V sobotu přibylo v Česku 3955 potvrzených případů covidu. To je o 2867 více než před týdnem na Nový rok. Počet testů se proti prvnímu dni roku ale téměř ztrojnásobil. Dál klesá počet lidí, kteří jsou v souvislosti s koronavirem v nemocnicích. Podle posledních dat bylo hospitalizováno 2304 pacientů. Při aktualizacích se ovšem počty hospitalizovaných ještě mohou měnit. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předloží v pondělí Ústřednímu krizovému štábu návrh seznamu profesí, na které by měla dopadat pracovní karanténa. Upravená verze vyhlášky o povinném očkování proti covidu by měla být známa před 15. únorem.
Koronavirus - leden 2022
- 17:47
Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.
- 21:13
Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.
- 21:12
Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.
Šíření nákazy v zemi zesílilo tento týden. Odborníci to po svátcích předpokládali, mimo jiné i kvůli nakažlivější variantě omikron. Na sto tisíc obyvatel nyní připadá za posledních sedm dní 431 nakažených, o 27 více než v předchozí den.
Mezi regiony je nejvyšší incidence v Praze, kde je k neděli v přepočtu na obyvatele za uplynulý týden 733 nákaz, což je o šestašedesát více než v sobotu. Vyšší incidenční číslo proti sobotě zaznamenaly i ostatní kraje s výjimkou Vysočiny, nárůst ale nebyl tak výrazný jako v hlavním městě, byl v rozmezí zhruba od deseti do čtyřiceti případů. Na Vysočině se incidence od předchozího dne nezměnila. Relativně nejlepší epidemická situace pak zůstává v Karlovarském kraji, nicméně i tam se incidenční číslo zvýšilo, a to o čtrnáct na 266.
V porovnání s vánočními svátky a koncem roku ale přibylo i testů. V sobotu jich laboratoře provedly přes 44 tisíc, zatímco o týden dřív jich bylo necelých třináct tisíc. U nejčastějších preventivních testů bylo pozitivních 5,8 procenta odevzdaných vzorků, minulou sobotu 3,5 procenta. V případě epidemiologické indikace, kdy jsou lidé testováni například kvůli kontaktu s nakaženým, pozitivita klesla z téměř dvanácti procent na deset procent. Podíl pozitivních u takzvané diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, zůstal na pětině.
Za celou dobu epidemie v Česku od začátku března 2020 laboratoře zaznamenaly asi 2,53 milionu případů nákazy, přičemž 36 590 lidí s covidem-19 zemřelo. Tento týden ministerstvo zatím registruje 258 zemřelých, což je zhruba o devadesát méně než za stejné období minulého týdne. Při pozdějších aktualizacích se údaj ještě může změnit.
To se týká také hospitalizací, nemocnice totiž pacienty mnohdy nahlašují až zpětně. Podle údajů ministerstva se počet hospitalizovaných s covidem postupně snižuje od druhého prosincového týdne a aktuálně je nejníže od loňského 2. listopadu. V mezitýdenním srovnání se počet covidových pacientů v sobotu snížil o téměř 570. V těžkém stavu je zhruba 430 pacientů, před týdnem jich bylo kolem 580.
Proti minulému týdnu se výrazně zvýšil i počet aplikovaných vakcín proti covidu. Zatímco na Nový rok se de facto neočkovalo a ministerstvo evidovalo pouhých sedmačtyřicet podaných dávek, tuto sobotu zdravotníci aplikovali 33 072 injekcí s vakcínou, z toho přes 28 tisíc dávek bylo posilovacích.
Kdo bude moci pracovat s pozitivním testem
Ministr vnitra Rakušan předloží v pondělí Ústřednímu krizovému štábu návrh seznamu profesí, na které by měla dopadat pracovní karanténa. „V pracovní podobě to máme připraveno, v pondělí o tom bude jednat krizový štáb, abychom finalizovali podobu,“ potvrdil ve vysílání ČT24. Hejtmani podle něj jasně řekli, že nestačí zákonem daná kritická infrastruktura, je třeba pracovní karanténu rozšířit například o lidi, kteří se starají o vodohospodářskou infrastrukturu, nebo ty, kteří pracují v městské autobusové dopravě.
Ministerstvo vnitra má vybrat profesní oblasti nezbytné pro chod státu kvůli počínající vlně varianty koronaviru omikron. Kompletní seznam předá ministrovi zdravotnictví a ten ho představí vládě. Rakušan potvrdil, že součástí seznamu budou hasiči, policisté, zdravotníci nebo pracovníci v sociálních službách.
