Bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek je přesvědčen, že aktuální zákaz dovozu ruských ropných produktů tamní režim zasáhne. Náměstek pro řízení sekce energetiky z ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla připomněl výjimku pro nákup těchto surovin. Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák vidí v embarzích vhodný nástroj pro silovou debatu s Ruskem. Tři muži byli hosty Událostí, komentářů.
Zákaz dovozu ruských ropných produktů do EU, který se týká se nafty, benzinu, leteckého paliva nebo topných olejů, podle Topolánka znamená pro Rusko problém. A tím je pro něj i podobné opatření u surové ropy platné od prosince. Rusko totiž nemá velké skladovací možnosti. „V momentě, kdy nastalo embargo a zastropovala se cena na 60 dolarech za barel, tak Rusku nezbylo nic jiného než přesměrovat část exportu do zemí, které neuplatňují sankce,“ sděluje s tím, že muselo prodávat pod tlakem a s velkou slevou, a přicházelo tak o příjmy.
Trh s ropou se nyní stabilizoval, i když existuje určitá prémie pro alternativní dodavatele, když ropa stojí kolem 90 dolarů za barel. „Tato sankční opatření určitě dopadají jak na tu ruskou stranu, tak samozřejmě i na EU, která si celou řadu problémů historicky způsobila sama, tím pádem je velmi závislá na dovozu fosilních paliv,“ uvedl Topolánek, který je dlouhodobým kritikem tlaku na silnější opatření na snížení emisí skleníkových plynů a hájí zájmy velkých emitentů. Hlavním důvodem dekarbonizace pro něj nejsou klimatické změny, ale zbavení se závislosti na fosilních palivech z režimů, jako je Rusko.
Topolánek však zmiňuje, že v otázce embarg může docházet i k paradoxním situacím. „Takové Turecko, anebo Maroko budou z ruské ropy, kterou kupuji pod cenou, rádi dodávat ropné produkty do Evropy,“ uvádí s tím, že ropné produkty z Ruska tak přes jiné země přijedou do EU, akorát v jiném tankeru. Rozdíl je také v tom, že Putinův režim tak vydělá výrazně méně.
K čemu jsou embarga
Neděla poukázal na to, že Česko je zhruba z padesáti procent zásobováno ruskou ropu přes ropovod Družba, dalších 50 procent jde přes ropovod IKL. „V rámci šestého sankčního balíčku máme my jako Česká republika vyjednanou výjimku, že můžeme produkty z ruské ropy nadále nakupovat, v Česku bude platit nákup ze Slovenska,“ sdělil s tím, že ze začátku může zdražit nafta, brzy ale dojde k uklidnění trhu. Topolánek však před „zenovým klidem“ varuje – existuje celá řada rizik a rozhodně prý nemáme „vystaráno“.
„Co se týče prosincového balíčku embarg vůči ruské ropě, tak mezinárodní analytici říkají, že to byl jeden z nejcitelnějších zásahů proti Putinově režimu. Ten únorový balíček to rozšiřuje. Pokud Evropa chce opravdu vést silovou debatu s Ruskem, tak nástroj embarg je pro to vhodný,“ myslí si Sedlák.
Češi také šetří. Spotřeba zemního plynu v Česku loni klesla o 19 procent. Ve srovnání s rokem 2021 byla nižší také spotřeba elektřiny, a to o čtyři procenta. Podle odborníků jsou úspory důsledkem jak teplého počasí, tak rostoucích cen. Podle Sedláka se patří poděkovat domácnostem a průmyslu za úspory, které pomohly posílit energetickou bezpečnost Česka. Podobné snižování spotřeby by rád viděl i jinde v oblasti fosilních paliv.
Topolánek však zmiňuje, že ceny plynu a elektřiny už nikdy nebudou jako před válkou – plyn z LNG bude stát dvakrát tolik, elektřina třikrát víc. „Ještě jsme se pořád nedostali na cenu, která umožňuje přežití českého průmyslu, na kterém jsme tak bytostně závislí,“ doplňuje. Pokud prý nebude převis nabídky, budeme „pořád tahat za kratší konec“.
Kdo může za energetickou krizi
Neděla sdělil, že je nyní nutné budovat novou infrastrukturu, mít vyvážený energetický mix a připravovat se na nadcházející zimu. Zároveň je podle něj potřeba motivovat investorské prostředí nejenom do obnovitelných zdrojů, ale do všech zdrojů, které pomáhají k dekarbonizaci a ke stabilitě dodávek.
Topolánek k tomu dodal, že celý problém nevznikl válkou na Ukrajině, protože v Evropě se již dříve začaly stahovat z trhu stabilní konvenční dodávky elektřiny ať už z jádra, nebo z plynových, případně uhelných elektráren. V momentě, kdy nebyla dostatečná nabídka, ceny vystřelily „naprosto nekontrolovaně“, což je podle něj výsledkem celé řady chyb Evropské komise. Expremiér volá také po dostavbě dalších jaderných bloků.
Sedlák, který naopak prosazuje co nejrychlejší snižování emisí v energetice z důvodu změny klimatu, si myslí, že hlavní příčinou růstu cen energií v Evropě je situace s ruským plynem, nikoliv Topolánkem kritizované emisní povolenky. To, že se Evropa stala závislou na dodávkách energie z Ruska, je podle něj pravda, ale je to důsledkem politiky členských států EU. Neházel by vinu na Green Deal, který vidí jako příležitost.
