Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (Socdem) naznačil, že slovenský premiér Robert Fico používá doma jinou rétoriku než v Bruselu. V Otázkách Václava Moravce narážel na jeho postoj k pomoci Ukrajině nebo slovenskou migrační politiku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) neočekává zhoršení vztahů s východním sousedem. Řekl, že v otázce migrace bude česká vláda s tou slovenskou spolupracovat. Politolog Sciences Po v Paříži Jacques Rupnik upozornil, že to, jakým směrem se bude Slovensko ubírat, naznačil Fico už ve chvíli, kdy první den ve funkci zrušil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi.
Strana evropských socialistů před čtrnácti dny kvůli hodnotovému odklonu Ficovy vlády rozhodla o pozastavení členství stran Smer a Hlas. Důvodem je nejen společná vláda s krajně pravicovou SNS, ale i postoj k migraci nebo LGBT+.
Zaorálek připomněl, že konflikty mezi Ficem a Evropskými socialisty mají dlouhou historii. Upozornil také na to, že Fico sice říká, že na Ukrajinu už nepůjde ani jeden náboj ze Slovenska, zároveň ale říká, že Slovensko bude tranzitní zemí pro dodávky zbraní na Ukrajinu.
„Zároveň Peter Pellegrini řekl, že co se týče dodávek zbraní, tak 95 procent jde od soukromých firem, a těch se toto omezení netýká,“ dodal bývalý ministr zahraničí s odkazem na šéfa druhé nejsilnější slovenské koaliční strany Hlas.
Fico dokonce podle Zaorálka oznámil, že je připraven dát 400 milionů eur do fondu pomoci Ukrajině. Proto říkat, že Fico je proruský nebo proorbánovský politik, by bylo podle něj velmi zjednodušené.
Kontroly na hranicích se Slovenskem
Lipavský neočekává zhoršení vztahů mezi Českem a Slovenskem. A to ani v případě možného prodloužení kontrol na hranicích, o kterém se bude ve středu hlasovat na vládě. „Není to vyjádření žádné politické pozice vůči Slovensku, ale je to spíše odraz té reality, ve které migrační situace v tuto chvíli v Evropě je,“ řekl.
Ficova vláda by mohla uplatňovat striktnější výklad dohody o předávání a přebírání osob. Podle Lipavského byla podobná situace na hranicích i před rokem, jenže tehdy byla na Slovensku u moci jiná vláda. „To ale není otázka vlády, to je otázka toho, aby byly plněny všechny povinnosti. Je to expertní diskuse mezi ministerstvy vnitra, policejními orgány, které odpovídají za kontrolu nelegálního pohybu, a tam se udělala celá řada pokroků,“ sdělil.
Lipavský slíbil, že s novou slovenskou vládou bude Česko v této otázce i nadále velmi intenzivně spolupracovat. „Pokud se budou dodržovat pravidla, věci budou fungovat dobře,“ dodal.
Fico vyslal jasný signál, míní Rupnik
Rupnik si netroufl odhadovat, zda bude šance získat Fica pro evropskou politiku, nebo bude jen „mladším bratrem Viktora Orbána“. To, že Fico hned první den po jmenování vlády zmrazil vojenskou pomoc Ukrajině, považuje za jasný signál. „Moc to sice neznamená, protože Slovensko není hlavním dodavatelem zbraní, ale ten politický signál je jasný. A je to signál, který si notuje s (maďarským premiérem) Viktorem Orbánem,“ upozornil.
Zmínil také další možné Ficovy kroky – například to, že se údajně hned bude snažit ovládnout prostor justice a zastavit vyšetřování kauz, které se týkají jemu blízkých politiků. „Z toho já mám obavu, a ne z jeho prohlášení, jestli se bude hlásit do sociální demokracie, nebo ne,“ dodal.
Povolební situace v Polsku
Ani Rupnik si nemyslí, že by názorové neshody mezi českou a novou slovenskou vládou mohly znamenat zhoršení vzájemných vztahů. Podle něj je podstatnější kontrast s Polskem, kde šel zvrat v politice opačným směrem, tím liberálním. Připomněl ovládnutí justice a veřejnoprávních médií doposud vládnoucím Právem a spravedlností (PiS).
„Fico bude provádět demontáž liberálního režimu, nezávislosti justice a všech antikorupčních kauz, které se až nebezpečně přibližovaly k jeho okolí. V Polsku půjde o demontáž neliberálního režimu,“ řekl Rupnik s tím, že polský scénář bude složitější například proto, že Ústavní soud je pod kontrolou těch, kteří odchází od moci.
Pokud jde o vztahy mezi Českem a Polskem, je podle Lipavského nutné počkat na to, až bude ustavena nová vláda. „Na druhou stranu ta minulá i ta budoucí pravděpodobná vláda budou mít stejné cíle z hlediska geopolitiky a zásadních bezpečnostních otázek v Evropě,“ míní ministr zahraničí.
Lipavský naopak očekává vstřícnější postoj Varšavy v otázce vlády práva, za kterou byla současná polská vláda Evropskou unií často kritizována. „To také přinese možná uvolněnější atmosféru,“ míní.
Debata o situaci v Izraeli
Hosté Otázek Václava Moravce debatovali také o současné situaci v Izraeli, který nedávno napadlo teroristické hnutí Hamás z Pásma Gazy. Izraelská armáda v noci na sobotu zahájila rozsáhlou pozemní invazi do Gazy, jejímž cílem je osvobodit rukojmí a zničit Hamás. Lipavský odmítl vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS), která na sociální síti X napsala, že Česko by mělo vystoupit z OSN s tím, že jde o „organizaci, která fandí teroristům“.
Podle Rupnika se hroutí mezinárodní pořádek a zásadní principy, na kterých stojí Organizace spojených národů. „Mezi nimi je teritoriální integrita členských států. Agrese je agrese, a můžete to nazvat agresí právě proto, že existuje jistá charta OSN, a můžete se na to odvolávat,“ sdělil. Podle něj je spíš otázkou, proč značná část států není schopna odsoudit napadení jiné země.
„Jenže Evropa se různí ve vztahu ke Střednímu východu. Země jako Německo nemůže nikdy a za žádných okolností, a žádný německý politik neřekne jediné slovo, které by se odchýlilo od absolutní jednostranné bezpodmínečné obrany Izraele. Pak jsou skandinávské země nebo Španělsko, které mají starosti o to, jak řešit takzvanou palestinskou otázku,“ připomněl.
O tom, že se názory na situaci v Izraeli různí, svědčí i protiizraelské a protipalestinské demonstrace napříč celou Evropou. „Manifestace mě nepřekvapují. To souvisí s tím, že každá země má zvláštní historii vztahů k Izraeli, mají množství Palestinců ve svých zemích. Problém je ale v tom, že jsme za ta léta nedokázali vybudovat evropskou politickou strategii a silnou diplomacii,“ míní Zaorálek. Evropa podle něj nemá jinou šanci, než si toto uvědomit.
„Společná zahraniční bezpečnostní politika rozhodně není sci-fi, je to velmi reálné, je to velmi hmatatelné, není to teď tak silné, jak by mohlo být, kdyby spolu země ještě více dokázaly ty pozice sladit. Evropa si bude muset opravdu říct, jestli je schopna a připravena používat některé nástroje, které dnes masivně nepoužíváme,“ reagoval Lipavský.