Ministerstvo vnitra nejen vyjmenuje profese, kde je pracovní karanténa možná, ale také určí, od jakého procenta nemocnosti přichází krizový moment, kdy je třeba spustit pracovní karanténu. Všechny složky krizové infrastruktury Rakušanovi předložily plán mimořádných opatření, ve kterém také definují hranici nemocnosti ve vlastních sborech, odkdy je potřeba spustit krizový režim. Jeho součástí může být například směnný provoz, kdy se pracovníci jednotlivých směn nepotkávají.
Pracovní karanténa asi nebude pro neočkované
Pracovní karanténa se ale podle Rakušana pravděpodobně nebude týkat neočkovaných lidí. „U neočkovaných by bylo problematické, aby spadli do tohoto režimu. Co se týká dvou a tří dávek, považuji to za medicínské rozhodnutí a nechám ho na ministerstvu zdravotnictví.“
Ministr vnitra očekává, že pro všechny pracovníky bude dostatek testů. „Máme zadáno výběrové řízení na nové testy, administruje to Státní správa hmotných rezerv,“ potvrdil. O znovuzavedení nouzového stavu ani kvůli případnému snadnějšímu nákupu testů neuvažuje. Připomněl, že ani s jeho koncem nepřestala platit opatření v rámci pandemického zákona. „Kdyby se situace kriticky zhoršila, vláda může jednoduchým rozhodnutím vyhlásit nouzový stav, ale nechceme, aby byl nadužíván,“ zdůraznil ministr.
Virolog: Pětidenní karanténa a izolace jsou bezpečné
Podle virologa a přednosty Ústavu klinické mikrobiologie Pavla Boštíka je důležité „najít střed mezi tím, jak dlouho by bylo stoprocentně bezpečné, aby lidé byli izolování, a mezi tím, kdy by při rychlém nástupu varianty omikron došlo k tomu, že by mnoho lidí vypadlo z pracovního procesu“, uvedl ve vysílání ČT24.
Mezi odborníky převažuje názor, že omikron působí onemocnění, které má rychlejší nástup, ale kratší průběh, podle Boštíka je tedy zkrácení izolace a karantény na pět dnů bezpečné. A to i bez potvrzujícího negativního testu. „Konec karantény, pokud je bezpříznaková, což z definice karanténa je, bych neviděl jako problém. U izolace je podmínka, že izolovaný musí být poslední dva dny zcela bez příznaků. Pokud je má, lékař určí další postup. Není automatické, že by izolovaní nebyli nijak kontrolování ohledně toho, jestli ještě mohou, nebo nemohou být nakažliví,“ zdůvodnil.
Vyjádřil se také k tomu, proč je koronavirová varianta omikron nakažlivější než ty předcházející. „Začínají se objevovat vědecké práce, které ukazují, proč by to tak mohlo být. Může to být výsledkem faktu, že alespoň v laboratořích se ukazuje, že omikron se nemnoží tak dobře v plicích, ale tím, že se množí hodně v nosohltanu, je jeho infekčnost vyšší. Protože virus v nosohltanu se vydechuje mnohem lépe než ten, který je v plicích.“
Zdá se také podle něj, že člověk je po nákaze omikronem infekční rychleji. Dříve byl rozptyl čtyři až dvanáct dnů, uvedl Boštík. Důležité jsou podle něj v boji s nákazou touto variantou covidu-19 tři dávky očkování.
Demonstrace proti povinnému očkování
Několik tisíc lidí se podle policie v neděli odpoledne vydalo z pražského Václavského náměstí na demonstraci. Po vládě chtějí zrušení vyhlášky o povinném očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let.
Demonstranti se sešli na Václavském náměstí ve 14:00, před začátkem pochodu kritizovali účinnost vakcín, očkování dětí či nošení roušek. Akci svolala iniciativa Chcípl PES.
Upravená verze vyhlášky o povinném očkování proti nemoci covid-19 by měla být známa před 15. únorem, k tomuto datu už by mělo být hotové její definitivní znění, řekl v neděli ve vysílání ČT24 ministr vnitra Rakušan. Vyhlášku s účinností od začátku března schválila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Skupina čtrnácti senátorů podala k Ústavnímu soudu na vyhlášku stížnost. Mezi nimi je i několik členů horní komory z klubu STAN. Rakušan nyní řekl, že jejich návrh nepodporuje.
Současná koaliční vláda Petra Fialy (ODS) plánuje z předpisu přinejmenším vyřadit povinné očkování pro lidi starší šedesáti let. Novelu vyhlášky předloží ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v závislosti na vývoji epidemie. Bývalá vláda rozhodla, že se budou muset očkovat například všichni pracovníci ve zdravotnictví včetně studentů, kteří budou chodit na odbornou praxi, policisté, hasiči nebo vojáci.
