Premiér Andrej Babiš (ANO) ve speciálním vysílání ČT24 uvedl, že chce od června zvýšit platbu za státního pojištěnce o 500 korun. Chce tak finančně pomoct zdravotnictví zatíženému pandemií nemoci COVID-19. Budoucnost Česka vidí v masivních investicích do stavebnictví včetně výstavby přehrad. Českou národní banku pak vyzval k dalšímu snížení sazeb.
Vláda v úterý přinesla plán postupného uvolňování proti-nákazových opatření v obchodech, restauracích a službách, ve vlnách se mají jednotlivé provozy odemykat až do začátku června. K normálu se snaží vrátit i školství, plný provoz ale už do začátku prázdnin neobnoví. A vedle toho stojí finanční intervence státu, zabrzděná ekonomika i varování Mezinárodního měnového fondu před globální recesí, nejhorší od dob velké deprese ve 30. letech.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v tomto kontextu vidí budoucnost českého hospodářství v odklonu od automobilového průmyslu, jenž výrazně podmiňuje proexportní charakter tuzemské ekonomiky. „Pro naši zemi je důležité říct si, kam půjdeme. Budoucnost naší země je stavebnictví. Musíme začít masivně investovat a zrychlit naše zákony, abychom mohli začít stavět,“ prohlásil v rozhovoru s Martinem Řezníčkem.
Za zdrojový materiál pro budoucnost republiky označil Národní investiční plán, který vláda zveřejnila ještě před krizí, a explicitně akcentoval osmnáctimiliardové investiční záměry resortu zemědělství.
„Chci, abychom investovali do vody, do vodárenských soustav, můžeme začít stavět přehrady, od revoluce jsme žádnou nepostavili,“ prohlásil ministerský předseda. „Potřebujeme se naučit soběstačnosti v potravinách, potřebujeme vodu, potřebujeme se soustředit na cestovní ruch u nás doma.“
Vstřícnost čeká i od Evropské unie: „Doufám, že Brusel zapomene na green dealy (plán na příklon k zeleným zdrojům – pozn. red.), které ničily automobilový průmysl a naši ekonomiku. Čekám, že Evropa začne podporovat tradiční průmysl.“
Z deficitů státního rozpočtu nemá obavy, protože – jak uvedl – „i kdybychom měli dvakrát dvě stě minus, stále koncem roku 2021 budeme mít nižší zadlužení, než jsme měli dluh vůči HDP v roce 2013.“ Tehdy se stal Babiš ministrem financí v Sobotkově vládě.
Bezprostřední záměry: Zvýšení platby za státní pojištěnce
Vedle stavebnictví premiér vyzdvihl význam zdravotnictví. „Musíme udělat všechno pro to, aby resort fungoval. Musíme do zdravotnictví narvat desítky miliard. Pro nás je to absolutně nejdůležitější resort. Není jiná alternativa,“ sdělil.
Chod státní péče o veřejné zdraví chce podpořit také navyšováním plateb za státní pojištěnce, což – jak uvádí – ještě nekonzultoval ani s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO), ani se šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (za ANO).
„Musíme navýšit platbu za státní pojištěnce tento rok. Od prvního června o 500 korun, musíme dostat do systému tento rok 19,2 miliardy. Příští rok plus dalších 200 korun, to by bylo o 700 korun a to je dalších 53 miliard,“ vyčíslil dodatečnou finanční podporu pro tuzemský zdravotnický systém.
Slibuje si od ní mimo jiné to, že personál bude dobře zaplacen a nebude už odcházet za prací do Rakouska nebo Německa, což je jedna z konstantních potíží tuzemského systému uplynulých let.
Seškrtání armádních výdajů a výzva k ČNB
Úspory se naopak podle ministerského předsedy zřejmě nevyhnou armádě, v rozhovoru již po několikáté zmínil tendr na pásová vozidla pro tuzemskou pěchotu, která měla vyjít obranu na 50 miliard. „Domluvili jsme se s resortem obrany, že to přibrzdíme,“ prohlásil premiér. Severoatlantickou alianci Praha o svém slevení z vojenských závazků údajně ještě neinformovala.
Nejasné pak zůstává to, zda bude chtít vláda šetřit ve státním sektoru. Babiš nejprve uvedl, že „nebudeme propouštět“, současně ale nevyloučil, že někteří jeho ministři budou chtít stavy snížit. „Nechceme zaměstnávat lidi, které nepotřebujeme,“ dodal. Kolika lidí by se případné propouštění ve snaze najít úspory mělo týkat, premiér neuvedl.
Hospodářství by podle premiéra mohla stimulovat i Česká národní banka. „ČNB má obrovské rezervy, taky by se s námi mohla trochu podělit o zisk a mohla by snížit základní sazbu níž, než je dneska,“ navrhl Babiš. Základní úrokovou sazbu ČNB v očekávání recese snižovala na konci března o 0,75 procentního bodu na jedno procento, analytici už před aktuálním pobídnutím premiérem očekávali, že v horizontu měsíce sazbu sníží znovu.
Rozhovor s předsedou vlády byl součástí speciálního vydání Událostí, komentářů na téma Česko na křižovatce.
