„Jdu s hlavou vztyčenou.“ Miladu Horákovou komunisté zavraždili před 75 lety

Jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu, byla Milada Horáková. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.

Horákovou zatkla Státní bezpečnost 27. září 1949. S vězněním už měla zkušenosti – a ne tak dávné. Za nacistické okupace se zapojila do odboje, za což byla v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení, prokurátor tehdy navrhoval trest smrti.

Po válce se Horáková stala poslankyní za Československou stranu národně socialistickou. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zájem komunisty ovládané StB upoutala již v těsně poválečných letech svými výroky o častých omylech lidových soudů.

Proces s Miladou Horákovou a dalšími dvanácti členy údajné ilegální skupiny se konal od konce května do 8. června 1950. Pomohli ho zrežírovat sovětští poradci po vzoru procesů ve třicátých letech. Obvinění byli za použití fyzického a psychického násilí nuceni naučit se zpaměti jak otázky, tak požadované odpovědi. O rozsudcích bylo rozhodnuto předem a s poradou na nejvyšších místech KSČ.

Proti zinscenované tragédii se ozval i Einstein či Churchill

Z líčení se pořizoval filmový záznam a po večerech v rozhlase vysílaly cenzurované reportáže. Zinscenovaná velkolepá divadelní tragédie měla mít účinek i na veřejnost. „Nechť promluví hlas lidového hněvu, nechť k procesu zaujmou stanovisko závodní rady, různé porady a schůzce. V těchto usneseních nechť je také žádáno spravedlivé a přísné potrestání rozvratných zločinců,“ instruovali tehdy Gottwaldovi zástupci krajské stranické funkcionáře.

Psali pracovníci závodů i žáci základních škol. K procesu se vyjádřilo přes šest tisíc rezolucí lidu, které požadovaly tresty smrti.

„Děti těchto obžalovaných jistě pláčí, že mají takové rodiče, kteří kopou nové společné hroby pro ně a pro nás všechny. My však prohlašujeme, že si republiku rozvracet nedáme a že každého podezřelého ohlásíme.“

A rozsudek smrti si Horáková před soudem také nakonec vyslechla. Obviněna byla z velezrady a spiknutí. Vyšetřovatelům pomohly výslechy národněsocialistického poslance Jaromíra Kopeckého zatčeného při pokusu o přechod hranic. Prozradil existenci ilegálního ústředí národních socialistů, jejímž členem byla i Horáková a který udržoval kontakt s představiteli někdejšího vedení strany v zahraničí.

Po rozsudku smrti se Horáková obrátila na nejvyšší soud, ten ale odvolání zamítl. Rozhodnutí o hrdelním trestu nezvrátila ani přímluva významných zahraničních osobností. Sama Horáková požádat o milost odmítla, žádost za ni ale podali otec a tehdy sedmnáctiletá dcera a za odsouzenou političku i další odsouzené k trestu smrti intervenovali také Winston Churchill, Bertrand Russell, Eleanore Rooseveltová nebo Albert Einstein.

Telegram Alberta Einsteina Klementu Gottwaldovi s žádostí o omilostnění odsouzených
Zdroj: Zaměstnanec tele. společnosti./Wikimedia Commons/public domain

S hlavou vztyčenou

Pár hodin před vraždou napsala Horáková poslední dopis. „Ptáci už se probouzejí, začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou. Buďte zdrávi. Jsem jen a jen vaše, Milada.“ Slova psaná na obyčejný balicí papír grafitovou tužkou adresovala svým blízkým. K dceři Janě se matčin dopis dostal až po sametové revoluci.

„Ve čtyři ráno vypustili psy, cesty kolem baráku byly vysypané pískem, takže jsme slyšely kroky. Když ji vedli, všechny jsme si klekly a modlily se. Bylo to strašné. Jedna bachařka běžela po chodbě a křičela. Když jsme se jí později ptaly, proč tak křičela, řekla nám, že ta poprava byla strašná,“ popisovala ráno 27. června ve věznici Marie Chalupová, která s Horákovou sdílela celu. Její vzpomínku zaznamenal projekt Paměť národa.

„Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to…“ zněla poslední slova Horákové ve stínu šibenice. Její tělo následně zpopelnili ve strašnickém krematoriu, popel ale skončil neznámo kde.

Smrtí významné československé demokratické političky vyvrcholil proces, o kterém historici hovoří jako o jedné z nejhorších justičních vražd zinscenovaných komunisty. V soudním řízení se skupinou „Horáková a společníci“ padly tresty od patnácti let těžkého žaláře až po doživotí. Kromě Horákové byli zavražděni další tři lidé: historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr Jan Buchal a právník Oldřich Pecl.

Znovu před soudem

V době politického uvolnění na konci šedesátých let prezidium nejvyššího soudu ČSSR zrušilo rozhodnutí soudu z června 1950 s odůvodněním, že byl porušen zákon v neprospěch obviněných. Současně uložilo městskému prokurátorovi v Praze, aby věc došetřil a znovu rozhodl. Jenže normalizační tlak další postup ovlivnil a nakonec úplně zastavil. Plně soudně rehabilitována mohla být Horáková teprve po listopadu 1989.

Po revoluci se rozběhlo také vyšetřování zinscenovaného procesu. Před soudem skončila jen někdejší dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. Za mřížemi strávila necelé dva roky z celkově tří, k nimž byla odsouzena, v prosinci 2010 dostala totiž tehdy devětaosmdesátiletá žena prezidentskou milost.

Výročí vraždy Horákové, Buchala, Pelcla a Kalandry se od roku 2004 připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 zabito kolem 250 lidí. Nejméně 4500 lidí pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 11 mminutami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 22 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026
Načítání...