Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
„Je to dlouhodobý záměr i naší vlády tuto oblast (pravidla pro hospodaření na erozně ohrožených plochách, která upravuje takzvaný standard DZES 5 – pozn. red.) ještě více zjednodušit, ale v současné době, aby byly zajištěny způsoby hospodaření, tak přicházíme jen s touto novelou, která upravuje půdoochranné technologie, ale zatím nic nemění z pohledu rozsahu erozních ploch, ale tu ambici máme dále,“ řekl Šebestyán.
Dosud byla pravidla pro protierozní ochranu formulována jednotně pro různé typy erozně ohrožených půd. Nově se podmínky rozdělí podle stupně erozního ohrožení půdy, tedy zvlášť pro silně a mírně erozně ohrožené pozemky. Pro každou kategorii erozní ohroženosti budou vymezeny odpovídající skupiny plodin a přehledný seznam půdoochranných opatření, ze kterých si budou moci zemědělci vybrat, jaké použijí na svém pozemku. V pondělí schválené nařízení také zjednodušuje kontroly a snižuje administrativní zátěž.
Pravidla standardu DZES 5 někteří zemědělci v minulosti opakovaně kritizovali, stěžovali si zejména na složitost pravidel a nejistotu v jejich nařizování, protože pravidla byla několikrát odložena a upravována. Zemědělský svaz ČR dříve také kritizoval, že Česko zavádí nejpřísnější protierozní pravidla v EU. Asociace soukromého zemědělství ale naopak tvrdí, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách a je pochopitelné, že se týká většího množství ploch než v jiných zemích.
Motoristé ve svém předvolebním programu hovořili o zrušení či zásadní revizi protierozní vyhlášky tak, aby neznehodnocovala půdu a nesvazovala hospodaření. To vyvolalo kritiku ekologů, zrušení by podle nich poškodilo českou krajinu a oslabilo ochranu půdy.
