Premiér Petr Fiala (ODS) s vatikánským státním sekretářem Pietrem Parolinem v Praze podepsali česko-vatikánskou smlouvu. Česká republika je podle ministra zahraničí jednou z posledních evropských zemí, která dosud neměla vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou. Parlament smlouvu v roce 2003 neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví.
Pokud parlament tentokrát dokument odsouhlasí a ratifikuje jej prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které mají obdobnou smlouvu.
Podle Fialy smlouva odráží současné vzájemné vztahy a přispěje také k další spolupráci, užitek z ní budou mít i čeští občané. „Podařilo se nám vyjednat oboustranně vyváženou smlouvu, která plně respektuje náš právní řád, ale zpřesňuje některé postupy a vyjasňuje některé záležitosti, které mohly být považovány za sporné,“ upřesnil premiér. Připomněl, že vláda má uzavření smlouvy v programovém prohlášení.
Jádrem smlouvy je podle Parolina společný závazek prosazovat základní lidská práva. Svoboda praktikovat víru beze strachu je podle něj takovým právem, ale také cestou ke spravedlivější a harmoničtější společnosti. Pochválil Česko za odhodlání prosazovat toto právo a zajišťovat, aby nejen čeští občané, ale všichni lidé v Česku mohli bez ohledu na svůj původ nebo přesvědčení žít v souladu se svým svědomím.
Zpovědní tajemství
Otázku podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) vzbuzovalo ustanovení ohledně zpovědního tajemství. Ve smlouvě se stručně píše, že Česko uznává zpovědní tajemství a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství za podmínek stanovených zákonem. V návrhu smlouvy, kterou v roce 2003 neschválil parlament, zpovědní tajemství zmíněno nebylo.
Naopak dřívější dohoda oproti nynější explicitně zmiňovala důležitou roli médií při ochraně svobody myšlení, svědomí a náboženského přesvědčení, věnovala se také podrobně poslání církevních škol.
Kulturní dědictví
Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví. To označil Fiala za důležité, neboť katolická církev se podle premiéra zavazuje, že zpřístupní své památky pro badatelské účely.
Smlouva také právně ukotvuje například duchovní služby v sociálních a zdravotnických zařízeních nebo ve vězeních a v armádě. Premiér zdůraznil, že nijak neupravuje majetkové poměry státu ke katolické církvi.
Případné sporné otázky ohledně výkladu či provádění smlouvy se podle dokumentu budou řešit diplomatickou cestou. Smlouva vstoupí v platnost v první den měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin, sjednává se na dobu neurčitou.
Fiala s Parolinem jednali také o situaci ve světě a současných konfliktech, o posilování svobody vyznání či bezpečnosti.
