Etikety potravin obsahují spoustu údajů. Jak jim rozumět?

Lidé si v obchodech často kupují potraviny, aniž by věděli, z čeho jsou složeny. Přitom výrobci mají povinnost na obalech uvádět velké množství informací. Odborníci upozorňují, že je dobré etikety na potravinách číst, protože se může stát, že zakoupené výrobky mohou zklamat, nebo dokonce kvůli alergiím ohrozit na životě.

„Obecně je nutné na etiketě uvádět následující: je to především název potraviny, seznam složek, množství potraviny, informace o trvanlivosti výrobku nebo například výživové údaje,“ popsala Markéta Zelenková z potravinářského odboru ministerstva zemědělství. U většiny potravin se dále lidé setkají s informacemi o zemi původu, obsahu alkoholu a dalšími.

Při výběru potraviny je především důležité sledovat její složení. Obal obsahuje informace o tom, z čeho je potravina vyrobena a v jakém množství jsou jednotlivé složky zastoupeny. Ty jsou ve složení seřazeny sestupně podle hmotnosti při výrobě.

Složení také obsahuje informace o alergenech, které mohou hrát při výběru potraviny zásadní roli. „Alergenní složky musí být v seznamu složek zvýrazněny, což v praxi znamená, že alergenní složku ve výčtu všech složek poznáte tak, že bude například podtržená, uvedená velkým písmem či tučně, nebo kombinací těchto uvedených možností,“ dodala Zelenková.

Například na etiketě výrobku s názvem „Martinovy buchty s makovou náplní“ lze vidět zvýrazněné alergeny a jednotlivé složky výrobku jsou seřazeny sestupně. A jelikož je v názvu výrobku zvýrazněna složka maková náplň, dozvíme se podle Zelenkové dokonce ze složení přesné procentuální zastoupení této složky.

Seznam složek
Zdroj: MZe ČR

Ze složení výrobků lze taky zjistit, zda do potraviny byly přidané přídatné látky. „Jsou přidávané do potraviny záměrně, ať z hygienických, nebo technologických důvodů. Není důvod se čehokoliv obávat. Jejich užívání je přísně regulováno a bezpečnost a množství je posuzováno Evropským úřadem pro bezpečnost potravin,“ dodala Zelenková.

Přídatné látky jsou na obalu jednak označeny názvem skupiny, která představuje určitou informaci o tom, z jakého důvodu je vlastně látka do potraviny přidávána – například konzervant či regulátor kyselosti –, a za touto informací následuje buď celý název přídatné látky (například kyselina citrónová), či její E-kód, například E330.

Tabulka výživových údajů

Na výrobku také najdeme tabulku výživových údajů. Ta obsahuje sedm základních výživových hodnot. Musí být uvedeny na balených potravinách povinně, a to v daném pořadí. Zelenková však dodává, že pro některé potraviny existují výjimky. Ty platí například pro nebalené potraviny, jako je pečivo, pokrmy prodávané ve stravovacích službách nebo třeba čerstvé maso.

Pokud není na obalu potraviny dostatek místa, tak nejsou výživové údaje v tabulce, ale mohou být i v řadě za sebou, jako třeba výčet složek bez složení. „Vždy se ale setkáme se sedmi povinnými hodnotami,“ doplnila Zelenková.

Z tabulek se podle ní lidé dozví velmi cenné informace například o obsahu tuků, a to i těch nasycených, o obsahu cukru či soli. „Pokud se například chceme vyhnout potravinám s vyšším obsahem soli, je vhodné se zaměřit právě na výživové údaje a tuto informaci si ověřit na obalu potraviny. Jsou vztaženy na sto gramů či sto mililitrů výrobku, můžeme si tak porovnat stejné typy potravin od různých výrobců,“ podotkla Zelenková.

Dobrovolně je podle ní možné doplnit další údaje, jako je například informace o obsahu nenasycených mastných kyselin, vlákniny, vitaminů či minerálů.

Země původu

Dalším údajem, se kterým se setkáváme na etiketě, je informace o zemi původu. Povinně se uvádí například u masa. „Na hovězím nalezneme zemi narození, chovu a porážky, u vepřového, drůbežího, skopového či kozího masa se pak uvádí země původu a porážky,“ vysvětlila Zelenková.

Třeba u vajec je uvedena informace o zemi, kde byla snesena, přímo na skořápce. „Je proto důležité ověřovat původ vajec přímo na skořápce, nikoliv na obalu. Tam totiž není přímo povinnost uvést konkrétně informaci o původu vajec, ale naleznete tam například informaci o firmě, která potraviny zabalila,“ popsala Zelenková.

„Pozor je nutné dát na případnou záměnu informace o původu za veterinární ovál, který vidíme na etiketě hovězího masa. Značka zdravotní nezávadnosti nám říká, kde došlo k poslední hygienicky podstatné manipulaci s potravinou, nejedná se tedy o informaci o zemi původu,“ apelovala Zelenková.

Označování země původu
Zdroj: MZe ČR

U nebalené zeleniny a ovoce se pak musí lidé dívat a hledat informace o zemi původu na regálech nebo přímo cenovkách.

V případě potravin, u kterých informace není uvedena, tak může být podle Zelenkové dobrým vodítkem značka Česká potravina, která má velmi specificky stanovená pravidla v zákoně o potravinách.

