Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.

SZIF minulý týden na základě analýz od kanceláří Portos a Pelikán Krofta Kohoutek dospěl k závěru, že Agrofert nemusí zpětně vracet nárokové evropské dotace, které obdržel v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Babiš premiérem. Podle Dlouhého mělo jít o čtyři až pět miliard korun.

Opozice rozhodnutí fondu kritizuje, varuje před chybějícím rozhodnutím Evropské komise a hovoří o riziku, že Česko přijde o peníze z unijního rozpočtu. Tyto obavy považuje Dlouhý za neopodstatněné. „Tento argument (opozice) je de facto irelevantní pro nás, protože stanovisko Evropské komise je právně nezávazné,“ reagoval.

Podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Petra Bendla (ODS) by fond neměl bagatelizovat riziko, že Česko může přijít o peníze. „Pokud se ukáže, že SZIF postupoval v rozporu se zákonem nebo nechránil majetkové zájmy státu, musí být vyvozena odpovědnost – politická, manažerská, případně i majetková či právní. Je namístě ptát se, zda vedení SZIF jednalo s péčí řádného hospodáře,“ uvedl.

Agrofert zároveň může podle fondu znovu čerpat dotace, jejichž vyplácení bylo dosud pozastavené. U národních dotací ale dosud fond o případném střetu zájmů nerozhodl.

Analýza národních dotací je podle Dlouhého nejsložitější část celého sporu kolem možného střetu zájmů. „Zemědělské národní dotace jsou poskytované i na mimořádná opatření typu mrazy nebo tajfun. A teď je otázka, jestli někdo bude argumentovat, že zákon o střetu zájmů nezná nárokové a nenárokové dotace, zda stejně tak nezná mimořádné události,“ vysvětlil Dlouhý.

Situaci komplikuje i fakt, že část národních dotací mezi lety 2017 a 2019 poskytovalo ministerstvo zemědělství a od roku 2020 národní dotace administroval zemědělský fond.

S advokátní kanceláří Portos, která má analýzu národních dotací na starosti, fond spolupracuje dlouhodobě. Server Seznam Zprávy nicméně poukázal, že spoluzakladatel kanceláře Pavel Smutný má blízko k Babišovi.

Kvůli údajné nabídce od zástupce advokátní kanceláře Portos, která se podílela i na auditu digitalizace stavebního řízení, se loni obrátili Piráti na policii. Strana tvrdí, že jim zástupce firmy nabídl vstřícnost k pirátským připomínkám či nahlédnutí do konečné verze auditu výměnou za to, že Piráti nebudou advokátní kancelář kritizovat. Firma Portos odmítla, že by mohla ovlivnit auditní zprávu výměnou za cokoliv, a tvrzení Pirátů označila za pomluvu.

„Právní kancelář Portos vedle toho, že nám dělá právní stanoviska, tak nás zastupuje v řízeních u soudů. Zastupovala nás u všech 21 sporů u Nejvyššího správního soudu se společnostmi Agrofert a všech 21 řízení vyhrála. Takže já nemám absolutně žádný důvod jejich objektivitu a přístup zpochybňovat ve chvíli, kdy nám všechny soudy vyhrála,“ komentoval výběr kanceláře Dlouhý.

Kvůli Babišově možnému střetu zájmů si nechává vypracovat právní analýzu i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který na jejímž základě rozhodne, jestli bude po Agrofertu žádat vrácení dotací z doby, kdy byl Babiš ve střetu zájmů. Přípravu nezbytných podkladů by měl podpůrný fond dokončit do konce dubna.

Podpůrný fond bude vymáhat od firem Agrofertu podpory za miliony korun

Šéf představenstva Podpůrného a garančního lesnického a rolnického fondu (PGRLF) Josef Kučera v úterý uvedl, že fond bude kvůli střetu zájmů někdejšího majitele a současného premiéra Babiše vymáhat asi po dvacítce firem z holdingu Agrofert podpory za miliony korun. Podklady by měl fond mít do konce dubna, do konce června zahájí vymáhání.

„Nemáme informaci o postupu úřadu, proto nebudeme předjímat. Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

„Vzhledem k tomu, že se jedná jen o podporu úroků v relativně krátkém období, tak ty částky jsou v řádu jednotek milionů korun,“ řekl Kučera. Dodal, že rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu z minulého týdne nevymáhat po Agrofertu evropské nárokové dotace podle Kučery nebude mít na postup PGRLF vliv. Ohledně vymáhání bude rolnický fond postupovat standardním způsobem, řekl.

Kučera připomněl, že podpory vyplácené zemědělským fondem a rolnickým fondem jsou odlišné. PGRLF poskytuje peníze na pojištění, na nákup zemědělské půdy a techniky či na pokrytí části úroků z komerčních úvěrů. Podporuje jak zemědělce, tak i lesníky. Peníze ke své činnosti rolnický fond získává z poskytnutých dotací ze státního rozpočtu nebo z výnosů vlastní činnosti. Zemědělský fond je akreditovaná platební agentura, která mezi zemědělce rozděluje finanční podpory z evropských a národních zdrojů.

Právní analýzy fond zveřejní

Stejně jako zemědělský fond po vydání stanoviska ke střetu zájmů následně zveřejnil analýzy, na základě kterých dospěl k závěru, počítá podle Kučery i rolnický fond s tím, že právní analýzy, na základě kterých začne dotace vymáhat, zveřejní.

Příprava vymáhání je nyní podle Kučery ve finální fázi a rolnický fond aktuálně připravuje dokumenty, kterými bude oslovovat jednotlivé společnosti, kterých se vymáhání týká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...