Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
Podle dat ČSÚ nejčastěji na internetu nakupují lidé ve věku 25 až 34 let. Je jich dokonce 88,2 procenta. Přibývá ale i těch ve starších věkových kategoriích. Zatímco v roce 2015 si zboží v internetových obchodech objednávalo jen 1,1 procenta lidí starších 75 let, v roce 2023 už jich bylo 10,7 procenta.
S rostoucím počtem lidí, kteří e-shopy využívají, se ale zvyšuje i riziko toho, že se někteří z nich stanou obětí podvodů. Na problematiku rizikových e-shopů se snaží upozornit Česká obchodní inspekce (ČOI), na jejíchž webových stránkách je dostupný rozsáhlý přehled dosud známých rizikových internetových obchodů. ČOI ale upozorňuje, že zmíněný přehled rozhodně nelze považovat za kompletní výčet a skutečnost, že nějaký internetový obchod není na seznamu zařazen, sama o sobě neznamená, že nákup na něm je bezpečný.
ČOI dále uvádí, že zařazení konkrétních internetových stránek na tento seznam je pouze doporučením spotřebitelům, aby nákup na daném e-shopu důkladně zvážili.
Důvody pro zařazení e-shopu na rizikový seznam
Za důvod pro zařazení konkrétního webu na seznam rizikových e-shopů označuje obchodní inspekce především to, že na internetových stránkách nejsou uvedeny žádné kontaktní údaje prodávajícího a z informací na webu není zřejmé, kdo je provozovatelem, a není tedy patrné, s kým spotřebitel uzavírá smlouvu a vůči komu může uplatňovat svá práva.
Na seznam rizikových internetových obchodů ale mohou být zařazeny také stránky, z nichž je provozovatel sice znám, avšak jedná se o subjekt se sídlem mimo území Evropské unie a zároveň na daném webu nejsou uvedeny informace vyžadované právními předpisy.
Důvodem může být také to, že obsah obchodních podmínek či jiných uváděných informací hrubě odporuje právním předpisům. Internetový obchod pak může být na seznam rizikových e-shopů zařazen i v momentě, kdy Česká obchodní inspekce registruje vysoký počet stížností, které se daného webu týkají.
Zásadní je obezřetnost spotřebitele
Ačkoliv může být seznam rizikových e-shopů při zvažování nákupu nápomocný, zůstává podle ČOI klíčová obezřetnost ze strany spotřebitele.
Je vždy vhodné ověřit před uskutečněním nákupu zkušenosti ostatních uživatelů. Stačit by mělo zadání názvu obchodu do internetového vyhledávače. Pokud spotřebitel žádné uživatelské recenze nenajde, měl by zpozornět.
Varováním je i to, pokud jsou recenze negativní. Podle ministerstva průmyslu a obchodu je třeba recenzím věnovat pozornost také v případě, kdy přímo upozorňují na podvod. Zpozornět by člověk měl i v případě, že jsou recenze přehnaně pozitivní – v takovém případě totiž mohou být falešně vytvořené.
Internetový obchod může mít také známku důvěry, třeba certifikát spotřebitelské či profesní asociace, jako je třeba Asociace pro elektronickou komerci.
Existují také specializované internetové stránky, které umožňují ověřit si vybrané údaje o doménovém jménu internetového obchodu. Na doméně .cz tak lze učinit zde. U ostatních domén je pak taková možnost třeba na těchto stránkách. ČOI však upozorňuje, že údaje o vlastníkovi domény v registru nemusí být pravdivé. Pokud ale spotřebitel zjistí, že doména byla registrována teprve přednedávnem, měl by zpozornět. Před novými a neznámými e-shopy varuje i ministerstvo průmyslu a obchodu.
Ověření totožnosti provozovatele
Česká obchodní inspekce dále upozorňuje, že na internetové stránce důvěryhodného obchodu by vždy mělo být možné snadno dohledat informace o jeho provozovateli. V případě českých podnikatelů jde o název společnosti či jména podnikatele, IČO a adresu sídla či místa podnikání. Registraci českého podnikatelského subjektu lze ověřit v obchodním či živnostenském rejstříku.
