Implantát pro neslyšící proplatí od ledna pojišťovny i dospělým

Nahrávám video

Přelom roku přinese několik změn pro lidi s vadami sluchu. Nově jim například pojišťovny budou proplácet sluchadla na obě uši. Změny se od nového roku dotknou i zaměstnavatelů lidí s handicapem, kterým stát bude přispívat více.

Kochleární implantát pro obě uši dnes dostávají proplacený od pojišťoven pouze děti, a to od roku 2014. Teď na dvojici implantátů dosáhne i většina dospělých. 

„Jsou to zásadní novinky. Oboustranná kochleární implantace pro perspektivního pacienta je věc, která dramaticky zlepšuje rozumění v hlučném prostředí, umožní návrat prakticky bez omezení do normálního života,“ zdůraznil lékař Jan Bouček z Kliniky ORL 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Kochleární implantát neboli malé digitální zařízení za uchem, které komunikuje s implantátem v uchu, totiž dokáže vrátit sluch těm, kterým už nic jiného nepomáhalo.

  • Systém kochleárního implantátu je zařízení, které obchází tu část ucha, která nefunguje správně, a vysílá signály přímo na sluchový nerv. Skládá se z implantátu a zvukového procesoru. 
  • Elektroda implantátu se neslyšícímu zavede do kochley (hlemýždě), kde stimuluje nervy vnitřního ucha a nahrazuje tak jeho funkci. Zvukový procesor je pak umístěn zvenku za uchem.

Odborná společnost proto s pojišťovnami o jejich úhradách debatovala celý podzim. Nakonec se dohodli na stoprocentním pokrytí. Pro jednoho člověka je to zhruba 200 tisíc korun.  

Navíc se zkrátila doba pro výměnu jedné z částí implantátů. Měnit se teď bude řečový procesor jednou za sedm let, ne za desetiletí jako dosud. „Pojišťovnám a ministerstvu zdravotnictví za to patří dík. I tak bychom do budoucna mohli diskutovat i dobu kratší, třeba pět až šest let,“ dodal Viktor Chrobok, přednosta Kliniky ORL Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

„Řečový procesor jako technologická pomůcka totiž stárne úplně stejně jako to, co běžně používáme, třeba jako mobilní telefony,“ dodal lékař Bouček.

V Česku má implantát přes tisíc lidí a každý rok přibude zhruba 120 dalších. Podle lékařů by číslo mohlo být vyšší. Problém je, že i po více než 30 letech se o metodě málo ví.

Model kochleárního implantátu
Zdroj: ČT24

Příspěvek na mzdy lidem s handicapem vzroste

Lidé s vadami sluchu nebudou jediní, koho se dotknou novinky, které začnou platit od nového roku. Třeba příspěvky zaměstnavatelům na mzdy lidí se zdravotním postižením vzrostou o 800 korun až na 12 800 korun měsíčně. Stát tak pomáhá udržet pracovní místo asi 55 tisícům handicapovaných.

Příspěvky na mzdy lidí se zdravotním postižením
Zdroj: PS PČR

Nějakým typem zdravotního postižení trpí každý osmý obyvatel Česka. Podle statistiků je to 1,152 milionu lidí. Nejčastěji mají pohybové potíže, z nich trpí vážným omezením při vykonávání běžných činností skoro 450 tisíc lidí.  

Počet osob se zdravotním postižením (v roce 2018)
Zdroj: ČSÚ

Charitativní organizace začaly vznikat před třiceti lety

Příprava reforem, které usnadňují či zlepšují život handicapovaným, přitom často trvá mnoho let. Dlouhé politické debaty předcházely třeba zavedení inkluze na českých školách. Před třemi lety umožnila postiženým dětem společné vzdělávání s těmi zdravými. Dodnes se ale řada škol potýká s nedostatkem peněz i personálu.

Změny se ale dějí – hned po sametové revoluci v roce 1989 začaly vznikat charitativní organizace, které se o handicapované starají nepřetržitě a chtějí jim zajistit důstojnější podmínky pro život.

Od velkokapacitních ústavů po bydlení v bytech

Jedna z prvních reportáží, která otevřeně mluvila o žalostném stavu sociálního systému v tehdejším Československu, se v Televizních novinách objevila 2. ledna 1990. „Neobydlené domy v pohraničí, ve kterých neměl kdo bydlet, postižené děti, které v této společnosti neměl raději nikdo vidět,“ zaznělo.

Horní Poustevna, o které se v reportáži mluvilo, se později stala průkopníkem v cestě k rušení velkokapacitních ústavů. „V prvním a zatím jediném českém případě se o jedenáct těžce handicapovaných dětí stará šest dospělých,“ informovala o proměně ústavu televize v květnu 1996 v pořadu „21“.

Dalším krokem byl i přesun dospělých klientů do samostatných bytů. Tuto změnu vláda podpořila o dekádu později. Iniciátorem změn se staly desítky neziskových organizací, které vznikly po sametové revoluci. Jednou z nich byl Výbor dobré vůle tehdejší první dámy Olgy Havlové. „Pro postižené je velice důležité, že jenom nesedí doma,“ řekla Havlová v roce 1994.

Lidem s handicapem pomáhají moderní technologie

Za posledních třicet let se – postupně – změnily i možnosti dopravy pro lidi, kteří mají nějaké omezení. „První bezbariérový přechod pro tělesně postižené občany a maminky s kočárky v Praze se začal dnes budovat na Klárově,“ hlásila televize 23. května 1990 v pořadu Aktuality. Například stanice metra ale nebyly bezbariérové ještě několik let, i to se ale měnilo: na některých stanicích se lidem s handicapem časem otevřely technické výtahy v zázemí metra.

Kromě toho lidem pomáhaly i moderní technologie. Už v roce 1989 dokázaly kamery v čidle převést tisk do hmatového písma, dnes toho zvládnou ještě mnohem víc a hlavně jsou dostupnější. Změnil se i přístup veřejnosti k lidem s handicapem.

A třeba již zmíněný kochleární implantát, jehož proplácení se od nového roku změní, byl původně velký přístroj a nosil se kolem krku. Čeští lékaři přístrojem vrátili sluch prvnímu pacientovi v roce 1987.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 7 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 9 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 10 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...