Firmy maroděním zaměstnanců zchudnou, zrušení karenční doby je chyba, varuje asociace podnikatelů

Nahrávám video

Z toho, že nemocní zaměstnanci dostanou proplacené i první tři dny své nemoci, mají firmy obavy. V pořadu Události, komentáře to řekl člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Libor Musil. Nyní podle něj hrozí, že lidé zůstanou doma déle, než je nutné, a firmy kvůli tomu nestihnou dokončovat nasmlouvané zakázky. Zrušení tzv. karenční doby naopak uvítaly odbory, podle nichž se lidé nemají bát marodit, když to potřebují.

Od července platí, že nemocní zaměstnanci dostanou náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Zaměstnavatelé jim budou vyplácet 60 procent základu příjmu. Podle zástupce podnikatelů Libora Musila ale zrušení karenční doby ohrožuje fungování firem v Česku.

„Říkáme tím zaměstnancům, že jestliže jsou trochu nemocní, mají zůstat doma a nic se neděje. Jenže firmy mají kardinální problém. Mají nasmlouvané zakázky v termínech, jsou kapacitně nadoraz a každý promaroděný den je přítěží a firmy chudnou,“ domnívá se Musil.

Podle něj by teď na nemocenskou mohly oproti desetiletému období, kdy platila tzv. karenční doba a lidé první tři dny nemoci nedostávali od zaměstnance žádné peníze, odejít statisíce lidí.

„V době, kdy se zavedla karenční doba, tak o 800 tisíc klesl počet lidí, kteří si ročně vzali pracovní neschopnost. Tohle číslo, i když ne celé, bude zpátky. Vedeme lidi k tomu, aby místo toho, že se domluví na nějakém řešení se zaměstnavatelem a vyleží se, tak budou chodit do přeplněných ordinací doktorů a trávit čas v městské hromadné dopravě místo v posteli,“ myslí si Musil. 

Podle místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Radky Sokolové ale Musil uvedené číslo špatně interpretuje: „Pouze poklesl počet vydaných pracovních neschopností. To neznamená, že se ti lidé uzdravili. Tohle nemůžeme směšovat,“ nesouhlasí Sokolová. 

Místo dvou dní v posteli deset dní od doktora, bojí se firmy

Musil se obává hlavně toho, že lékaři budou předepisovat neschopenky na dobu delší, než je pro vyléčení nutné. „Doktor lidem řekne, ať se přijdou ukázat třeba za deset dní. To nebylo,“ tvrdí.

Práci těch, kteří dostanou od doktora potvrzení, tak budou muset zastat ostatní pracovníci. „O to více budou přetíženi, náchylní k nemocem a celý systém se ještě více zkomplikuje,“ očekává Musil.

Podle odborářky Sokolové ale zrušení karenční doby neznamená, že všichni zaměstnanci náhle odejdou na nemocenskou. „To nikde není psáno. Ať se zaměstnanci s šéfem domluví. Pokud firma bude nabízet sick days, tak je možné je využít. Ale sick days nenabízí všechny firmy,“ upozornila Sokolová. 

S tím ale Musil nesouhlasí: „Já si myslím, že ve slušných a dobrých firmách, a to číslo stoupá, už byly sick days zavedeny,“ řekl. Podle průzkumů ale sick days nenabízí ani polovina firem. 

Bát se marodit

Podle Sokolové zrušení karenční doby uleví především těm lidem, kteří si dosud brali ze strachu o ztrátu příjmu místo nemocenské dovolenou. „Nemáme oficiální statistiku, ale víme určitě, že celá řada lidí takto řešila svou nemoc. Pokud je člověk nemocný, tak má mít šanci se vyléčit. Šedesát procent mzdy je určitě lepší než nic,“ uvedla Sokolová.

Podle ní nemůže být ani v zájmu zaměstnavatelů, aby lidé chodili nemocní do práce a ohrožovali tak své kolegy. „Hlavní výsledek je, že zaměstnanec se dnes nemusí bát jít marodit proto, že by se mohl dostat do prekérní životní situace. Bohužel je tady celá řada lidí, kteří mají velmi nízké příjmy a výpadek každé stokoruny, tisícikoruny je pro ně často tragický,“ řekla Sokolová.

  • Jak na tom je zaměstnanec, který má měsíční hrubý příjem 20 tisíc korun a na pět dnů onemocní?
  • Až do července 2019 nedostával za první tři dny žádnou náhradu mzdy a za další dva dny měl nárok zhruba na 60 procent průměrného výdělku. Na výplatní pásce tak uviděl na konci měsíce zhruba o 3,5 tisíce korun méně.
  • Po zrušení karenční doby přijde za pět dnů jen o 40 procent výdělku – to je v tomto případě 1818 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...