ČOI dodává, že v případě zahraničních internetových obchodů je vhodné údaje o registraci podnikatele ověřit v obdobě obchodního rejstříku daného státu. Doplňuje ale, že ne ve všech zemích jsou tyto údaje volně k dispozici.
Zároveň upozorňuje, že umístění webu na doméně .cz nebo internetové stránky v českém jazyce nelze automaticky vnímat tak, že se jedná o obchod provozovaný českým subjektem.
Vzhled webu a napodobování
Pomoci odhalit podvodný e-shop může i samotný vzhled webu. Podle ČOI důvěryhodný dojem nebudí e-mailové adresy na bezplatných a anonymních serverech, jako jsou yahoo.com, hotmail.com, gmail.com či seznam.cz. Znakem profesionality dle obchodní inspekce není ani to, pokud je web umístěn na bezplatném hostingovém serveru.
Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňuje také na situaci, kdy je text na stránkách internetového obchodu plný chyb a překlepů, což ovšem v současné době díky zlepšující se kvalitě překladačů přestává platit.
V některých případech také mohou podvodné weby svým vzhledem napodobovat ty oficiální. Podobná situace se před nedávnem objevila třeba v souvislosti s internetovými stránkami, které napodobovaly oficiální prodejní portál s dálničními známkami edalnice.cz. V případě platby na falešném webu nakupující ale dálniční známku neobdržel.
Platba a obchodní podmínky
ČOI dále upozorňuje, že pokud jsou ceny v internetovém obchodě výrazně nižší než u konkurence, je třeba zamyslet se nad příčinou. Jedním z důvodů může být právě to, že se jedná o podvodný e-shop, který zboží buď vůbec nedodá, nebo ano, ale takové, které výrazně neodpovídá popisu. Před podezřele nízkými cenami varuje na svém webu i ministerstvo průmyslu a obchodu.
Opatrnost resort doporučuje i v situacích, kdy web e-shopu obsahuje pouze kusé údaje o zboží a nabízí jen platby kartou. Podle ČOI by spotřebitel měl platbu předem provádět pouze v případě, kdy jde o důvěryhodného obchodníka.
Obchodní inspekce dále zdůrazňuje, že údaje o platební kartě je třeba chránit. Za podezřelý označuje požadavek na platbu systémem Western Union. Při platbě kartou na podvodném e-shopu může navíc internetový obchod získat údaje z platební karty, hrozí pak jejich následné zneužití.
Na e-shopu by také měly být snadno dostupné obchodní podmínky, s nimiž by se měl spotřebitel ve vlastním zájmu seznámit a ověřit si, zda obchodník řádně informuje například o právu na odstoupení od smlouvy či o odpovědnosti za vady zboží.
Co dělat, pokud už člověk na podvodném e-shopu nakoupil?
Pokud objednané zboží nedorazí, je podle resortu průmyslu a obchodu nejprve nutné kontaktovat prodávajícího s dotazem, proč je dodání opožděno. Pokud prodávající nereaguje, je možné obrátit se na institut mimosoudního řešení spotřebitelských sporů či na dozorové orgány.
Za určitých okolností může být podle ministerstva nutné také kontaktovat orgány činné v trestním řízení. Pokud je obchodník z jiného členského státu Evropské unie, je možné kontaktovat rovněž Evropské spotřebitelské centrum.
Pokud se nakupující stal obětí podvodu, doporučuje ministerstvo kontaktovat banku a požádat o takzvaný chargeback, což je proces, kdy držitel kreditní karty nebo platebního účtu požaduje vrácení peněz za provedenou transakci.
Proces může být spuštěn z různých důvodů. Například pokud byla transakce provedena bez svolení držitele karty, případně pokud zboží nebo služby nebyly dodány v souladu s dohodou. Chargeback umožňuje zákazníkům ochranu před neoprávněnými transakcemi, podvodnými činnostmi i nesrovnalostmi v platebním styku.
Před požadavkem na chargeback by si měl člověk připravit dostupné podklady. Může jít například o faktury či potvrzení o platbě. Pokud objednané zboží dorazilo, avšak neodpovídá popisu, může být vhodné dodat bance také jeho fotografii. V případě, že proběhla e-mailová komunikace s e-shopem, je užitečné ji též přiložit k žádosti, a to i v případě, kdy byl pokus o kontakt neúspěšný.
