Kam mizely peníze z účtu Úsvitu? V minulosti měl podle smlouvy 46 milionů dostat Okamura

Nahrávám video
Reportéři ČT: 46 milionů z hnutí Úsvit měl podle smlouvy dostat Okamura
Zdroj: ČT24

Hnutí SPD dostane pokutu za nezákonnou transakci na svém volebním účtu. Letos v lednu z něj odešlo několik milionů korun a zprvu nebylo jasné kam. Souběžně se tím případ připomněl finanční skandál, který vedl k rozbití předchozí strany Tomia Okamury – hnutí Úsvit. Část jeho vedení před třemi lety oznámila, že formace nemá až do konce volebního období na účtu ani korunu. Od státu přitom po volbách dostala 122 milionů. Většina částky měla podle smluv jít Okamurovi a firmě zakládajícího člena hnutí. Podrobnosti zjišťovala pro Reportéry ČT Tereza Strnadová.

Z transparentního účtu hnutí Svoboda a přímá demokracie zmizelo letos v lednu přes osm milionů korun a nebylo jasné, co a komu se z nich platilo. Teprve pod mediálním tlakem lídr formace Tomio Okamura přiznal, že zhruba 7,5 milionu putovalo za mediální a analytické služby firmě Play net. Zbylou částku vybralo hnutí z účtu v době, kdy už to zákon neumožňuje. Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí za to SPD dal pokutu 45 tisíc korun.

Případ souběžně připomněl finanční skandál, který vedl k rozpadu Okamurova prvního politického projektu, hnutí Úsvit přímé demokracie. Reportéři ČT mají nyní k dispozici dvě smlouvy z té doby, ve kterých jde celkově o zhruba 118 milionů korun, tedy téměř celou částku, kterou Úsvit získal od státu v uplynulém volebním období.

Skandál kolem financování Úsvitu vypukl v roce 2014. Časopis Reflex tehdy upozornil, že si Okamura nechává od hnutí platit statisícové částky za služby v oblasti public relations. Stranický šéf honoráře vysvětloval tím, že šlo o vracení peněz, které ze svého zaplatil za volební kampaň. 

Krátce poté ale začaly na jeho návrh zajišťovat PR služby pro Úsvit dvě neznámé firmy – ATM a 10 minutes. Okamura jejich výběr hájil tím, že jsou prověřené a má s nimi osobní zkušenost. Reportéři ČT ovšem v roce 2015 mimo jiné zjistili, že jedna z těchto firem sídlí ve vybydleném domku na okraji Prahy.

Firmy přitom od hnutí inkasovaly celkem pět milionů korun, dalších dvacet měly získat do konce volebního období. Propuknutí skandálu s financováním tomu ale před třemi lety zabránilo. Úsvit tehdy Okamuru vyloučil z klubu a požadoval po něm i 760 tisíc korun. Podezřelé faktury i účetnictví Úsvitu prověřovala také policie. Případ nicméně nakonec odložila s tím, že společnosti inkasovaly peníze za skutečně provedené služby.

Zilvar: Okamura podmiňoval smlouvy tím, že jinak z hnutí odejde

Většina státního příspěvku měla jít na dvě smlouvy, které byly podepsané v roce 2013 ještě před volbami. Vedle Okamury je tehdy podepsal i tajemník hnutí Jan Zilvar. „Tvrdil nám (Okamura – pozn.red.), že se smlouvy musí podepsat, protože nastavují fungování hnutí po volbách. Dokonce podmiňoval podpis tím, že pokud mu nebude vyhověno, z hnutí odejde, všechno zruší,“ řekl Zilvar k podpisu.

Jan Zilvar
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

První smlouva byla uzavřená mezi Okamurou a hnutím Úsvit. Vyplývá z ní, že Úsvit bude Okamurovi platit 958 tisíc korun měsíčně za mediální služby po celé čtyřleté volební období. Kdyby byla smlouva dodržena, inkasoval by Okamura za čtyři roky zhruba 46 milionů korun. Smlouva ale platila jen čtyři měsíce, než ji Úsvit v roce 2015 vypověděl.

Okamura následně na tiskové konferenci tvrdil, že od hnutí nedostal ani korunu. Zilvar to ale popírá: „Minimálně v roce 2013, respektive 2014 dostal čtyři miliony. Potom byly účetně kapitalizovány na půjčku, kterou do konce roku 2014 vrátil.“ 

Druhá klíčová smlouva byla uzavřena s firmou Celsianus, kterou vlastní zakládající člen hnutí Úsvit – advokát Josef Pisak. K dokumentu se Reportérům ČT vyjádřit odmítl. Ze smlouvy vyplývá, že hnutí mělo společnosti zaplatit dvanáct milionů jako zálohu a další čtyři roky jí platit za analytickou činnost milion a dvě stě tisíc korun měsíčně.

Smlouvy psané ve spěchu a s chybami

Podle advokáta Jana Lašmanského je takto vysoká záloha na služby poměrně nestandardní. „Institut zálohy vnímám tak, že v případě, že si třeba objednávám služby truhláře, tak mu poskytnu zálohu na koupi materiálu, ale z jakého důvodu by byla poskytována záloha v případě mediálních služeb, netuším. A ještě v takové výši,“ řekl po prostudování smlouvy.

Právník a publicista Tomáš Němeček navíc poznamenal, že smlouvy byly zřejmě psané ve spěchu a podle stejné šaloby: „Ten, kdo smlouvy psal, se ani nenamáhal změnit jejich hlavičku, takže omylem například zůstala i u druhé smlouvy, která je na právní, ekonomické a zprostředkovatelské služby, stejná formulace, že je na služby mediálního poradenství. Někdo skutečně hodně spěchal, když smlouvy uzavíral.“

Kampaň hnutí Úsvit
Zdroj: ČT24

Kdyby smlouva s Celsianem skutečně trvala po celé čtyřleté volební období, vyplatil by Úsvit firmě celkem i se zálohou 70 milionů korun. Díky skandálu ale byla smlouva vypovězena a  Celsianus získal jen asi 30 milionů. Pokud by ale obě smlouvy zůstaly v platnosti, odčerpaly by z Úsvitu prakticky téměř celý státní příspěvek za čtyři roky.

Představitelé hnutí mluvili v roce 2015 o tom, že hnutí je bez peněz až do konce volebního období. Klíčové smlouvy ale tehdy neměli zájem zveřejnit. Otázkou zůstává, proč znepokojení části Úsvitu vypuklo až v roce 2015, když smlouvy s Okamurou hnutí podepsalo už o dva roky dříve.

Podle Zilvara Okamura v roce 2013 sliboval, že část inkasovaných prostředků vrátí zpátky do strany. „I díky tomu se tehdejší předsednictvo nechalo ukolíbat tím, že to všechno dobře dopadne,“ poznamenal. A zatímco ti, kteří problém financování Úsvitu otevřeli, ve vysoké politice skončili, Tomio Okamura uspěl s SPD. Za toto volební období inkasuje ze státní kasy příspěvek 173 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda má šanci prosadit celostátní referendum. O možné podpoře mluví Piráti

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.
před 7 mminutami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 8 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 14 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...