Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
„Chceme představit parametrické změny tak, aby si to opravdu sedlo se všemi. Slíbil jsem, že všechny parametry budu prodiskutovávat i na jednotlivých poslaneckých klubech, samozřejmě včetně opozice,“ poznamenal Juchelka.
Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bylo dobré, kdyby nynější šéf resortu opozici neobcházel s již hotovým návrhem. „Ale kdyby pan ministr přišel za experty jednotlivých stran a řekl: ‚Toto jsou nějaká data a tady máme nějaké návrhy a pojďme se pobavit předtím, než uděláme finální návrh, jak to vidíte i vy ostatní‘,“ nabádá.
Superdávka od loňského října nahradila čtyři dosavadní formy podpory – příspěvek a doplatek na bydlení, dávky na živobytí a přídavky na děti. Příjemci dosavadních podpor, kteří o tu sloučenou požádali do konce minulého roku, obdrží nově přepočítanou pomoc poprvé v srpnu. Noví žadatelé už ji dostávají.
- V lednu i v únoru stát pokaždé vyplatil zhruba 28 tisíc superdávek. Celkem tak rozdělil asi 327 milionů korun. Souběžně ale pořád funguje i původní systém několika podpor, v němž zatím zůstává násobně více lidí. Třeba u výplat příspěvků na bydlení i u přídavků na dítě stát eviduje kolem čtvrt milionu záznamů měsíčně.
- Na zpracování žádostí o superdávku má stát třicet dnů – ve složitějších případech může být lhůta dvojnásobná. Samotný přechod ze starého systému na nový si vyžádal více času. Právě proto došlo k odkladu na srpen.
- Na pobočky úřadů práce po celé republice se se žádostí o superdávku už obrátilo přes 450 tisíc lidí. Noví žadatelé poptávali upravenou podporu ve víc než 124 tisících případů. Více než polovina ovšem neuspěla a stát jim dávku nepřiznal.
- „Mezi nejčastější důvody nepřiznání patří nesplnění příjmových podmínek, nevyhovění majetkovému testu a nedoložení požadovaných dokumentů ze strany klientů,“ přibližuje ředitel příslušného odboru z generálního ředitelství Úřadu práce České republiky Marek Maleňák.
Zdroje: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce České republiky, ČT24
Dvaasedmdesátiletý Vladimír Hrančík žije sám v pronajaté garsonce v pražské Michli. Celý život pracoval jako stavbař. V důchodu si pak přivydělával jako hlídač. Kvůli zdravotním problémům ale strávil rok v nemocnici a začaly mu narůstat dluhy. „Elektřina byla odpojená, protože jsem neměl uhrazené platby. A to bylo z důvodu, že za dobu, kdy jsem ležel v nemocnici, se ke mně nedostával důchod,“ vysvětluje muž.
Penzi má vyměřenou na 14 400 korun. S pomocí sociální pracovnice proto požádal o superdávku. Díky ní má navíc tři tisíce. S jídlem mu pomáhá potravinová banka. Bez asistence by si ale o superdávku on-line požádat nezvládl. Počítač totiž nemá a mobil používá jen omezeně. „I když mají chytrý telefon, tak ne každý senior se dokáže přihlásit. Ne každý má bankovní identitu a bez ní jsme museli vymýšlet alternativní přístupy. Nejčastěji naši klienti volí eObčanku,“ říká sociální pracovnice ze společnosti Chytrá péče Veronika Jůzková.
Část dalších sněmovních stran se změnami souhlasí
Výše nové dávky závisí na příjmu a pracovní aktivitě, podpora se liší pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Posuzuje se také majetek. Juchelka chce v systému provést změny. „Jsou to normativní náklady na bydlení, nebo nám vypadly ze superdávky třeba některé samoživitelky. Je tam i otázka pečujících u náhradní rodinné péče, to znamená u pěstounů. Jsou tam různé věci ohledně přídavků na dítě, což já jsem dlouhodobě kritizoval,“ vyjmenovává ministr.
„Říkali jsme, že při tak obrovské změně se může stát, že některé parametry bude potřeba přesně doladit až v okamžiku, kdy budeme mít stoprocentní data od všech žadatelů a uvidíme, že u některých dojde třeba k většímu výpadku, než bylo chtěno,“ uvádí Jurečka. Exministr práce mluví třeba o úpravě u rodin, kde jsou žadatelé živnostníci. Se změnami souhlasí i další strany.
„Ty normativy byly nastaveny chybně, protože se nájmy neodvíjely z toho, jak to tam opravdu finančně fungovalo, z finančních map toho území, ale z nějakých smluv, které mělo ministerstvo práce a sociálních věcí, takže to bylo zkreslené. Navíc jsme chtěli, aby se superdávka vypočítávala až po insolvenčních srážkách,“ říká místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
„Dochází tam k tomu, že jsou ohrožené zranitelné skupiny osob, ať už to jsou samostatně žijící senioři, samoživitelky, či další,“ myslí si místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková z vládní SPD.
Reformu sociálních podpor prosadil minulý kabinet vedený Petrem Fialou (ODS), podle ministerstva práce bylo hlavním cílem úprav zjednodušení a lepší zacílení pomoci.
