Je velká šance udržet plánovaný schodek rozpočtu, prohlásil Stanjura

Nahrávám video
Události: Stanjura věří, že se podaří udržet schodek státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Existuje dost velká šance, že ministerstvo financí udrží letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Poslancům z rozpočtového výboru to řekl šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS). Je přesvědčený, že se podaří dodržet plánované příjmy, byť v jiné struktuře. Ministr navrhne další miliardové škrty. Podle opozice Stanjura některé příjmy zařadil do rozpočtu účelově.

„Máme velkou šanci, abychom ten plánovaný schodek dodrželi,“ uvedl Stanjura. Na straně výdajů musí najít úsporu asi dvacet miliard korun v kapitolách kromě ministerstva práce, což považuje za splnitelný úkol.

„Budu informovat vládu, že potřebuji najít úsporu v běžných výdajích patnáct až dvacet miliard korun, které bychom použili v sociální oblasti, protože tam v této chvíli proti plánu chybí zhruba 21 miliard korun,“ upřesnil Stanjura novinářům po jednání výboru. Návrh, jak uvedl, už předložil dalším ministrům, jednání podle něho skončí ve druhé polovině srpna.

Ministr předpokládá, že půjde o škrty v provozních výdajích, objemu peněz na platy a v národních dotačních titulech. Pokud by vláda neudělala nic, letošní schodek by činil podle Stanjury kolem 320 miliard korun. Zbývajících několik miliard korun úspor bude možné podle něho vyřešit v posledním letošním čtvrtletí.

Nahrávám video
Tisková konference ministra Stanjury
Zdroj: ČT24

Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) považuje Stanjurovu taktiku za dobrou. „To znamená teď hledat dvacet miliard na straně výdajů, pak uvidíme, jak se ten výhled zase zpřesní. Já myslím, že ta pozitivní bilance se v tom třetím čtvrtletí ještě projeví,“ řekl.

Případnou novelizaci zákona o letošním státním rozpočtu Stanjura nepředpokládá. „Kdybychom museli přijít s tou novelou, tak bychom vlastně přišli s novelou, která by navyšovala příjmy i výdaje, ale ten deficit by zachovávala. Takže uděláme všechno pro to, abychom to technicky zvládli, abychom tuto novelu nemuseli předkládat,“ řekl.

Předsedkyně klubu opozičního ANO a někdejší ministryně financí Alena Schillerová řekla, že je ke Stanjurově záměru úspor „více než skeptická“. „Tam je tolik neznámých, že já bych velmi mírnila jeho (Stanjurův) optimismus v tom, že schodek 295 miliard dodrží,“ podotkla.

Státní rozpočet v pololetí skončil schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhlubší pololetní schodek od vzniku Česka po výsledku roku 2021.

Pomůže dividenda ČEZu i daně z příjmů firem

Stanjura také sdělil, že podle konzervativního odhadu předpokládá mimořádné příjmy kolem 63 miliard korun, přičemž 17 miliard korun získá rozpočet na odvodu z výroby elektřiny a 46 miliard korun na dani z neočekávaných zisků. Přesnější čísla bude mít na konci září.

Poznamenal, že rozdíl mezi plánovanými a předpokládanými příjmy státního rozpočtu je asi deset miliard korun, tedy méně než jedno procento, což se podle něj dá dohnat v dalším pololetí.

Ministr očekává, že za třetí čtvrtletí bude letošní rozpočet v přebytku a schodek se sníží z pololetních 215,4 miliardy korun. Bude to podle něj dáno dividendou 54 miliardy korun z energetické společnosti ČEZ, splátkami daně z neočekávaných zisků a nižšími výdaji na pomoc s vyššími cenami energií, uvedl.

„Podle mého názoru nemůže být státní rozpočet závislý na tom, kolik peněz se podaří vypumpovat ze státních podniků, jako je ČEZ nebo Lesy ČR. Takhle se prostě zodpovědný rozpočet nedělá,“ kritizoval v rozhovoru pro ČT místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Lze šetřit na nějakých provozních výdajích státu, ale samozřejmě je potřeba připravit už rozpočet tak, aby se šetřilo. Pan ministr financí se snaží dělat různá kouzla, aby tu novelu nemusel předkládat,“ dodal.

