Home office je teď benefit, do budoucna bude standard, zaznělo v 90' ČT24

Nahrávám video

Častější využívání home officu neboli práce z domova, které se rozšířilo za pandemie covidu, v Česku zůstalo i po jejím odeznění. V roce 2023 pracoval z domova každý desátý zaměstnanec, zatímco před příchodem covidu to byl každý dvacátý. Za pandemie to byl dokonce každý pátý pracovník, ukázala data Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Práce z domova a určitá flexibilita je nyní jedním z nejdůležitějších kritérií uchazečů o zaměstnání, shodli se odborníci v 90' ČT24.

„Trh k práci z domova směřoval a covid to určitě urychlil, protože se najednou ukázalo, že to jde, že manažeři, kteří si vymýšleli, proč nemohu lidé pracovat z domova, neměli na vybranou a museli to nějak zařídit,“ popsala prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a generální ředitelka Manpower Group Jaroslava Rezlerová.

Připomíná zároveň, že je řada činností, které nelze dělat z domova, ať už například ve službách, nebo ve výrobě. „V mnoha firmách řeší, jak to udělat, aby lidé měli stejné výhody. Když dáte dvaceti procentům zaměstnanců v administrativních pozicích home office a ti ostatní z důvodu činnosti, kterou vykonávají, musí chodit do práce, tak je to trochu problém. Hodně firem redukuje home office i právě proto, že ho nemohou poskytnou všem svým zaměstnancům,“ uvedla Rezlerová.

Na druhou stranu podle ní víc lidí pracuje v oborech, ve kterých se dá vykonávat home office. „Na budoucím trhu práce to bude tak, že některé činnosti se budou dělat z větší části z domova a některé zase ne,“ dodala Rezlerová. Poznamenala však, že je i poměrně dost lidí, co chtějí chodit do práce, socializovat se a vidět své kolegy.

Problém je podle ní například i na straně manažerů, kteří řídí dané týmy lidí, co jsou doma, a klesá podle nich aktivita zaměstnanců. Hodně firem proto podle Rezlerové přechází na systém tři dny v práci a dva dny doma nebo na čtyři dny v práci a jeden den doma.

Viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský ve většině s Rezlerovou souhlasí. „Nové technologie přinášely možnosti, covid home office urychlil naprosto brutálním způsobem,“ řekl. Záleží podle něj také na charakteru práce. Domnívá se, že práce z domova je rozhodně jednodušší pro ty, kteří ovládají technologie. „Při zadávání úkolu na dálku je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost svých dat, aby nedošlo k jejich únikům,“ upozornil. Jedním z úskalí práce z domova je podle Jakubského i například to, že zaměstnanec nesmí přesáhnout dvanáct hodin v rámci pracovní doby, ovšem není řečeno, jak to má zaměstnavatel kontrolovat.

Generace Z mění trh práce

Podle personální ředitelky Publicis Groupe CZ&SK Barbory Čermákové otázka na práci z domova během pohovoru vždy padne. „Někdy záleží na odvaze kandidáta. Je zajímavé, že pro kandidáty je důležité, jestli firma vůbec nějaký režim home officu poskytuje,“ uvedla. Je to právě podle ní mladší generace do třiceti let, která preferuje práci z domova a určitou flexibilitu pracovní doby. Zároveň zmínila, že pro firmu je důležité, aby se absolventi po škole naučili určitým pracovním návykům, aby mohli být úspěšní v práci.

Rezlerová dodala, že práce z domova patří nyní mezi benefity, ale do budoucna bude standardem. „Pokud má zaměstnavatel tu možnost, tak by ji měl nabízet. Dneska má velký problém nabrat lidi, pokud to v benefitech vůbec nemá,“ poznamenala. Práce z domova i dle průzkumů je podle ní jedna ze tří nejdůležitějších věcí, kterou kandidáti při hledání zaměstnání vyžadují. „Vůbec nejde o to, aby stoupl na kariérním žebříčku, ale jde o to, aby se v práci cítil dobře, bezpečně a aby mu zaměstnavatel umožňoval řešit své soukromé věci. To bude věc, která totálně ovlivní trh práce,“ nastínila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...