Pokud bude vláda v demisi existovat ještě 17. prosince, pošle v tento termín do sněmovny upravený návrh státního rozpočtu na rok 2026, řekl končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Splní tak požadavek, který jí poslanci nedávno uložili. Kabinet kromě toho schválil, že Ústava Československé republiky z roku 1920 a dokumenty související s jejím vznikem se stanou národní kulturní památkou. Naopak odmítl novelu, podle níž mají velké firmy kotované na burze zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve svém vedení.
O způsobu přepracování státního rozpočtu vedou ministři interní debaty, včetně toho, zda v některých rozpočtových kapitolách dojde ke změnám, řekl Jurečka. Ty pak ještě proberou se šéfem resortu financí v demisi Zbyňkem Stanjurou (ODS).
Také ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL) již před jednáním zdůraznil, že podle jeho názoru by vláda v demisi měla dodržet stanovenou lhůtu dvaceti dnů a v nějaké podobě upravený návrh rozpočtu sněmovně poslat.
Nemůžeme tu věc vysedět a vymlčet, soudí Výborný
„Jsme si vědomi, že nám Poslanecká sněmovna dala dvacet dní na to, abychom rozpočet prošli znovu a vrátili Poslanecké sněmovně. Jakou formou, zda budeme měnit částky na straně příjmů, do jaké míry to budeme propisovat na výdajích a do kterých kapitol, to je ta debata, která se povede,“ řekl Výborný. „Budu trvat na tom, že nemůžeme tu věc vysedět, vymlčet, nereagovat, nerespektovat usnesení Poslanecké sněmovny,“ zdůraznil.
Ministr zdravotnictví v demisi Vlastimil Válek (TOP 09) upozornil na to, že ještě před koncem lhůty stanovené sněmovnou pro přepracování rozpočtu by mohl být jmenován nový kabinet ANO, SPD a Motoristů. Podle něj není jasné, zda by se pak usnesení sněmovny vztahovalo i na novou vládu.
Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) představí vládě analýzu návrhu státního rozpočtu na příští rok. Tu nechal na resortu vypracovat poté, co jej Poslanecká sněmovna kabinetu vrátila minulý týden k přepracování. Strany vznikající vlády tvrdí, že v návrhu chybí skoro sto miliard korun. To Stanjura odmítá. Kabinet má na přepracování rozpočtu dvacet dní.
Podle ministra dopravy v demisi Martina Kupky (ODS) lze nyní očekávat debatu o rozpočtu, ale ne konečné rozhodnutí. Sám chce do debaty přispět návrhem mechanismu, jak stanovovat priority pro budování dopravních staveb. „Znamená to zajistit, aby budoucí vláda věděla, jak rozbíhané stavby budou zatěžovat rozpočet příští rok i v dalších letech a vztáhnout pro to rozhodnutí kritéria jako intenzita dopravy,“ řekl Kupka.
Podle něj by tento mechanismus umožnil příští vládě rozhodnout o snížení objemu peněz ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a přiblížit ho tak návrhu státního rozpočtu. Na rozpor mezi státním rozpočtem a rozpočtem SFDI upozorňovali poslanci i Národní rozpočtová rada. Rozpočet SFDI počítal s příjmy ze státního rozpočtu vyššími zhruba o 37 miliard korun, než kolik byly plánované transfery ze státního rozpočtu do fondu.
Ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) stejně jako Výborný nečeká, že by ve středu došlo k rozhodnutí. „Je ještě čtrnáct dní času, mezitím budou minimálně dvě vlády, na kterých se to bude projednávat. Vůbec nečekám, že dnes bude nějaké finální řešení,“ prohlásil Hladík.
Veřejné finance jsou pod tlakem, uvedla rozpočtová rada
Národní rozpočtová rada (NRR) při hodnocení dosavadního návrhu rozpočtu na příští rok kvitovala, že i z důvodu jejího opakovaného tlaku nedochází k recidivě u některých prohřešků z minulosti (například nedostatečné rozpočtování prostředků na OZE či nadhodnocování výnosu z emisních povolenek).
„Na druhé straně ale nelze připustit, aby úbytek problémů při rozpočtování v jedné části veřejných financí byl nahrazen problémy v částech jiných. NRR si je vědoma toho (koneckonců to sama opakovaně sdělovala), že veřejné finance jsou pod tlakem narůstajícího množství drahých rozpočtových priorit a vyššího podílu mandatorních výdajů oproti minulosti, a to i kvůli rostoucímu objemu automaticky valorizovaných výdajů či narůstajících nákladů na obsluhu dluhu,“ uvedla mezi jiným ve svém vyjádření.
Podle stanoviska ANO z konce listopadu chybí v návrhu státního rozpočtu na příští rok zhruba 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování projektů v zemědělství či část mandatorních výdajů ministerstva práce a sociálních věcí.
Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa již dříve uvedl, že výdaje navrženého rozpočtu mohou být podceněny nejvýš o nízké desítky miliard korun. Hlavní mandatorní výdaje státního rozpočtu podle Skořepy zkontrolovala Národní rozpočtová rada a nenalezla u nich chyby.
Ústava z roku 1920 bude národní kulturní památkou
Ústava Československé republiky z roku 1920 a dokumenty související s jejím vznikem se stanou národní kulturní památkou. Na středečním zasedání to schválila vláda v demisi, řekl novinářům po jednání končíci ministr kultury Martin Baxa (ODS). Dokumenty mají podle návrhu mimořádný význam pro dokumentaci vzniku Československé republiky (ČSR) a jeho ústavního systému.
Součástí kulturní památky budou kromě zákona, který ústavu uvozuje, také sněmovní tisky nebo pozměňovací návrhy, které se k přijetí ústavy vztahují. „Tento soubor dokumentuje nejen proces tvorby ústavy, ale také klíčové politické a právní diskuse v období první republiky,“ stojí v návrhu. Dokumenty jsou důležitým zdrojem pro pochopení raného vývoje demokratických institucí v Československu a snahy o vytvoření stabilního a funkčního právního řádu.
Vyvážené zastoupení žen ve vedení velkých firem kabinet odmítl
Vláda v demisi neschválila novelu, podle které by velké obchodní společnosti v tuzemsku měly zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve svém vedení. Kabinet stejnou novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu schválil loni v červnu, sněmovna však do voleb nestihla její projednávání dokončit. Lhůta pro zavedení pravidel z unijní směrnice do českého práva uplynula loni 28. prosince. Podle podkladů by se zákon týkal společností ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR, Kofola Československo a Colt CZ Group.
Novelu na jednání končící vlády předkládal ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). ČTK sdělil, že dotaz, proč předpis neprošel, by neměl směřovat na něj. „To se asi budete muset zeptat těch, kdo jeho schválení odmítli. Ministři za Starosty to nebyli. Já osobně moc nechápu, proč tentokrát nebyl schválen tentýž návrh, který stejná vláda už poslala ke schválení minulé sněmovně,“ uvedl. Podle něj se tak zvýšila pravděpodobnost, že vůči tuzemsku budou uplatněny sankce za netransponování evropské genderové legislativy. „Řízení vůči Česku v této věci již bylo zahájeno,“ podotkl ministr.