„V případě, že si koupíme potravinu, která je označena tímto logem, když je to nezpracovaná potravina, tak sto procent složek celkové hmotnosti pochází z České republiky, v případě zpracované potraviny je to 75 procent,“ upřesnila Zelenková.

Určitým vodítkem k produktům, které splňují vysoké standardy, mohou být také značky kvality, například Klasa a Regionální potravina.

„Správná etiketa“

Etiketa jako celek musí vypadat tak, aby se v ní dalo orientovat. „Informace o potravině musí být uvedeny v českém jazyce, musí být přesné, dobře čitelné a spotřebitelům pochopitelně jasně srozumitelné. K tomu napomáhá povinnost uvádět povinné informace písmem o velikosti nejméně 1,2 milimetru. Pouze v případě obalů, které jsou menší než osmdesát centimetrů čtverečních, tak tam je úleva, že velikost písma může být nejméně 0,9 milimetru,“ vysvětlila Zelenková.

Lidé také v obchodě mohou narazit na to, že na etiketě budou výživová a zdravotní tvrzení. Výživová informují například o tom, že se jedná o nízký nebo vysoký výskyt některé živiny, vitaminů nebo minerálů. Mezi taková tvrzení patří: se snížením obsahu cukru, s vysokým obsahem vlákniny, zdroj bílkovin. „Použití těchto tvrzení je přísně regulováno a nelze použít žádná další tvrzení, která nejsou schválena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin,“ dodala Zelenková.

Oproti tomu zdravotní tvrzení informují spotřebitele o spojení potraviny nebo nějaké složky s konkrétním přínosem pro zdraví. Jsou schvalována pouze ta, která projdou velmi důkladným vědeckým posouzením. Nejčastěji se vztahují k vitaminům a minerálům. „Příkladem může být tvrzení týkající se vitaminu D, u kterého je povoleno tvrzení, že přispívá k normální funkci imunitního systému,“ zmínila Zelenková.

Zakázané proklamace

V případě, že se lidé setkají na potravině s nějakým takzvaným léčebným tvrzením, měli by vědět, že je to zakázáno.

„Rozhodně by na žádných potravinách neměla být uváděna jakákoliv informace, že potravina má léčebné účinky, že může dokonce nějakou nemoc zmírnit nebo vyléčit,“ upozornila Zelenková.

Doplnila, že se lidé s takovými výrobky mohli setkat například během covidu. V takovém případě se mají obrátit na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Pozor na zkažené potraviny

Na etiketě lidé také najdou datum použitelnosti označené „Spotřebujte do…“, které se uvádí u potravin, které snadno podléhají zkáze. Jde například o jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby a chlazenou drůbež. Po uplynutí tohoto data se potravina považuje za nebezpečnou a obchody ji nesmí prodávat.

Naopak u potravin, které se rychle nekazí, lidé uvidí na obalu datum minimální trvanlivosti, které se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do....“ Jsou to například konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje nebo těstoviny. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou prodejci nabízet, pokud jsou zdravotně nezávadné. Většinou jsou označeny jako prošlé a lidé je najdou v oddělených regálech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOčkování proti chřipce v lékárnách podpořily profesní organizace

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce v kabinetu prosadit možnost nechat se očkovat proti chřipce v lékárnách. Část kabinetu je sice proti, ale návrh má podporu řady odborných i profesních organizací. Vakcinologové, lékaři, onkologové nebo obezitologové zdůraznili, že je potřeba zajistit školení personálu, ale pak může být očkování v lékárnách zahájeno neprodleně. Opačný názor má prezident České lékařské komory Milan Kubek, který se obává, že by povolení očkování v lékárnách mohlo vést k poklesu důvěry v daný zákrok.
před 30 mminutami

Kladenský supermarket zasáhl rozsáhlý požár. Hasiči ho dostali pod kontrolu

Požár prodejny Lidl v Kladně, který vypukl krátce po půlnoci, dostali hasiči pod kontrolu. Nikdo nebyl zraněn. Předběžná škoda činí 120 milionů korun. Hasiči původně vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu, krátce před 5:00 jej však snížili na druhý. Z nedaleké ubytovny evakuovali 53 lidí. Část jednotek se již postupně vrací na základny. Hala se bude rozebírat, uvedl krátce před 4:30 mluvčí středočeských hasičů Tomáš Bakalář.
02:38Aktualizovánopřed 39 mminutami

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 11 hhodinami

VideoKruhový objezd v Jihlavě nehodám nezabránil, jeho úprava vyjde na milion

Na kruhovém objezdu v Jihlavě, který stojí u nájezdu k dálnici D1 a kudy vede i hlavní trasa na Havlíčkův Brod, došlo za dva roky k dvaadvaceti nehodám. A to i přesto, že měl objezd v místě častých nehod dopravu zpomalit a zpřehlednit. Ředitelství silnic a dálnic nyní jako technickou prevenci navrhlo zvýšit střed křižovatky, aby nedocházelo k oslnění z protisměru. Úprava jen dva roky staré křižovatky vyjde na miliony korun.
před 11 hhodinami

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Evropská komise dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám Agrofertu

Evropská komise (EK) dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. O rozhodnutí EK informovala mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Eva Češpiva.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Babiš chce drahá paliva řešit na evropské úrovni, marže zastropovat neplánuje

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot, ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce premiér řešit na evropské úrovni. Babiš podle šéfa ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.