Miloš Zeman se nevyhne omluvě, kterou dluží Zdeňku Šarapatkovi. Jak upozornily Seznam Zprávy, neuspěl bývalý prezident s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Šarapatka již dříve podal na Zemana exekuční návrh, protože se ve lhůtě stanovené v pravomocném rozsudku neomluvil za nepravdivé tvrzení, že svého někdejšího poradce vyhodil pro neschopnost. Nejvyšší soud ale pozastavil vykonatelnost rozsudku, právě než rozhodne o dovolání.
Na Nejvyšší soud se obrátil tehdejší prezident Miloš Zeman loni v lednu, dovoláním chtěl zvrátit rozsudek z předloňského listopadu, podle nějž se musí Zdeňku Šarapatkovi omluvit za výrok pronesený v roce 2017 v televizi Barrandov.
Nejvyšší soud rozhodl více než po roce. „Odmítl dovolání Ing. Miloše Zemana ve věci žalobce Z. Š. Podrobnosti budou k dispozici po vyhotovení originálu rozhodnutí, což bude nejpozději do šedesáti dnů,“ shrnula mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.
Šarapatka byl Zemanovým poradcem v době, kdy ten byl předsedou vlády. Díky jeho výpovědi na policii se podařilo rozkrýt původ materiálu Olovo, jehož cílem měla být dehonestace tehdejší místopředsedkyně sociální demokracie Petry Buzkové. Vyšlo najevo, že vznikl přímo v týmu Zemanových poradců. Šarapatka později z Úřadu vlády odešel. Zeman však v rozhovoru pro televizi Barrandov prohlásil, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost.
Kvůli tomuto výroku se Šarapatka obrátil na soud, čím začal spletitý proces. Nejprve soudy nařídily omluvu, kterou ale podle nich neměl učinit sám tehdejší prezident Zeman, nýbrž stát prostřednictvím ministerstva financí. Ústavní soud rozsudky, které k tomu vedly, následně zrušil s tím, že za výroky nese odpovědnost Miloš Zeman jako soukromá osoba. Šarapatka proto podal novou žalobu mířící na prezidenta, které soudy pravomocně vyhověly.
Zeman se ve stanovené lhůtě neomluvil. Šarapatka kvůli tomu podal na prezidenta exekuční návrh, zatímco tehdejší hlava státu se obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Ten následně vydal rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí o omluvě.
