naší povinností (...), abychom dělali vše pro to, aby se to neopakovalo a aby nikde na světě, pokud to bude jen trochu možné, žádná ideologie podobná té komunistické nevládla,“ dodal Vystrčil.

Podle Vystrčila jsou kořeny komunistické ideologie pořád mezi námi. „V tom, jak myslíme, jak se chováme, jakou máme rádi kulturu, nebo naopak nemáme. Je nutné si to uvědomovat a dělat vše pro to, abychom se těch kořenů zbavili,“ podotkl s tím, že lidé by si měli uvědomit, že není normální, pokud někdo žije tak, že mu někdo říká, co smí a nesmí jen proto, že je přesvědčen, že jen jeho ideologie je jediná správná. „Tohle bychom si měli uvědomit a vysvětlovat i tím, že umožníme lépe poznat historii a zrůdnosti, které komunismus napáchal,“ dodal s tím, že je naopak normální žít ve svobodě a rozhodovat o svém osudu.

Hodinu po poledni se uskutečnila také tradiční vzpomínková akce v areálu pankrácké věznice, kde byla Horáková zavražděna 27. června 1950. Drahoš zde zdůraznil, že Horáková je symbolem morální integrity a odvahy postavit se nesvobodě, což je podle něj inspirací i pro dnešní společnost. Varoval zároveň před tím, že se některé komunistické myšlenky znovu objevují ve veřejném prostoru a že část společnosti i politiků zlehčuje minulost totalitního režimu.

„Soudruzi se více než čtyřicet let podíleli na morální i ekonomické devastaci naší země a v současnosti se opět snaží ujmout místo v české politice, bohužel i za přispění některých tradičních politických stran. Neměli bychom proto zapomínat na to, že se komunisté po druhé světové válce v Československu nedostali k moci náhodou či omylem, ale s velkou podporou našich vlastních spoluobčanů, pro které nebyl tehdejší demokratický režim dostatečně atraktivní,“ řekl Drahoš.

Pankrácká věznice byla místem mnoha politických procesů a smrtí, režim tam likvidoval své odpůrce a nepřátele. Horáková se zde stala jednou z nejznámějších obětí totalitního útlaku. Spolu s ní tam v tento den zemřeli po vykonstruovaném procesu i právník Oldřich Pecl, štábní strážmistr SNB Jan Buchal a novinář Záviš Kalandra.

Další pietní akce

Další pietní akce se uskutečnily například v Liberci, České Lípě a Olomouci. V Olomouci ráno sloužili u okresního soudu mši za oběti fašistických a komunistických politických soudních procesů, které se odehrávaly u zdejšího soudu v letech 1939 až 1989.

Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Horáková aktivně vystupovala proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu.

Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 zavražděno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 lidí pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek.

Justiční vražda Horákové je na Slovensku v současnosti zneužívána při snahách o diskreditaci některých současných trestních řízení, vyplývá také z prohlášení slovenského Ústavu paměti národa. „Takovéto porovnání je nepřípustné, vychází z neznalosti dějin dvacátého století a je projevem neúcty vůči obětem komunismu,“ uvedl ústav, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Podle slovenského tisku slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok po květnovém zatím nepravomocném odsouzení nynějšího guvernéra centrální banky Petera Kažimíra za podplácení přirovnal jeho případ právě k procesu s Horákovou. Ministr tvrdil, že v Kažimírově případu šlo o čistě politický proces a Kažimír by byl stejně jako Horáková odsouzen k smrti, pokud by na Slovensku panovala padesátá léta.

Nahrávám video

„Toto srovnávání vůbec nedává smysl. Srovnávat se to nedá, jsou to úplně jiné případy. Režim jak u nás, tak na Slovensku je úplně jiný, než byl komunistický režim. Justice je nezávislá. Nemá zadané úkoly od politiků a neplní je, čili to srovnání je nesmyslné. Je to nějaký výrok, který někdo vypustí, ale nedokáže si jej ani pořádně rozmyslet,“ uvedl historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma.

Dodal, že jde možná o účelové výroky, ale nedovede si představit, čeho by tím člověk mohl dosáhnout. „Navíc není přece divné, že podobné výroky většinou vzbudí odpor a jsou kritizovány a spíše poškodí toho, kdo takto nesmyslné výroky prezentuje,“ míní historik.

Nahrávám video

Ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek dodal, že lidé dnes portrét Milady Horákové používají k tomu, aby se přihlásili k hodnotám, které ona symbolizuje a byly v rozporu s komunistickým režimem. Zmínil, že její životní osud byl velmi pestrý. „Věnovala se dlouhé roky sociální práci. Tím může být inspirativní i pro mladé lidi, kteří se zajímají i o feministické hnutí. Zároveň to byla velmi věřící dáma, takže se to velmi odráží na těch posledních dopisech, které jsou velmi dojemné,“ zmínil.

Podotkl, že Milada Horáková se během procesu velmi držela, aby ukázala určitou hrdost a aby nevypadala jako někdo, kdo se hroutí. V jejím příběhu je podle něj nejvíce patrná brutalita komunistického režimu. „Protínají se tam nejrůznější nástroje, které režim používal. Je skvělé, že právě Milada Horáková se stala symbolem pro všechny oběti komunistického režimu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...