Jak spojit rozdělený národ? Návody hledali hosté pořadu Fokus Václava Moravce

Nahrávám video

Co společnost rozděluje a co ji může spojit? Na otázky týkající se stále větší polarizace společnosti hledal odpovědi Fokus Václava Moravce. V pořadu s podtitulem „Jak usmířit národ?“ diskutují historik Tomáš Petráček, filozofka Tereza Matějčková, politoložka Anna Durnová, právní filozof Jiří Přibáň, antropoložka Marie Heřmanová a psycholog Tomáš Vašák.

„Minimálně od doby, kdy máme historické prameny, tedy od neolitické revoluce, se dá říct, že společnost je po různých osách rozdělená,“ sdělil historik Tomáš Petráček na úvod. Rozdíl oproti minulosti ale vidí hlavně v nedostatku společného rámce, na kterém se soudobé společenství nedokáže shodnout. Dříve podle něj tuto roli plnilo náboženství, později politické ideologie. Nejvíc mu chybí globální symboly jednoty, kvůli jejichž absenci se politické spory „utápí v pseudokonfliktech,“ míní. 

Filozofka Tereza Matějčková je také přesvědčená, že rozdělení je přirozené pro všechny demokratické společnosti. Spojování, obzvlášť nucené, naopak dle ní může být i patologické. „Každé silné stanovisko v demokracii rozděluje a je to tak v pořádku. Svoboda je náročná a znejišťující. Když hovoříme o spojeném národu, můžeme zmínit Ukrajinu, ta cena je ale obrovská a tu bychom opravdu platit nechtěli,“ řekla. 

Počátky krizí, o kterých se hovoří jako o příležitostech, kdy se společnost má semknout, podle Matějčkové pak v průběhu času jasně vytváří extrémní názorové póly. „Myslím si, že naopak, když krize není, může být názorové rozdělení širší,“ řekla s tím, že podle ní „krize zpřehledňují linie,“ protože se pak lidé, kteří nejdříve byli otevření širší diskuzi, utvrzují ve svých stanoviscích, která jsou po konfrontacích přirozeně stále extrémnější. 

Společnost je v posledních letech spíše fragmentalizovaná, doplnila politoložka a socioložka Anna Durnová. „Je to přesnější termín, kterému dnešní společnost odpovídá. Dodávám k tomu, že rozdělení je přirozené, a je to znak toho, že přemýšlíme nad tím, co se děje a jaké životy chceme vést,“ souhlasila s dalšími diskutujícími. 

Nebojme se v politice emocí, vyzvala politoložka Durnová

Pro spojení lidí v kritických situacích jsou podle Durnové zásadní i emoce, které například čeští politici vytěsňují z vnímání řešení problémů. „Emoce jsou důležité a z politiky nejdou vydělit. Strach, který všichni máme v různých podobách, má ve veřejném prostoru různá pravidla,“ uvedla s tím, že „nálepkování“ lidí a posilování extrémních postojů pramení z opomíjení emocí ve společenském rámci. 

„Pokud vyjmeme emoce ze společenského rámce, tak kohokoliv onálepkujeme, odsuneme na druhou kolej, a například to schováme za to, že jsme ve válce a zapomeneme na to, že se strachem lidí můžeme nějak pracovat a musíme nabídnout nejenom kulturní a komunikační, ale i ekonomické zdroje,“ dodala s odkazem na reakci premiéra Petra Fialy na velkou demonstraci na Václavském náměstí ze začátku září.

„Společnost znamená vždy nějakou jednotu rozdílu, je proto zajímavé, že se bavíme nyní o krizových situacích,“ reagoval právní filozof Jiří Přibáň. Je podle něj rozdíl mezi společností, která je diferenciovaná, tedy různorodá, a tou, která je rozpolcená. Doplnil, že v druhém typu hrozí „naprostá ztráta společné řeči.“ Zdůraznil proto, že základem demokracie je hledání vzájemného porozumění i přes nesouhlas. Politikům poradil, aby se místo hodnocení postojů občanů, kteří mají strach, zaměřili na problém „obchodníků se strachem“, tedy osobností, které kvůli vlastnímu prospěchu manipulují veřejným míněním. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 7 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...