Stát v příštím roce po sedmi letech vybere na důchody víc peněz, než na nich vyplatí penzistům. Přebytek na důchodovém účtu by měl včetně výdajů na správu dosáhnout osmi až deseti miliard korun. Pro ČT to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V letošním roce přitom bude penzijní účet zhruba ve třináctimiliardovém minusu.
„My jsme predikovali na příští rok, že by přebytek mohl být někde mezi osmi a deseti miliardami korun. Uvidíme, může to být i o něco více,“ uvedl Jurečka. Podle odhadů Národní rozpočtové rady by mohl být přebytek důchodového účtu až čtrnáct miliard, sdělil analytik rady Michal Hlaváček.
Vládní i opoziční politici se shodují, že důchodová reforma, kterou koalice prosadila ve sněmovně loni v listopadu, zatím nemá na hospodaření systému podstatný vliv a mít ho nebude ani v příštím roce.
Naposledy byl důchodový systém v plusu před pandemií covidu-19 v roce 2019. Tehdy vykázal přebytek ve výši šestnáct a půl miliardy korun.
Růst důchodů pokrývá růst cen
Stát každoročně zvyšuje důchodcům penze tak, aby pokryl růst cen. Například důchodkyně Marie Šebestová dostává měsíčně dvacet tři tisíc, většinu z této částky zaplatí za pobyt v pražském domově pro seniory. Od ledna jí má vzrůst penze o přibližně sedm set korun. Sama to považuje za přiměřené.
„Pokud je to rozumný důchodce a jak se říká, nestrká to nikam do šuplíku a třeba věnuje něco vnoučatům a rodině, tak je dobře, že dostane přiměřenou částku,“ sdělila Šebestová.
Hospodaření důchodového systému se teď zlepšuje. Resort financí oznámil, že v roce 2023 dosáhl schodek na důchodovém účtu rekordních téměř 73 miliard korun. Loni pak poklesl deficit na víc než padesát miliard. Letos má klesnout na zhruba třináct miliard.
V příštím roce plánuje ministr práce návrat k přebytkovému hospodaření systému. Stát by podle něj v roce 2026 mohl vybrat na penze o osm až deset miliard víc, než na ně vydá. Podle Jurečky i díky zpřísnění podmínek pro odchod do předčasných důchodů.
Podle opozice se ale jen penzijní systém vrací do přirozené rovnováhy. Díky tomu, že platy lidí, jejichž odvody systém plní, rostou rychleji než inflace, kterou musí důchodcům stát vynahradit.
„Je to skutečně hospodářským cyklem, je to výší mezd, je to tím, že se nějakým způsobem rozjíždí hospodářský růst, ale taktéž je to tím, že můžeme říct, že u předčasných důchodů spousta lidí může váhat,“ řekl místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
Zpomalení růstu penzí se promítne až v roce 2029
Vládou prosazené zpomalení růstu důchodů, do kterého bude stát počítat jednu třetinu reálných mezd místo jedné poloviny, začne kvůli propadu reálných mezd v letech 2022 a 2023 dopadat na výši penzí až v roce 2029.
„Tak je to samozřejmě tím, že nám rostou reálné mzdy, ale je to také tím, že jsme provedli ta konsolidační opatření,“ popsala místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Pavla Pivoňka Vaňková.
Pokud dál porostou průměrné mzdy o šest až sedm procent jako v letošním i loňském roce a inflace zůstane u tříprocentní hranice, mohl by důchodový systém zůstat v plusu i v dalších letech.
