Home office je teď benefit, do budoucna bude standard, zaznělo v 90' ČT24

Nahrávám video

Častější využívání home officu neboli práce z domova, které se rozšířilo za pandemie covidu, v Česku zůstalo i po jejím odeznění. V roce 2023 pracoval z domova každý desátý zaměstnanec, zatímco před příchodem covidu to byl každý dvacátý. Za pandemie to byl dokonce každý pátý pracovník, ukázala data Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Práce z domova a určitá flexibilita je nyní jedním z nejdůležitějších kritérií uchazečů o zaměstnání, shodli se odborníci v 90' ČT24.

„Trh k práci z domova směřoval a covid to určitě urychlil, protože se najednou ukázalo, že to jde, že manažeři, kteří si vymýšleli, proč nemohu lidé pracovat z domova, neměli na vybranou a museli to nějak zařídit,“ popsala prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a generální ředitelka Manpower Group Jaroslava Rezlerová.

Připomíná zároveň, že je řada činností, které nelze dělat z domova, ať už například ve službách, nebo ve výrobě. „V mnoha firmách řeší, jak to udělat, aby lidé měli stejné výhody. Když dáte dvaceti procentům zaměstnanců v administrativních pozicích home office a ti ostatní z důvodu činnosti, kterou vykonávají, musí chodit do práce, tak je to trochu problém. Hodně firem redukuje home office i právě proto, že ho nemohou poskytnou všem svým zaměstnancům,“ uvedla Rezlerová.

Na druhou stranu podle ní víc lidí pracuje v oborech, ve kterých se dá vykonávat home office. „Na budoucím trhu práce to bude tak, že některé činnosti se budou dělat z větší části z domova a některé zase ne,“ dodala Rezlerová. Poznamenala však, že je i poměrně dost lidí, co chtějí chodit do práce, socializovat se a vidět své kolegy.

Problém je podle ní například i na straně manažerů, kteří řídí dané týmy lidí, co jsou doma, a klesá podle nich aktivita zaměstnanců. Hodně firem proto podle Rezlerové přechází na systém tři dny v práci a dva dny doma nebo na čtyři dny v práci a jeden den doma.

Viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský ve většině s Rezlerovou souhlasí. „Nové technologie přinášely možnosti, covid home office urychlil naprosto brutálním způsobem,“ řekl. Záleží podle něj také na charakteru práce. Domnívá se, že práce z domova je rozhodně jednodušší pro ty, kteří ovládají technologie. „Při zadávání úkolu na dálku je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost svých dat, aby nedošlo k jejich únikům,“ upozornil. Jedním z úskalí práce z domova je podle Jakubského i například to, že zaměstnanec nesmí přesáhnout dvanáct hodin v rámci pracovní doby, ovšem není řečeno, jak to má zaměstnavatel kontrolovat.

Generace Z mění trh práce

Podle personální ředitelky Publicis Groupe CZ&SK Barbory Čermákové otázka na práci z domova během pohovoru vždy padne. „Někdy záleží na odvaze kandidáta. Je zajímavé, že pro kandidáty je důležité, jestli firma vůbec nějaký režim home officu poskytuje,“ uvedla. Je to právě podle ní mladší generace do třiceti let, která preferuje práci z domova a určitou flexibilitu pracovní doby. Zároveň zmínila, že pro firmu je důležité, aby se absolventi po škole naučili určitým pracovním návykům, aby mohli být úspěšní v práci.

Rezlerová dodala, že práce z domova patří nyní mezi benefity, ale do budoucna bude standardem. „Pokud má zaměstnavatel tu možnost, tak by ji měl nabízet. Dneska má velký problém nabrat lidi, pokud to v benefitech vůbec nemá,“ poznamenala. Práce z domova i dle průzkumů je podle ní jedna ze tří nejdůležitějších věcí, kterou kandidáti při hledání zaměstnání vyžadují. „Vůbec nejde o to, aby stoupl na kariérním žebříčku, ale jde o to, aby se v práci cítil dobře, bezpečně a aby mu zaměstnavatel umožňoval řešit své soukromé věci. To bude věc, která totálně ovlivní trh práce,“ nastínila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 14 mminutami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 9 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 11 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...