Domácí kompostování znamená problém pro obce. Tento materiál se nepočítá do třídících cílů a radnice tak neplní zákonné limity. Část starostů proto volá po změně.
Domácí kompostování je k přírodě nejšetrnější způsob nakládání s bioodpadem. Například v Boršově nad Vltavou kompostuje více než polovina domácností. Radnice tu lidem rozdělila 350 kompostérů.
Čím víc ale lidé kompostují u sebe, tím méně toho vyhazují do popelnic na bioodpad. To nepomáhá obcím, protože odpad, kterého se lidé zbavují doma v kompostéru, se nepočítá do procent povinně vytříděného odpadu a obce pak na papíře neplní takzvané separační cíle. Hrozí jim za to pokuta až 200 tisíc korun.
„Obce nemají informace o tom, jak domácnosti kompostují, kolik materiálu kompostují, není tedy zřejmé, na základě čeho by se to sledovalo,“ prohlásila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. „Já si osobně myslím, že tohle, co ministerstvo udělalo, je totálně kontraproduktivní a špatně,“ komentoval starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman (nestr.).
Podle oslovených starostů zákon o odpadech spíše nahrává městům a obcím, kde lidé nekompostují. Snáz potom plní kvóty separace. V roce 2025 mají vytřídit dokonce šedesát procent všech svých odpadů.
