Česko odeslalo do Polska připomínky k dohodě o dolu Turów. V Interview ČT24 to řekl liberecký hejtman Martin Půta (SLK). Poslední sporné body podle něj musí dohodnout premiéři obou zemí. Od smlouvy si především slibuje, že ustanou spory o podobu monitorování dopadů těžby v bezprostřední blízkosti česko-polských hranic. Věří, že Varšava zaplatí i kompenzaci dosavadních nákladů, i když zdůraznil, že peníze nepovažuje za to nejdůležitější.
„Do Polska odešla poslední textová úprava. (…) Věřím, že pokud chce polská vláda mezistátní dohodu uzavřít, tak teď má nejlepší příležitost to udělat,“ řekl Půta. „Věci, které tam zůstávají, jsou na dohodě obou premiérů,“ dodal. Zdůraznil, že se Varšava snažila jednání dlouho vyhnout, nakonec ji k dohodě dotlačilo až loňské rozhodnutí evropského soudu.
Podle Půty bylo předběžné opatření Evropského soudního dvora, které Polsku nařídilo přerušit těžbu v Turówě, přísnější, než co česká strana původně žádala. „Nežalovali jsme zastavení těžby, ale aby byla environmentální povolení v souladu s evropským unijním právem. Myslím, že není v moci žádného státu zastavit těžbu na území toho druhého,“ podotkl.
Česko svému sousedovi především slibuje, že pokud vznikne dohoda o monitorování Turówa, stáhne žalobu, která Varšavě způsobila již mnoho starostí. Polsko dostalo vysokou pokutu kvůli tomu, že neuposlechlo předběžné opatření o přerušení těžby. Evropský soudní dvůr ale nebude ani tak zcela z obliga. Bude dohlížet na dodržování smlouvy. „Mohl by v případě nedodržování smlouvy uložit Polsku sankce za to, že se smlouvou neřídí,“ poznamenal liberecký hejtman.
Za zásadní na dohodě Půta považuje, že zavádí monitoring hluku, prašnosti či vody a popisuje, jak bude majitel dolu reagovat na případné překročení dohodnutých limitů. „Teď nemáme monitoring. Například nemáme mechanismus, kterým když dojde k překročení hluku, budeme postupovat,“ poukázal.
Finanční kompenzace za to, co už se v tuzemsku stalo – což Půta vyčíslil na 50 milionů eur – sice česká strana žádá, pro hejtmana to ale není to nejdůležitější. Spokojil by se s tím, kdyby česká vláda na požadavku na peníze z Polska netrvala a například na stavbu vodovodů přispěla příhraničním obcím sama.
Hejtman kraje, který sousedí s Polskem i Německem, uvedl, že „kabinet musí zvážit, jak tvrdý při vyjednávání bude“ s ohledem na dobré vztahy se sousedním státem. Sám zatím výrazné zhoršení nevnímá. Že majitel hospody v polské Bogatyni zakázal vstup Čechům, je podle něj spíše výjimka. Lidé, kteří jezdí do téhož města nakupovat, na žádné potíže nenarazili, ujistil Půta.
„Co se týče regionální úrovně, můj protějšek maršálek Przybylski, když jsem se ho ptal, co by dělal, kdyby to bylo obráceně – důl v Čechách, problémy v Polsku – odpověděl, že by postupoval úplně stejně, jako jsme postupovali my,“ uzavřel.
Polsko musí kvůli sporu o Turów platit pokuty
O smlouvě jednala v úterý ve Varšavě česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) s polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou.
Podrobnosti k několikahodinové diskusi o dokumentu, který má stanovit kompenzace škod, které provoz dolu působí na českém území, Hubáčková nesdělila. Moskwová ve středu ráno v rozhlasu uvedla, že pokud se dohodnou na podmínkách smlouvy, Česko rychle stáhne žalobu, kterou poslalo k Soudnímu dvoru EU.
Soudní dvůr Evropské unie loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit těžbu v dole Turów. To Poláci odmítají a zpochybňují i dopady na české území. Loni v září tak Varšavě Soudní dvůr EU uložil pokutu půl milionu eur denně (12,2 milionu korun), kterou však Polsko neplatí.
Mluvčí unijní exekutivy oznámil, že Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů by pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhla. Brusel pak Varšavu uvědomí a ta bude mít deset dní na vyjádření. Poté Brusel částku strhne.
- Důl Turów představuje jedno z největších hnědouhelných ložisek v Polsku. Rozkládá se mezi polskou Bogatyní, německou Žitavou a Hrádkem nad Nisou. Zásobuje hlavně sousední elektrárnu ve vlastnictví skupiny PGE.
- Z českých obcí má k dolu nejblíže Hrádek nad Nisou a dále Uhelná, Václavice nebo Oldřichov na Hranicích. Právě ty by nejvíce zasáhlo další rozšíření těžby.
- Dobývání uhlí se v žitavské pánvi objevuje už v 18. století. Na začátku 20. století pak začala pravidelná těžba v průmyslovém měřítku na území dnešního Turówa. Důl se v současnosti rozkládá asi na 45 kilometrech čtverečních, energetici ho plánují rozšířit a prohloubit až 330 metrů pod okolní terén.
- V dole zůstává odhadem 286 milionů tun uhlí, které by při současném tempu těžby stačilo na dalších třicet let. Skupina PGE plánuje těžit do roku 2044. Lidé ze sousedství si ale stěžují na nedostatek informací, bojí se hluku, prachu a hlavně toho, že přijdou o vodu.
