Nominální dluh vládních institucí České republiky stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 630,3 miliardy na 2,5191 bilionu korun. Míra zadlužení zmíněného sektoru meziročně vzrostla z 32,4 procenta na 44,1 procenta HDP. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku vládní dluh Česka vzrostl o 366,1 miliardy korun a míra zadlužení o 6,3 procentního bodu. Údaje jsou nadále ovlivněny důsledky epidemie koronaviru, uvedli statistici.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v prvním čtvrtletí schodku 136,3 miliardy korun, což představovalo 9,9 procenta HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,1 procenta HDP, zatímco výdaje 49,9 procenta HDP. Nárůst dluhu byl tak v prvním čtvrtletí výrazně vyšší než deficit hospodaření.
„Deficit a dluh je i nadále ovlivněn zvýšenými výdaji souvisejícími s nepříznivým vývojem epidemické situace. Hodnota dluhu narostla nejen emisí cenných papírů, ale nově i růstem objemu přijatých úvěrů,“ konstatovala ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
U emitovaných cenných papírů vzrostl dluh meziročně o 497,3 miliardy korun, objem přijatých úvěrů stoupl o 134,6 miliardy Emitované cenné papíry tak i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu, přestože jejich podíl meziročně klesl o 2,9 procentního bodu na 87,7 procenta, uvedli statistici. Hodnota emitovaných cenných papírů a přijatých úvěrů stoupla též mezičtvrtletně.
Saldo hospodaření vládních institucí se v prvním čtvrtletí meziročně zhoršilo o 81 miliard korun, k čemuž podle statistiků přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se prohloubilo o 88,9 miliardy korun a skončilo v deficitu 154 miliard. Místní vládní instituce naopak hospodařily s přebytkem 13,6 miliardy korun, což meziročně představovalo nárůst o 2,1 miliardy. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 5,7 miliardy korun a skončilo přebytkem 4,1 miliardy.
