Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje Transgas žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu resort ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Vyplývá to z prověrky hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021, jejíž závěry NKÚ v pondělí ráno zveřejnil.
Resort podle Nejvyššího kontrolního úřadu uvedl jako jediný důvod existence Transgasu nevypořádanou pohledávku 4,6 miliardy korun z takzvaných jamburgských dohod. Jde o pohledávku spojenou s Dohodou mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu z roku 1985.
„Tu ale Transgas vede v účetnictví neoprávněně. Podle zákona pohledávka náleží ministerstvu financí, což stálo nejen ve vládním materiálu z roku 2015, ale i v právní analýze z roku 2014, kterou si nechal sám podnik vypracovat. Transgas má mít v této věci pouze roli vedlejšího účastníka, asistovat a dodávat podklady věřiteli, tedy státu zastupovanému ministerstvem financí,“ uvedli kontroloři. Doplnili, že pohledávka tvoří 91 procent aktiv podniku, a výrazně tak zkresluje jeho účetnictví.
„S ohledem na to, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu a jediným důvodem jeho existence je pohledávka, kterou ale podnik vede v účetnictví neoprávněně, NKÚ doporučuje ministerstvu průmyslu a obchodu označit Transgas jako zbytný státní podnik a v souladu se 'Strategií vlastnické politiky státu' ho zrušit,“ napsal kontrolní úřad.
„Podle našeho názoru není možné zrušit státní podnik, který spravuje nemovitý majetek v hodnotě stovek milionů korun, neboť stále plní nezbytné úkoly v rámci aktivit státu i samotného ministerstva,“ vzkázal v pondělí dopoledne Marek Vošahlík z tiskového oddělení resortu. Zároveň se ale ministerstvo chce závěry, k nimž kontroloři dospěli, podrobně zabývat, s některými z nich ale nesouhlasí už nyní.
Transgas je ve ztrátě i kvůli pronájmu prostor
Kontroloři také podotkli, že ke ztrátovému hospodaření přispívá fakt, že Transgas sídlí v pronajatých prostorách. Za ty v letech 2017 až 2020 zaplatil téměř šest milionů korun. Předloni měl Transgas osm zaměstnanců, mzdové náklady podniku činily tehdy pět milionů korun. Vzrostla i výše prostředků na zaměstnanecké benefity, a to na 70,5 tisíce korun ročně na jednoho zaměstnance.
Historie Transgasu sahá do roku 1971, kdy byl založen národní podnik Tranzitní plynovod jako součást Českých plynárenských podniků. Z původního národního podniku se po založení státního podniku Český plynárenský podnik (ČPP) stal v lednu 1989 odštěpný závod Tranzitní plynovod. Pojmenování Transgas se poprvé objevilo v názvu závodu v lednu 1994. V dubnu 1995 pak česká vláda rozhodla o založení státního podniku Transgas.
Do obchodního rejstříku byl zapsán jako státní podnik v lednu 1998. O prodeji českého plynárenství, tedy Transgasu a distribučních společností, začala jednat vláda Miloše Zemana, která Transgas prodala německé společnosti RWE za 4,1 miliardy eur (tehdy asi 125 miliard korun).
Státní podnik byl po založení akciové společnosti Transgas, a. s. zachován jako samostatný právní subjekt ve formě takzvaného zbytkového státního podniku, který byl ke 20. červnu 2001 přejmenován na ČPP Transgas. V majetku ČPP Transgas zůstaly některé jednotlivé nemovité věci, především pozemky a nemovitosti i s nevyjasněným způsobem nabytí majetku státem a dále pohledávky a závazky podniku vyplývající ze zahraničních aktivit ČSSR, respektive České republiky, konkrétně při spolupráci na výstavbě dálkového plynovodu Jamburg.
