Evropským hlavním městem kultury se mohou stát České Budějovice či Broumov

Finalisty soutěže o Evropské hlavní město kultury 2028 (EHMK) se v pátek stala města Broumov na Náchodsku a České Budějovice, oznámila v Praze předsedkyně mezinárodní poroty Else Christensen-Redzepovicová. Za českou stranu byly přihlášeny ještě Brno a Liberec. O držiteli titulu se rozhodne příští rok.

„Titul Evropské hlavní město kultury v průměru přináší mimořádný nárůst HDP o 4,5 procenta na obyvatele. Efekt začíná působit dva roky před samotným začátkem kulturního roku a trvá až pět let po jeho skončení. Ekonomiku posilují investice do infrastruktury, do samotného programu, ale zejména příliv domácích i zahraničních turistů,“ uvedl ředitel státní agentury CzechTourism Jan Herget. Centrála chce podle něj představit ve světě všechny finalisty soutěže.

Akce je iniciativou Evropské unie, jejímž cílem je zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských kultur, jejich společné aspekty i tradice. Podle pořadatelů chce také poukázat na to, že Evropa byla centrem bohatého a rozmanitého uměleckého rozvoje a evropská města hrála významnou úlohu při tvorbě a šíření kultury.

„Bylo to velice náročné, od začátku nám říkali, že jsme outsideři celé soutěže, jelikož město Broumov je v celé historii soutěže nejmenší kandidát,“ řekla v pátek koordinátorka broumovské kandidatury Marie Silondi. „Byly dva tábory, jedni říkali, že to nemůžeme vyhrát právě kvůli velikosti, a druzí nás podporovali, protože cítili tu obrovskou urgenci, kterou oblast Broumova má,“ uvedla.

„Hlavní idea projektu je kreativní poutnictví, poutnictví myslí a časem, je to způsob života, který chceme prožívat jako Evropské hlavní město kultury,“ řekla Silondi. V dalších šesti měsících koordinátory kandidatury čeká rozpracování přihlášky o další kritéria. „Je pro nás obrovské zadostiučinění, že jsme do toho šli, a bereme to i jako zprávu pro další malá evropská města,“ doplnila.

Broumovský klášter
Zdroj: David Taneček/ČTK

Dvě města se podporovala

„Pro nás je to fantastický signál, že směr, kterým jsme šli, je relevantní nejen pro nás, ale i pro to, kam chce směřovat Evropa. Náš projekt je hodně zaměřený na spolupráci s obyvateli města, propojení lidí, krajiny a institucí, vytvářelo se permakulturní prostředí,“ řekla za českobudějovickou kandidaturu Anna Hořejší.

„To, že jdeme do druhého kola, je pro nás potvrzení, že jsme na dobré cestě, a jsme velmi rádi, že jdeme do druhého kola s Broumovem. Už během kandidatury jsme spolu konzultovali některé projekty a podporovali jsme se navzájem, protože tam cítíme společnou energii,“ doplnila Hořejší.

V Liberci a v Brně panuje zklamání

„Jsme z toho velmi zklamaní, protože si myslíme, že jsme projekt měli velmi dobrý a inovativní. Nicméně je to soutěž a uspěla jiná města,“ řekl brněnský radní pro kulturu Marek Fišer (Piráti) za jednoho z neúspěšných uchazečů.

„Jsme samozřejmě zklamáni. Máme za sebou tři roky práce a věřili jsme, že šanci dostanou všechna čtyři kandidátská města, nicméně jury rozhodla tak, jak rozhodla,“ uvedl náměstek primátora pro školství v Liberci Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj).

Doplnil, že detaily rozhodnutí a zprávu o silných a slabých stránkách projektu Liberec dostane do dvou měsíců. „Strategie kultury na léta 2022 a 2029 pořád platí a cíle, které jsou v ní nastavené, samozřejmě budeme plnit tak jako tak. To EHMK mohl být nástroj, jak to vše zintenzivnit a urychlit,“ dodal.

Pro každý rok jsou vybrané dva členské státy, v roce 2028 to bude Česká republika a Francie. Za více než 35 let titul získala dvě česká města –⁠ v roce 2000 Praha a o 15 let později Plzeň. 

„Příprava na kandidaturu konkrétního města, to je několik let soustavného úsilí množství lidí. Města, která byla držiteli titulu Evropské hlavní město kultury, pak ovšem z tohoto titulu profitují i řadu let po jeho získání, a to třeba prostřednictvím nárůstu cestovního ruchu. Zde mohu uvést svou osobní zkušenost Plzně z roku 2015,“ řekl ministr kultury a bývalý primátor Plzně Martin Baxa (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 3 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 5 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 15 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...