Drtivá většina Čechů nesouhlasí s ruskou invazí na Ukrajinu, ukazuje průzkum

Nahrávám video

Češi mají nyní menší obavy než na začátku války na Ukrajině. Ubylo i těch, kteří mají strach, že Rusko napadne tuzemsko. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti STEM/MARK pro pořad 168 hodin. Česká vláda si v této krizi podle 78 procent dotázaných počíná dobře. Vysoká je i podpora zapojení Ukrajinců do práce a jejich dětí do škol.

Dění na východě Evropy sledují téměř všichni i více než tři týdny od začátku invaze, 94 procent dotázaných ruský vpád na Ukrajinu odsuzuje. „Je tam pár procent, zhruba pět, kteří se k tomu staví nějak neutrálně, nechtěli nám na otázku odpovědět. Ale velká většina s tím nesouhlasí,“ přiblížil analytik STEM/MARK Jan Burianec.

Nesouhlas s invazí Ruska na Ukrajinu
Zdroj: ČT

S cestou premiéra do Kyjeva souhlasilo šedesát procent dotázaných

Sirény varující před útokem zněly nad Kyjevem chvíli před výjimečným setkáním. Ruská agrese spojila premiéry Česka, Polska a Slovinska. Petr Fiala (ODS), Mateusz Morawiecki a Janez Janša jsou dosud jedinými evropskými lídry, kteří vyrazili do ostřelovaného Kyjeva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návštěvu ocenil: „Tito lídři krásných, nezávislých evropských států se ničeho nebojí. Bojí se jen našeho osudu. Teď jsou tu, aby nás podpořili.“

Pochvalné hlasy se ozývaly také od bývalých českých premiérů. „To, co udělal Fiala, bylo v dané chvíli absolutně správné a vyslal tím vzkaz lidem na Ukrajinu, ale i do Evropy, že my jsme zpátky. Že chceme dělat reálnou politiku pro ochranu našich zájmů, pro ochranu zájmu lidí v této zemi, protože nás se to týká bezprostředně,“ řekl expremiér Mirek Topolánek. Podobně se vyjádřil i bývalý předseda vlády Vladimír Špidla: „Oceňuji to nepochybně. To je zkrátka věc, která je opravdu důležitá.“

V bleskovém průzkumu podpořilo Fialovu cestu šedesát procent dotázaných. „Těch šedesát procent podpory je v tomto prostředí poměrně velké číslo. A můžeme to považovat téměř za raritu,“ komentuje Burianec.

Návštěvu v mimořádné situaci sledoval celý svět. „Česká republika nejenže byla u toho, ale spolutvořila tento historický okamžik,“ podotkl Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Souhlas s cestou premiéra Fialy do Kyjeva
Zdroj: ČT

Chybělo přitom málo a český premiér odcestovat nemusel. Ti, kdo ručí za bezpečí předsedy vlády, ho varovali. „České zpravodajské služby mu k tomu vydaly, řekněme, negativní stanovisko a nesouhlasily s tou cestou, nedoporučily ji,“ sdělil reportér Deníku N Lukáš Prchal.

Fiala i přesto považoval cestu za správnou. „To, že Česká republika a také třeba Polsko nebo baltské země říkají: 'My tomu regionu rozumíme, my o něj máme zájem', je i pokračováním toho, co tady bylo dřív. Co je ještě důležitější, že stát jako Česká republika, Polsko nebo baltské země to nejen deklarují, ale vypadá to, že jsou schopny vtisknout svůj otisk do formulace celých evropských politik,“ míní Šlosarčík.

Praha tak díky kroku aspiruje na jednoho z vůdčích států Evropské unie. V uplynulých letech se přitom mnohdy stavěla proti Bruselu. Například když protestovala proti přijetí dvou a půl tisíce uprchlíků z Blízkého východu. Nebo když odmítala přijmout audit, podle kterého Česko neoprávněně čerpalo evropské dotace. Teď má země příležitost, jak ze sebe v Evropě sejmout nálepku potížisty. „Myslím si, že se Česká republika ukazuje jako země, která by se měla vrátit do toho mainstreamu ve smyslu skutečně členského státu, který má vliv, protože jsme byli marginalizováni po celou řadu let,“ míní bývalý eurokomisař Pavel Telička.

S pomocí uprchlíkům souhlasí drtivá většina

Putinova agrese na českou společnost dopadla nebývale. Vedlejším efektem je jednota. „Česko se v reakci na ukrajinskou krizi nepochybně dokázalo sjednotit tak, jak to v takových komplexních společnostech, jako je ta naše, je vůbec možné. Politická scéna nepochybně, až na malé výjimky. A myslím si, že lidé obecně také. Má to své důvody, protože dle mého soudu je to jeden z mála případů, kdy je zlo jasné. A není to otázka interpretace,“ dodává Špidla.

Do země přišlo čtvrt milionu lidí, především žen a dětí. Další jsou na cestě. Česko je na hraně kapacit. Ukrajina si to uvědomuje. „Chtěl bych se proto na vás obrátit s prosbou, abychom se pokusili překonat toto složité období společně. Tyto ženy a děti nejsou pracovními migranty. Jejich bezpečí v Česku je jistou zárukou pro jejich manžele, že nemusí mít starosti o své blízké a můžou relativně klidně a s chladnou hlavou bránit Ukrajinu a Evropu před ruskými agresory,“ vzkázal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.

Přijímání uprchllíků z Ukrajiny
Zdroj: ČT

Obavy ze zvládání stovek tisíc nových sousedů mírně rostou, přesto je drtivá většina dotázaných, 97 procent, přesvědčená, že jim máme pomáhat. Se vzděláváním dětí ukrajinských uprchlíků v tuzemsku souhlasí 90 procent Čechů a se zaměstnáváním běženců z Ukrajiny pak 91 procent lidí.

Zaměstnávání ukrajinských uprchlíků
Zdroj: ČT
Podpora vzdělávání dětí ukrajinských uprchlíků
Zdroj: ČT

A do začátku chtějí Češi ukrajinským válečným uprchlíkům, kteří mnohdy přišli o všechno, pomoci i finančně. „Téměř tři čtvrtiny, konkrétně 73 procent, se vyjádřilo souhlasně s tím, že schvalují příspěvek na hranici pěti tisíc korun. Nás docela překvapilo, že se našlo jedenáct procent v populaci, kteří by ten příspěvek dali vyšší,“ přiblížil Burianec.

Češi věří ve vítězství Ukrajiny

Ve vítězství Ukrajiny nad Ruskem věří i čím dál více Čechů. Že Rusko zemi vojensky zničí do pár dnů, si na začátku války myslela víc než polovina Čechů. Nyní prohru Ukrajiny čeká už jen jedenáct procent lidí. „Z hlediska různých gest, ať už dejme tomu téměř pětinové účasti žen v ukrajinské armádě nebo velmi silným emotivním projevům prezidenta Ukrajiny, se i toto přelévá do českého mínění v tom, že jsou optimističtější k vývoji,“ vysvětlil Burianec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...