Fagot zraje už ve stromu. Výroba hudebních nástrojů má v Česku velkou tradici, ta je ale ohrožena

Než zahraje fagot, trvá to přes tři sta let. Ruční výrobu hudebních nástrojů není možné nahradit roboty či jinou pokročilou technologií. Dlouhá historie, zručnost mistrů, přesnost, spolehlivost a smysl pro umění jsou společnými jmenovateli osob, které se věnují tradiční výrobě hudebních nástrojů. Česká společnost Amati zaměstnává kolem stovky těchto lidí. Ti se v současnosti snaží, aby přežila „jejich“ fabrika, jež je v procesu insolvenčního řízení. Dočasně přerušit produkci není možné. Některé procesy, jako je výroba fagotu, mají své pevné technologické zákonitosti. Pokud by lidé do práce nemohli přijít, výrobu už by nebylo možné znovu obnovit. Umění, řemeslo a česká tradice by tak zanikly.

Amati, jedna z tradičních českých značek, bojuje sama za sebe. V únoru 2020 poslal soud podnik s téměř dvěstěmilionovým dluhem do konkursu. I přesto se objevilo pět zájemců, kteří projevili o tuto společnost velký zájem. Firma produkující jedinečné hudební nástroje má totiž přes své zadlužení zdravé jádro a tím jsou samotní zaměstnanci.

Letos v březnu dočasně převzal vedení společnosti krizový manažer Jiří Melničuk, který sám vidí budoucnost Amati v dobrém světle. Jeho vyjádření k aktuálnímu stavu napovídá, že za minulým propadem stály špatné kroky předchozího vedení.

„Když v Amatce strávíte pět měsíců a pracujete s tak šikovnými lidmi a takovými místními patrioty, je vám jasné, že samotný byznys není příčinou problémů, že za tím vězí úplně něco jiného… Bohužel, s nepoctivostí a chamtivostí některých podnikatelů se ve své profesi setkávám dost často. Ti se pak ale nemohou divit, že o své firmy přicházejí“. S tímto vyjádřením přišel krizový manažer v červnu letošního roku.

Amati-Denak se momentálně nachází ve fázi krizového řízení. Tato skutečnost však nevedla k útlumu či dokonce ukončení výroby a propuštění zaměstnanců, ale naopak, nakopla firmu směrem k nadějné budoucnosti. Klíčovým cílem je pro Melničuka získat nového zaujatého vlastníka. A než se tak stane, vyrábět, prodávat a ozdravovat ekonomiku společnosti.

Tradice zavazuje

Výroba hudebních nástrojů v Kraslicích, kde sídlí Amati, má přes 350 let starou tradici. K významnému rozvoji hudebního odvětví došlo v druhé polovině 18. století.

Klimaticky nejsou Kraslice vhodnou oblastí pro rozvoj zemědělství, a tak po úpadku hornictví v oblasti místní obyvatelé hledali jiné uplatnění. Od roku 1778 v obci a okolí vznikaly první domácí dílny, kde se vyráběly hračky a jednoduché hudební nástroje. Později výroba dostala průmyslový charakter a v oblasti se ustálilo zhruba 30 továren a provozoven, kde začaly vznikat profesionální nástroje.

Jednou z nejvýznamnějších, která dále figuruje i v historii Amati, byla společnost Bohland & Fuchs. Místní firmy se později uplatnily i ve světovém měřítku a prosperovaly až do konce druhé světové války.

Hned po jejím skončení, 17. května 1945, došlo ke sjednocení společností a vytvoření družstva výrobců hudebních nástrojů, které přijalo pojmenování po italském výrobci houslí Amati. Slavné jméno bylo spjaté s úspěchem a družstvu se dařilo vyrábět široký sortiment hudebního zboží.

Po roce 1989 došlo k vytvoření obchodní společnosti, která se snažila dlohou dobu udržet celou šíři sortimentu, ale tlak ze strany světových výrobců byl tak silný, že v roce 2016 došlo k částečnému prodeji a převzetí britskou obchodní společností Geneva. Angličané se snažili optimalizovat výrobu, ale nepochopení výrobních procesů pro ni znamenalo záhubu, která vyústila v insolvenci a převzetí společnosti do konkurzu.

Situace je v tuto chvíli kritická, ale ne neřešitelná. Zaměstnanci se po dohodě se správcem konkurzní podstaty rozhodli v práci pokračovat a nepřerušit výrobu, i přesto, že muselo dojít k redukci počtu pracovníků. Zaměstnanci pevně věří v zachování společnosti a snaží se ji záchranit  kvalitou svých výrobků. Jestli „zlaté české ručičky“ nápor vydrží, ukáže čas – dle vyjádření samotných zaměstnanců. V tuto chvíli si už „fabrika“ dovede na sebe sama vydělat a nepropadá se do červených čísel, což všechny v Amati uklidňuje a dodává důvěru v budoucnost.

Řemeslníci bojují sami za sebe špičkovou kvalitou

Sortiment společnosti je možné rozdělit na dvě základní skupiny nástrojů. V té první jsou dřevěné dechové nástroje a v druhé skupině jsou nástroje žesťové. Rozdíl se skrývá hlavně ve výrobním procesu, který je u dřevěných nástrojů delší. Výrobky společnosti si vybírají špičkoví hráči, ale i celá tělesa a jsou vyváženy po celém světě. Například v Turecku si pro jejich kvalitu oblíbili klarinety.

Z českých zákazníků napříč hudební branží hrajou na nástroje Amati jazzový trumpetista Laco Deczi, trumpetisté České filharmonie, dechová sekce Chinaski nebo starším posluchačům oblíbená Mistřiňanka. Často dochází k individuální spolupráci, kdy si samotný zákazník designuje, jak má nástroj vypadat, ale i třeba jaký má mít zvuk. Každý výrobek má svá specifika. Kvalita se ale samozřejmě odráží i v ceně. Platby za jednotlivé nástroje se pohybují ve statisícových částkách.

Precizní výroba hlavně dřevěných nástrojů je velmi časově náročná. Používaná dřevina zraje přes tři sta let. Samotný výrobní proces pak trvá kolem šesti let. To je i jeden z důvodů, proč není možné výrobu dočasně přerušit. Pokud by k takovém momentu došlo, hrozí, že už nikdo nebude moci na tradici a řemeslo navázat.

Jednotlivé technologické postupy jsou natolik komplikované, že vyžadují neustálý trénink samotnou prací. U kompletace saxofonu se používá několik set součástek, které mají své přesné umístnění v řádu mikrometrů. Zdejší zaměstnanci jsou ale přesvědčení, že jejich řemeslo v Kraslicích, a dá se říci v celém Česku, nezanikne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...