Z analýz ministerstva zdravotnictví vyplývá, že rizikovému pití alkoholu se v Česku vystavuje zhruba jeden a půl milionu lidí. Odborníci se nyní snaží podpořit kampaň „Suchej únor“, která má lidem pomoct prověřit vztah k alkoholu a změnit návyky. Nově se zaměřila i na osvětu ve firmách.
Únorová osvětová kampaň v Česku funguje od roku 2013. Měsíční střízlivost si prý loni vyzkoušelo zhruba 700 tisíc lidí. Každý druhý pak omezil konzumaci i po únoru. Tentokrát se zapojily i firmy.
„Pracovní prostředí je první, které poukáže nějakým způsobem na začínající problém. Třeba se sníží pracovní morálka. Když má člověk velkou potíž vydržet i měsíc, tak by mohl být na hraně rizikové konzumace,“ uvádí terapeutka a spoluorganizátorka kampaně Suchej únor Johana Růžková.
V uplynulém týdnu se začali lidé podporovat a sdílet své zkušenosti i na sociálních sítích. Podle příspěvků byly pro některé účastníky těžké už první dny.
Nárůst problémových případů při práci z domova
„Je to určitý úlevový mechanismus,“ říká k pití psychiatr protialkoholní záchytné stanice Vojenské nemocnice Olomouc Jaroslav Konečný.
Na záchytce teď řeší více problémových případů. Zároveň narůstá zájem o ambulantní léčbu, detox i hospitalizace. Často u lidí, kteří už pili. A při práci z domova, kvůli covidovým opatřením, u nich problém eskaloval.
„Nemusí dávat pozor na to, jestli si někdo v práci všimne, že pije nebo je pod vlivem. Často se setkáváme s tím, že i když se ta situace změní, tak už mu nepomůže, když se vrátí do běžných pracovních návyků,“ nastínil primář kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov.
Odborníci proto zpracovali knihu, která představuje alkohol v různých společenských rolích. Ať už je to práce, výchova dětí nebo pití za volantem.
Pojišťovny a náklady na léčbu kvůli závislosti na alkoholu
Vysoká spotřeba alkoholu ale nemá dopad jen na peněženky konzumentů. Stovky milionů na léčbu následků vydávají také zdravotní pojišťovny. Jen v případě tří z nejvýznamnějších je to téměř jeden a půl miliardy korun.
Například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra zaznamenala před covidovou krizí náklady na léčbu závislostí ve výši 245 milionů korun. Za jedenáct měsíců loňského roku už ale přesáhly 300 milionů. A třeba jen za léčbu alkoholického onemocnění jater uhradila během čtyř let přes jedenáct milionů korun.
Podle údajů statistického úřadu vychází v přepočtu na každého Čecha, včetně kojenců, ročně v průměru skoro tři sta půllitrů piva. A k tomu také 175 velkých „panáků“ čtyřicetiprocentního alkoholu a sto skleniček vína.
Pokles celkové spotřeby nápojů kvůli opatřením
Celková spotřeba alkoholu se ale kvůli omezením provozu restaurací vládními restrikcemi snížila. V roce 2020 vypil podle statistik v průměru každý Čech téměř 167 litrů alkoholických nápojů. Rok předtím byla průměrná spotřeba přes 173 litrů na osobu.
Podobná je situace i u vína nebo piva. V obou případech meziroční spotřeba klesla – u vína skoro o tři, u piva o víc než čtyři procenta.
Propad návštěvnosti spojený s omezením provozu restaurací a vládními restrikcemi loni ovšem způsobil pokles spotřeby i nealkoholických nápojů. Produkce se loni propadla v celém odvětví. Za první tři čtvrtletí skoro o pětinu.
