Volební lídři ze Zlínského kraje v předvolební debatě hovořili o tom, co chtějí změnit v oblasti kultury. Shodli se na tom, že je důležité podpořit lokální a místní tradice. Hosty byli Ondřej Benešík (SPOLU), František Elfmark (PirátiSTAN), Alena Gajdůšková (ČSSD), Marie Pěnčíková (KSČM), Radek Vondráček (ANO) a Vladimír Zlínský (SPD). Zbyněk Schaffer (PŘÍSAHA) se ze zdravotních důvodů diskuse nezúčastnil, přičemž hnutí nevyužilo možnosti nominovat dalšího zástupce. Debatu moderoval Martin Řezníček.
Pro SPD je zásadní podpořit národní identitu a návrat ke kulturnímu dědictví. „V každém případě bychom podporovali folklorní umění, co se týká památek, tak jejich opravu, co se týká umění divadelního, tak by to byly hry a umění, které propaguje naše umělce a autory,“ řekl lídr krajské kandidátky Vladimír Zlínský. Podle SPD ale neexistuje důvod, proč by z veřejných prostředků měly být financovány filmy, které mají nízkou návštěvnost. „Ta kvalita mě nepřesvědčuje,“ sdělil Zlínský. Jak ale kvalitu snímků posoudit, nedokázal říct.
Krajský lídr hnutí ANO Radek Vondráček vzpomenul, že kultura byla covidem zasažena úplně nejvíc. Důležité je proto její financování. „Náš program počítá s navýšením rozpočtu až na 1,5 procenta rozpočtu ministerstva kultury z celého rozpočtu,“ sdělil Vondráček. Podle něj jsou pro instituce a umělce zásadní víceleté granty a nutná je také koncepce. „O třetinu zvedneme podporu regionální kultury a zejména lidové kultury, já jsem velký podporovatel folkloru a jsem rád, že se na to peníze najdou. Folklor si to zaslouží už spoustu let,“ zmínil.
KSČM sází na zpřístupnění kultury. „V programu máme hlavně vstup do galerií, muzeí a ostatních organizací zdarma pro žáky základních a středních škol, protože chceme zpřístupnit kulturu obecně všem lidem,“ vysvětlila krajská lídryně Marie Pěnčíková. Vadí jí příliš vysoké vstupné, jaké je například na Karlštejně. Komunisté by podle ní chtěli snížit nejprve vstupné u institucí, které spadají pod ministerstvo. Pěnčíková ale na druhé straně uznala, že pro soukromé galerie, muzea nebo kina je takový krok diskriminační. „Chápeme, že rozpočet není nafukovací,“ dodala.
Pro ČSSD jsou také zásadní peníze pro kulturu, navrhuje proto každoročně zvýšit její rozpočet o jednu miliardu. Stát podle krajské lídryně Aleny Gajdůškové musí podporovat kreativní průmysl i cestovní ruch jako západní země. „Potřeba je v prvé řadě živé umění, místní kultura, protože z té nám to vše vyrůstá. Jestli podpoříme základní umělecké školy, tak z těch nám vyrostou velcí umělci, ke kterým vzhlížíme,“ dodala. Gajdůšková ale vidí problém v dotacích, které jsou určené pouze na činnost těchto souborů. Ty si pak podle ní stěžují na to, že nemají například peníze na kroje.
Koalice PirátiSTAN navrhuje, aby rozpočet kultury byl jedno procento z rozpočtu. „To může vypadat jako velmi velká částka, ono je to v podstatě šestnáct miliard. Chtěli bychom nastartovat kulturu tak, aby začala fungovat. Zaslouží si inovace technologií, rozvoj pracovních míst,“ upřesnil krajský lídr František Elfmark. Koalice chce také zřídit veřejnoprávní kulturní instituci, která by řídila příspěvkové organizace. Nutná je také transformace státního fondu kultury, uvedl dále Elfmark.
Rovnoměrnou podporu kulturních služeb má ve svém programu koalice SPOLU. „Je nezbytně nutné, aby složky veřejné správy, jak obce, tak města, kraje a stát komunikovaly. Oni ji (kulturu) umí podpořit,“ uvedl lídr krajské kandidátky Ondřej Benešík. Podle něj v současnosti tomu tak všude není. „Jedná se o to, že například v Praze kultura dokáže přežít bez výraznějších dotací, je to prostě centrum, kdežto na menších obcích je ta podpora větší. My to nikdy nevyrovnáme, ale snažme se to alespoň přiblížit,“ vysvětlil Benešík s tím, aby i menší obce měly takové možnosti jako hlavní město.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
