V posledních letech se nenakupovalo pro českou armádu důležité vybavení, uvedla v pořadu Interview ČT24 poslankyně a bývalá ministryně obrany (nestr. za ANO) Karla Šlechtová. Zatímco spojenci z NATO oceňují některé části naší armády, jiné jsou podle Šlechtové velmi zanedbané.
Při dotazu na celkový stav české armády zmínila Šlechtová nejdříve chválu od spojenců z NATO. A to na schopnosti našich vojáků, na kvalitu pozemních i leteckých sil. Dobrou pověst má i česká chemická jednotka a čeští letečtí instruktoři působící v Afghánistánu či Iráku.
Potom ale bývalá ministryně (od prosince 2017 do června 2018 v první vládě Andreje Babiše - za ANO) přešla ke kritice vybavení armády. „Máme stále ruské vybavení, slavné ruské radary, které nám budou za dva roky končit. Máme pár tanků, z toho dvě třetiny nejedou, máme je někde ve skladech. Naše děla absolutně nefungují nebo nám funguje jedna třetina.“
Sama Šlechtová se nemůže smířit s tím, že se za poslední roky nenakupovaly potřebné věci, ač se nakupovat mohly. „A já si nejsem jistá, zda to byl záměr, nebo ne.“
Jejím předchůdcem na ministerstvu obrany byl přitom Martin Stropnický, kolega z hnutí ANO. O něm v pořadu řekla, že neměl tvrdit, že jí předává nové akvizice 'v mašličkách', tedy již předpřipravené. To podle ní naprosto neodpovídalo pravdě: „Žil v nějaké nevědomosti,“ konstatovala Šlechtová.
Tlaky zbrojařů a lobbistů
Na prvním místě musí podle ní vojenská policie prošetřit, jak byla připravena zakázka na radary.
Ministerstvo obrany je podle Šlechtové prošpikované pavučinami a sítěmi různých tlaků ze strany lobbistů, zbrojařů či politiků od nejnižší až po nejvyšší úroveň. Rozkrývání těchto vazeb podle ní stálo za jejím koncem v ministerské funkci, o němž se dozvěděla pouhé dva dny předem.
V pořadu Interview ČT24 se hovořilo i o invazi ze srpna 1968. Tu považuje bývalá ministryně za zásadní zlom.
„Celý rok 1968, už od zimy, už od jara zde byly nepokoje. A tím, že pár politiků a někteří zaměstnanci určité společnosti (myšlen zřejmě dopis 99 Pragováků - pozn. red.) napsali do Sovětského svazu Pomožte nám, protože tady může dojít ke kontrarevoluci, tak v podstatě na základě toho sem státy Varšavské smlouvy – vyjma Rumunska a vyjma Albánie – k nám poslaly svá vojska, aby nás zklidnily,“ uvedla Šlechtová.
Exministryně obrany zdůraznila, že je nutno studovat naši historii. „Pokud se najdou politici, kteří říkají, že to bylo úplně jinak (v srpnu 1968 - pozn. red.), tak se domnívám, že tím akorát vymýváme mozky našim dětem.“ Narážela tím například na vyjádření předsedy KSČM Vojtěcha Filipa.
Ten nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Učinil tak ve vyjádření pro britský list The Guardian, pro který mimo jiné uvedl, že tehdejší šéf sovětských komunistů, Leonid Iljič Brežněv, byl Ukrajinec a že hlavní silou invazních armád byli Ukrajinci. Rusko podle něj hrálo v invazi jen malou roli.
Čeští opoziční politici viní Filipa z překrucování historie, historik Petr Blažek označil slova předsedy KSČM za absurdní.
Co hrozí nejen Česku
Hlavními bezpečnostními hrozbami pro Českou republiku jsou hybridní hrozba, kybernetická hrozba a terorismus, uvedla dále Šlechtová. K probíhajícímu boji s terorismem řekla, že je to především úkol zpravodajských služeb celé Evropské unie. Je podle ní nutné, aby mezi sebou komunikovaly a také aby více komunikovaly s policiemi daných států.
Například německá policie a kontrarozvědka nedávno zveřejnily svůj odhad, že Německo potenciálně ohrožuje 2220 radikálních islamistů a jejich počet tak roste. K tomu Šlechtová v pořadu řekla, že by tito lidé měli být vráceni zpět do svých zemí. Zdůraznila, že „my jsme si je sem nevpustili, já jsem důrazně proti vpouštění migrantů do naší země“.
