Kartou se platí častěji, v některých obchodech se dá vybrat u kasy jako v bankomatu

Nahrávám video

Obliba bezhotovostních plateb dál roste. Za rok podle bank vzrostl počet transakcí zhruba o čtvrtinu. Přesto zůstává i dost prodejen nebo provozovatelů služeb, kteří berou od zákazníků jen hotovost. A měnit to neplánují. Odrazují je například poplatky za platební terminál a s ním spojená další administrativa.

Na Vysočině se nejčastěji platí hotovostí v malých vesnických obchodech, cukrárnách, pekárnách nebo například v humpoleckém zahradnictví. „Máme jenom sezonní prodej, takže terminál pro mě byl prostě zbytečný a hlavně, když jsem se šla ptát do banky, nikdo mi nenabídl rozumnou cenu,“ popsala spolumajitelka Zahrádky U Hřbitova Lenka Zajíčková.

Kartou lidé nezaplatí ani například v jedné pekárně v Jihlavě. Problém s tím ale nemají. „Jsem na to připravený, protože sem chodím často. A je mi to úplně jedno, jestli to platím hotově, nebo kartou,“ poznamenal jeden ze zákazníků Jan Štěpánek.

Kdo vyrazí do centra Karlových Varů, na odmítnutí bezhotovostní platby většinou nenarazí. Na vřídelní kolonádě v Karlových Varech přijímají karty téměř všichni obchodníci, včetně stánkařů. I tam, kde teď berou jenom hotovost, zvažují, že si platební terminál pořídí.

Některé podniky karty vyžadují

Nejvstřícnější k přijímaní karet jsou podle poskytovatelů platebních terminálů podnikatelé v Praze. V případě restaurací jde o tři čtvrtiny podniků, které platby kartou umožňují. Například jeden gastronomický koncept v metropoli karty přímo vyžaduje. Za hotovost návštěvníci žádné jídlo ani pití nepořídí.

„Stává se málokdy, kdy chce člověk zaplatit hotově. Zákazník vytáhne většinou kartu a nemá s tím problém. Ba naopak občas se mě ptají, jestli tady můžou platit kartou,“ uvedl Michal Tran z restaurace Taiko Ramen.

Restauratéři, kterým prostory pronajímají, si navíc pochvalují, že personál nemusí manipulovat s penězi. „Pokud si vezmete, že po každé směně musí zaměstnanci jít přepočítávat hotovost a nějakým způsobem ji transportovat do bezpečí, to všechno se ušetří platební kartou,“ dodala mluvčí Manifesto Market Klára Olivová.

Úhrada samotnou plastovou kartou ale začíná ustupovat. Ze statistik Sdružení pro bankovní karty vyplývá, že už téměř každou třetí platbu lidé provedou mobilem nebo chytrými hodinkami. 

Sdílené bankomaty

V hotovosti platili lidé za nákup poslední dva roky stejně, a to průměrně 218 korun. Potřeba mít u sebe peníze je přes rostoucí oblibu karet stále silná. Počet výběrů hotovosti z bankomatů za minulý rok stoupl o sedm procent.

Objem vybraných peněz
Zdroj: Sdružení pro bankovní karty



Bankomatů loni jen velmi mírně ubylo. Lidem jich bylo k dispozici asi pět a půl tisíce. Víc finančních institucí teď své bankomaty sdílí a umožňuje tak výběr na více místech za stejných podmínek. Přesto především v malých obcích bankomaty chybějí.

Počet bankomatů
Zdroj: Sdružení pro bankovní karty

Výběr peněz na vesnicích

Vybrat si peníze u pokladny v potravinách mohou třeba obyvatelé obce Suchomasty na Berounsku. Paní Jaroslava Georgievová to pravidelně využívá. „My jsme vůbec rádi, že něco takového máme, že nemusíme jezdit do Berouna. A spousta lidí si tady vybírá,“ uvedla zákaznice.

„Třeba včera (pozn. v pátek) si vybírali hotovost v hodnotě třicet tisíc. Průměr je tak kolem dvou tisíc,“ dodala prodavačka Šárka Matoušková.

Maximálně při jednom nákupu mohou lidé ze svého účtu dostat tři tisíce korun. Samotný výběr je bezplatný. „Stačí, aby si zákazník vzal jakoukoliv položku nad jednu korunu, přijde k pokladně, nahlásí, že chce provést výběr hotovosti,“ vysvětlil mluvčí řetězce COOP Lukáš Němčík. Oproti loňsku je podle něj nárůst takových výběrů zhruba o půl milionu korun.

Růst zájmu je podle mluvčího obchodní sítě dán i tím, že si na něj zvykly starší ročníky. Službu poskytují také další řetězce. Možnost výběru hotovosti u pokladen obchodů funguje v České republice od roku 2006. Přesto o ní mnoho lidí, zvlášť ve městech, stále neví.

U obchodníků, přes takzvanou službu cashback, si lidé loni vybrali přes čtyři miliardy korun. Bylo to zhruba o 650 milionů víc než rok před tím.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve věku 80 let zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Bandu Richard Tesařík

Ve věku 80 let zemřel v neděli zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom informoval jeho syn Štěpán, který řekl, že otec zemřel po nemoci. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později.
před 5 hhodinami

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 6 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 7 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 7 hhodinami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 7 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 7 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.