Osobní setkání nyní nabízí jen asi třetina psychoterapeutů. Ostatní zůstávají s klienty ve spojení pouze on-line. Interním průzkumem to zjistila Česká asociace pro psychoterapii (ČAP). Vláda přitom opatření uvolnila a od poloviny dubna mohou terapeuti znovu ordinovat osobně. Některých z nich se ale netýká výjimka z vládních zákazů. Jiným vadí povinnost mít respirátor. Téměř všichni však hlásí naplněné kapacity.
„Jeden klient si u mě v lednu zaplatil sezení, když pak ale zjistil, že se můžeme vidět jen on-line, řekl mi, že raději počká na osobní setkání. Čekal přes tři měsíce a teď se konečně uvidíme,“ říká psychoterapeutka a členka výboru České asociace pro psychoterapii Dominika Čechová. Patří mezi asi třetinu ze 120 psychoterapeutů, kteří se podle průzkumu asociace znovu osobně potkávají s klienty.
Umožnila jim to výjimka, která od pondělí 12. dubna povolila činnost provozoven psychologického poradenství a diagnostiky. Ty byly zavřené od poloviny prosince, kdy vláda omezila činnost většiny služeb.
Podle Čechové ale všichni psychoterapeuti z on-line prostředí k osobnímu kontaktu ještě nepřešli. Nevyhovují jim totiž hygienická opatření, jako je nošení respirátorů, a tak raději zůstávají u kontaktu přes obrazovku. „S většinou lidí se pořád potkávám on-line, protože se raději vidí přes obrazovku než v respirátorech, ve kterých se ztrácí obličej a mimika,“ vysvětluje Čechová, která provozuje psychoterapeutickou praxi v centru Prahy.
Podobně funguje také psycholožka Michaela Vlasáková Charyparová, která si na osobní terapie vyhradila třetinu pracovní doby. „Předpokládám, že se na nich klienti budou střídat, s většinou ale zůstávám v on-line prostředí. Otevřeno mám zejména pro lidi, kteří se například starají o děti a nemůžou si jinak najít čas,“ vysvětluje s tím, že velké rozdíly v kvalitě schůzek naživo a prostřednictvím internetu nevidí.
Odlišnou zkušenost má psychoterapeut Michal Petr, jehož klienti návrat k osobním schůzkám vítají. „Ti, kteří zůstávají v on-line kontaktu, jsou většinou z daleka, případně se musejí starat o děti. Je jich ale minimum, většina je ráda, že může přijít osobně,“ popisuje s tím, že lidé chtějí obnovit aspoň nějaké sociální kontakty.
Jsme na maximu kapacit, shodují se terapeuti
Pandemie koronaviru se výrazně podepisuje na psychickém zdraví Čechů. Potvrzuje to i Národní ústav duševního zdraví, podle kterého se s duševním onemocněním potýkal v květnu 2020 každý třetí dospělý. Situace se navíc podle odborníků od té doby ještě zhoršila. Dosvědčují to i oslovení psychoterapeuti, kteří pozorují zvýšený zájem o své služby.
„Jsem na úplném maximu kapacit. V únoru jsem nabírala rekordní počet nových klientů, skoro třikrát více než v předchozích letech,“ líčí Čechová. „V posledních dvou měsících jsem zaznamenala velký nárůst a zájemce jsem odkazovala na ty kolegy, kteří mají ještě volno,“ souhlasí Vlasáková Charyparová. A plno hlásí i Michal Petr, podle něhož lidé navíc přicházejí s vážnějšími problémy. „Často jde o páry, které řeší potíže ve vztazích. A přes počítač o tom mluvit nechtějí, protože žijí v jedné domácnosti,“ říká.
To dokládá i průzkum ČAP, podle něhož se pouze třetina z psychoterapeutů, kteří obnovili osobní setkávání, vídá s klienty u nich doma, na jejich pracovišti či venku na procházce. V on-line prostředí plánuje po návratu do normálu zůstat minimum respondentů, i když některým klientům to podle oslovených terapeutů může vyhovovat. „Nechce se jim cestovat. Nebo se v domácím prostředí lépe uvolní, zatímco v osobním kontaktu by s tím u některých témat mohli mít problém,“ konstatuje Petr.
Část terapeutů má stále zavřeno, výjimka se jich netýká
Někteří psychoterapeuti se navzdory uvolnění opatření s klienty setkat nemohou. Podle průzkumu ČAP jde asi o pětinu respondentů, kteří nejsou vzděláním psychologové a mají jiné typy živností. „Absolvovali ale stejnou psychoterapeutickou průpravu,“ upozorňuje Čechová.
Jednou z nich je Kamila Kudlvasrová ze středočeské Nelahozevsi. „S klienty se vidíme přes video nebo si voláme, osobně to stále nejde. Netuším, proč nám to vláda nepovolila a vypadli jsme,“ přemýšlí členka psychoterapeutické asociace, u níž čeká na otevření ordinace asi desetina zákazníků. „Pro lidi s rodinou není snadné najít chráněný prostor, jiným to ale vyhovuje a byli jsme v kontaktu na dálku i před pandemií,“ poukazuje na různé postoje klientů.
Také ona pociťuje větší zájem o psychoterapeutické služby, kapacity podle svých slov ale ještě má. „Lidé nevědí, kdy to skončí, a přestávají to zvládat. Dřív si mohli jít zaplavat nebo se potkat s kamarády, ale teď o tyto psychohygienické zdroje přišli,“ domnívá se a podtrhuje důležitost naděje, kterou už lidé často ztrácejí. „Kvůli nim doufám, že budu moci co nejdřív otevřít,“ dodává.
