Nově zvolení místopředsedové Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) a Marcel Kolaja (Piráti) by chtěli zlepšit obraz své instituce v Česku. Dál už se však neshodli. Zatímco Charanzová považuje kandidátku do čela Evropské komise i způsob jejího výběru za dobrý kompromis, podle Kolaji nastalou situaci provází demokratický deficit.
Do čela Evropské komise míří Ursula von der Leyenová, kterou nominovali šéfové států nebo vlád členských států v Evropské radě. Nebyla však takzvanou vedoucí kandidátkou na tento post při volbách do Evropského parlamentu. Právě europoslanci ji budou příští pondělí volit.
Podle Charanzové tato situace není ideální, ale je to dobrý kompromis. Politička je především ráda, že se státy shodly. Připomněla, že podle smluv EU šéfa Komise navrhuje Evropská rada a bere přitom v potaz výsledky voleb. To se podle ní stalo, protože von der Leyenová je z Evropské lidové strany, která volby vyhrála. „Budeme se jí ptát na témata, která jsou důležitá pro Českou republiku,“ předeslala.
Charanzová reprezentuje frakci Obnova Evropy, která je se 108 poslanci třetí největší. ANO v ní má šest mandátů. Nejsilněji je v ní zastoupena strana Vpřed francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britští liberální demokraté.
Kolajovi způsob výběru vadí. Podle něj ho provází demokratický deficit, protože ignoroval systém vedoucích kandidátů. „Nyní tu máme osobu, která dřív nejevila jasné známky zájmu o evropskou politiku,“ kritizuje. Je však ochoten kandidátku podpořit, pokud předloží program, který bude jeho frakci vyhovovat.
Piráti zasedli ve frakci Zelení/Evropská svobodná aliance, která je se 75 poslanci čtvrtou největší. Mají v ní tři mandáty. Nejsilnější stranou frakce jsou němečtí Zelení s 25 mandáty, početnější než Piráti jsou ještě poslanci z Francie a Británie.
Role Východu
Při vyjednávání o obsazení nejvyšších postů v EU na další období nezbylo žádné místo pro představitele zemí z východního křídla Unie. Podle Charanzové to není závažný problém, protože mezi 28 členskými státy se nemůže dostat na všechny. Za důležité považuje, že Visegrádská skupina (V4) neblokovala jednání. Prý také dosáhla toho, že v čele Komise bude někdo, kde je schopen vnímat problémy regionu.
Připomněla, že Češi uspěli při obsazování pozic ve vedení Evropského parlamentu. Francouzští kolegové si jí prý stěžovali, že na ně tam místo nezbylo.
Podle Kolaji V4 zbytečně blokovala systém vedoucích kandidátů, což se jí nevyplatilo. Za hlavní však považuje politický program a kvalitu osobností. „Ve chvíli, kdy dokáže východní Evropa generovat kvalitní kandidáty, tak věřím, že i na tyto posty mohou dosáhnout,“ řekl a jako příklad uvedl svůj úspěch při volbě místopředsedů parlamentu.
České zájmy
Charanzová vnímá svou novou roli jako možnost hájit české zájmy. „Když jsem kandidovala, tak jsem obešla české kolegy z ostatních frakcí, abych jim vysvětlila, že nominaci vidím jako nominaci pro Českou republiku,“ řekla. Chce být vyslancem Česka nejen v EU, ale i navenek.
Tematicky se chce zaměřit především na hospodaření parlamentu a komunikaci. Někdy má totiž dojem, že evropské instituce jsou v jakési bruselské bublině. „Byla bych ráda, abychom tuto bublinu otevřeli lidem,“ přeje si.
Kolaja připomněl, že ho na místopředsednický post zvolili europoslanci. Řekl, že kandidoval s programem digitalizace a prosazování otevřenosti parlamentu, což hodlá prosazovat. Doufá, že se to promítne pozitivně i v Česku. „Čeští občané často nevědí, co se v Evropském parlamentu odehrává. Mají skepsi vůči fungování evropské politiky a já bych chtěl evropskou politiku otevřít,“ naznačil.
