Dostal vyznamenání od královny, teď míří do politiky. Petr Torák chce změnit situaci českých Romů

Nahrávám video
Petr Torák: Chci využít své zkušenosti v politice
Zdroj: ČT24

Nositel Řádu britského impéria, někdejší policista ve Spojeném království a dnes mimo jiné člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Petr Torák opustil policejní řady, aby mohl vstoupit do politiky. Věnovat se chce hlavně situaci minorit v Británii i v Česku, kde nyní mapuje situaci mladých Romů. „Radím rodičům, aby plně podporovali své děti, co se týče studia, protože vzdělání je klíč k úspěchu,“ říká Petr Torák, který byl hostem v pořadu Události, komentáře. Otázky kladl Michal Kubal.

Přijel jste do Česka, abyste se podíval, jak žijí Romové. Jak žijí?

Jezdil jsem po různých lokalitách a městech v České republice. Žijí tak, jak jim situace dovoluje. Většina lidí se snaží žít úplně normálním způsobem života, to je chodit do práce a posílat své děti do školy. Ne vždycky je to samozřejmě  možné a ne vždycky to mají jednoduché. Můj hlavní zájem během tohoto takzvaného turné po České republice bylo zjišťování, v jaké situaci je mládež a děti z chudých rodin.

Jak se situace změnila za devatenáct let, které uplynuly od doby, kdy jste odešel do Velké Británie?

Neřekl bych, že se změnila nějak moc. Samozřejmě, co vnímám jako velkou změnu, je počet studentů na středních a vysokých školách z řad Romů, kteří jsou úspěšní a kteří mají našlápnuto velice dobře. Právě tento týden spolupracuji s Romeou, kde se školí čtyřicet středoškoláků a vysokoškoláků, kteří budou další generací úspěšných Romů.

V Británii nemusí Romové řešit, že jsou jiní

Jaký je rozdíl mezi tím, jak žijí Romové v Česku a jak žijí v Británii?

Hlavní rozdíl bych viděl v tom, že v Británii, se – ať Romové nebo další menšiny – mohou plně soustředit na studium ve škole, hledání práce nebo práci a vůbec nemusí řešit to, že jsou jiní. Ať už jde o etnicitu, sexualitu nebo postižení. Prostě mohou fungovat jako každý jiný, aniž by tady toto řešili a bylo jim každý den připomínáno, ať v médiích nebo v pracovním kolektivu, že jsou Romy nebo že jsou někým jiným.

Je tohle ta věc, která mladým Romům nebo obecně lidem ve vyloučených lokalitách schází k tomu, aby v Česku uspěli víc, než se jim to daří doteď?

Určitě je to jednou z těch věcí. Pokud člověk nemusí řešit, že na něj lidé z okolí pohlížejí jako na občana druhé třídy, tak má více prostoru a příležitostí řešit to ostatní: existenční zajištění, hledání práce nebo školy, studium a celkově se cítit jako plnohodnotný občan.

Co jim radíte vy, který jste se stal modelem nejen pro Romy, ale i pro mnohé jiné obyvatele České republiky?

Pokud se ptáte, co radím Romům, tak jim radím, aby plně podporovali své děti, co se týče studia, protože vzdělání je klíč k úspěchu. A snažím se motivovat nejen žáky, ale i rodiče ke vzdělávání se nejenom ve školách, ale i ke vzdělávání se po škole. To děláme i ve Velké Británii, kde pracujeme s dospělými lidmi a učíme je anglicky, snažíme se je získat do různých rekvalifikačních kurzů. O totéž se snažím v České republice.

Jak na ně působí váš příběh člověka, kterého vyznamenala britská královna?

Má určitě velký vliv. Řád s sebou samozřejmě nese velkou úctu, spousta lidí ho uznává a spousta lidí mě vidí jako autoritu, což je jenom užitečné v tom, co se snažím dokázat, tedy přimět lidi k tomu, aby viděli, že to funguje. Ve Velké Británii integrace a celkově způsob normálního života opravdu funguje.

Jak je těžké být autoritou nebo modelem pro spoustu lidí?

Musím říct, že mně to nijak obzvlášť těžké nepřijde. Myslím si, že díky řádu i díky mé bývalé zkušenosti policisty to je pro mě už přirozená vlastnost a daří se to. Když lidé vidí, že to dělám nezištně a s dobrými úmysly, tak je to vlastně úplně jednoduché.

Cíl je stát se politikem

Před půl rokem jste odešel z policie. Proč? A jak těžké to bylo? Bylo to vaše vysněné zaměstnání?

Bylo a rozhodnutí odejít z policie jsem nebral na lehkou váhu, zvažoval jsem ho delší dobu. Dostal jsem se do momentu, kdy jsem se rozhodl odejít, protože to byla v dané chvíli ta nejlepší věc. Ne pro mě osobně, protože já bych mohl dál pracovat s policií, mohl jsem mít dobrý plat a spokojený život, ale o tom to není. Chtěl jsem vystoupit ze své komfortní zóny a dosáhnout svých nových cílů a předsevzetí, ale zároveň využít své zkušenosti a postavení ve společnosti k tomu, abych zlepšil situaci minorit v celoevropském měřítku.

Jaké jsou ty cíle a předsevzetí?

Můj sen a cíl je stát se jednou politikem. Politika mě vždycky bavila a jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl odejít z policie, je začít být politicky aktivní.

Vy už jste mluvil o lokální politice ve Velké Británii. Láká vás i ta česká?

Ano, to je otázka, kterou stále řešíme, jestli budeme stále ve Velké Británii, anebo jestli se vrátím do České republiky. Do té doby, než se vrátím do České republiky, tak mám v plánu kandidovat příští rok v komunálních volbách, ale ve chvíli, kdy se rozhodneme se vrátit do České republiky, tak se začnu okamžitě politicky angažovat.

Vy jste říkal, „než se vrátím“, takže to není otázka, jestli se vrátíte, ale kdy?

Ano přesně tak. Je to, kdy se vrátíme.

Je tu nějaká strana, která by vám byla blízká? Určitě sledujete českou politiku.

Stále to sleduji, stále jsem v kontaktu s různými lidmi z různých politických stran, ale v současné době bych se neodvážil říct, kterou politickou stranu bych zvolil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeské vrtulníky sestřelují ruské drony. Štáb ČT natáčel s ukrajinskou jednotkou

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.
před 41 mminutami

Vláda má šanci prosadit celostátní referendum. O možné podpoře mluví Piráti

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.
před 1 hhodinou

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 9 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 15 hhodinami
Načítání...