Nahrávám video
Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Hrnčíř (SPD) o vývoji schodku letošního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Na dani z příjmů od firem předpokládá Stanjura výběr proti plánu o čtyřicet miliard korun vyšší. Státní rozpočet naproti tomu vybírá méně peněz na dani z přidané hodnoty, což je podle ministra daň za zpomalení inflace. Výběr DPH zaostává za plánem o 16 miliard korun, přestože za první pololetí rostl meziročně o 5,5 procenta. Rostou rychleji mzdy v soukromém sektoru, je nižší nezaměstnanost, takže stát vybírá víc peněz na daních z příjmů zaměstnanců i na sociálních odvodech.

V případě peněz z evropských fondů Stanjura míní, že se podaří vyčerpat všechny dostupné prostředky. Pokud ne pro běžné projekty, bude je moci stát vložit na pomoc uprchlíkům. Na straně výdajů však bude muset stát vyplatit kromě jiného asi o dvacet miliard korun víc na sociální dávky. Podle Stanjury najde vláda tuto částku v rozpočtech jiných kapitol. Celkové plánované běžné výdaje by tak měla vláda dodržet, míní.

Rozpočet letos počítá i s výdaji navíc kvůli energetické krizi – například kompenzacemi kvůli vysokým cenám a odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje.

Děje se tady něco nezdravého, míní Schillerová

Schillerová se na jednání výboru zajímala například o to, jak se v kapitole ministerstva životního prostředí ocitlo 50 miliard korun z modernizačního fondu.

„Ministerstvo financí tu částku do státního rozpočtu nenavrhlo. To je všechno, co k tomu mohu říct,“ řekl Stanjura. Rozpočtové příjmy z modernizačního fondu podle něj nebudou, protože se to nepodařilo na unijní úrovni vyjednat. „Od počátku jsme říkali, že jsou tam rizika,“ řekl. Domnívá se však, že pravda byla na straně Česka. Požadavek využít peníze z povolenek na zmírnění sociálních dopadů byl podle něj legitimní.

Schillerová se také pozastavovala nad zaostáváním výběru DPH vůči odhadům. Finanční správa by podle ní měla tento stav analyzovat. „Myslím, že se tady děje něco nezdravého,“ řekla. Náměstek ministra Mora ale uvedl, že nejde o nic mimořádného. Poukazoval na to, že sestavování rozpočtu loni provázela vysoká míra nejistoty.

Opatření v konsolidačním balíčku

Kabinet očekává, že by v příštím roce měly zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy opatření navrhovaných v konsolidačním balíčku. Ten minulý týden prošel ve sněmovně prvním čtením. Vláda ho chce schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.

Prezident Petr Pavel při úterní návštěvě Jihočeského kraje uvedl, že pokud se vládě podaří snížit schodek a ušetřit více než devadesát miliard korun, bude to velice rozumný krok. „Zároveň také udržitelný, že nijak významně nerozkolísá sociální situaci. A pokud tak bude (vláda) pokračovat i dále a dostaneme se během, řekněme, tří let na přijatelnou míru schodku i inflace, tak se situace zase výrazně ekonomicky zlepší,“ dodal prezident.

Řešení problémů spočívá podle prezidenta v tom, že bude stát rychle a efektivně snižovat schodek rozpočtu a pracovat na snížení inflace. „Spolu s tím také investice do perspektivních oborů, které nastartují ekonomiku a spotřebu tak, aby nedocházelo k tomu, že se lidé snaží držet alespoň nějaké úspory doma na horší časy a ekonomika kvůli tomu stagnuje,“ řekl Pavel.

Rozpočet byl v pololetí v plusu naposledy před šesti lety. Letošní výsledek – minus 215 miliard – je horší než loni. Rekordní ztrátu z roku 2021 ale nepřekonal. V červnu deficit ze tří čtvrtin naplnil plán na celý rok, který činí 295 miliard. V předchozích třech letech se roční schodky pokaždé pohybovaly kolem čtyř set miliard korun. Daně sice letos vynášejí více – DPH v meziročním srovnání o deset miliard, odvody z příjmu o 34 miliard – rychle ale rostou i výdaje. Jen na důchodech už kabinet vyplatil o 56 miliard korun více než předloni touto dobou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda má šanci prosadit celostátní referendum. O možné podpoře mluví Piráti

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.
před 6 mminutami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 8 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 14 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...