Kdyby něco v éteru bylo, tak bych o tom věděl, komentuje případ ruské půjčky Klausův bývalý náměstek

Nahrávám video

Bývalý prezident Václav Klaus odmítl informace Hospodářských novin o tajném zaslání peněz do Sovětského svazu po listopadu 1989. Mělo jít o 1,3 miliardy amerických dolarů. Z informací listu, který citoval materiály Národního archivu, má vyplývat, že půjčku schválila ještě komunistická Adamcova vláda a proplácela ji první porevoluční Čalfova vláda, v níž byl Klaus ministrem financí. Exprezident označil informace za snůšku lží. Jeho tehdejší náměstek z počátku 90. let, ekonom a právník Dušan Tříska, v pořadu Události, komentáře pak uvedl, že o žádné takové půjčce nevěděl.

„O půjčce, která měla zajistit, aby Sovětský svaz i při svém tehdejším nedostatku převoditelných rublů mohl i nadále nakupovat naše zboží, a šlo zejména o odbyt strojírenských výrobků, rozhodla řádně tehdejší československá vláda dávno přede mnou. Nebyl to žádný tajný konspirativní akt,“ uvedl bývalý prezident republiky Václav Klaus.

„Kdyby něco takovýho skutečně v éteru bylo, tak bych o tom určitě věděl. A nevěděl jsem to,“ zdůraznil také někdejší blízký spolupracovník československého ministra financí Václava Klause Dušan Tříska, který na ministerstvo financí nastoupil 1. ledna 1990 nejprve do funkce poradce ministra a později se stal náměstkem.

Souhlasí ale s tím, že se transformace odehrávala za pochodu, což je podle něho patrné třeba na státních podnicích. Ty se, jak říká, sice fundamentálně privatizovaly, ale přinejmenším rok a půl dál fungovaly v zavedeném režimu, včetně účetnictví. Liberalizace cen nastala až po roce. Pokud by taková smlouva z doby těsně před revolucí tedy skutečně byla, je otázkou, zda by se dala vůbec zastavit.

„Já jsem si samozřejmě kladl otázku, co by to znamenalo a jak k tomu vůbec došlo, pokud k tomu došlo,“ uvedl. „Samozřejmě zpochybňuju cokoliv, kdykoliv, jakkoliv. Nicméně můj odhad je, že byla uzavřená, měla jakési parametry, měla nějaký režim a v tu chvíli jakési fakturační oddělení rutinně provedlo jakousi operaci,“ připustil. „To je můj odhad, nevím o tom nic,“ dodal.

Jméno Rachač mi nic neříká, uvedl Tříska

Hospodářské noviny napsaly, že s návrhem na poskytnutí úvěru tehdy ještě Sovětskému svazu přišel úředník ministerstva Zdeněk Rachač. Tříska ale uvedl, že to jméno mu nic neříká. „Popravdě řečeno, pokud chcete ovlivnit něco na ministerstvech, včetně ministerstva financí, tak útočit přímo na ministra je ,mission impossible‘. Vy musíte zvládnout střední úřednický kádr,“ doplnil Tříska.

Dvě třetiny z celého ruského dluhu později odkoupila firma Falcon Capital a v ní se opět objevuje jméno Rachač. Tříska k tomu uvedl pouze to, že devadesátá léta byla obdobím velkých dramat, přeměn i transformací. „Takzvané staré struktury pochopitelně našly místo v soukromých podnicích a jsou v podnikatelských subjektech,“ dodal.

Bývalý prezident Václav Klaus také na závěr prohlášení k celé věci uvedl, že záležitost má podle něj blokovat jeho eventuální návrat do politiky. „Dnešní (úterní) článek v Hospodářských novinách vnímám jako předem připravený útok na moji osobu, nevím proč, ale eventuálně určitě s cílem, aby byl blokován jakýkoliv můj eventuální návrat na politickou scénu,“ prohlásil.

Na dotaz, jak je to tedy s jeho případným návratem do politiky, Tříska odpověděl, že „Václav Klaus je člověk bytostně politický, který nedokáže nebýt politický, a dostane-li sebemenší příležitost vrátit se do politiky, tak do ní půjde“.

A dodal, že pokud mu něco chybí, tak je to právě vítězství v přímé prezidentské volbě. „Tam ho Miloš Zeman trošičku zastínil. A to mu trošku chybí, tady ten zářez na pažbě. A odhaduji, že by rád i tenhleten zářez získal,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 4 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...