Nutná investice do respirátorů vede k tomu, že se je lidé mohou snažit různými způsoby čistit. Dezinfekce ale není vhodná pro všechny typy ochranných pomůcek, jejich účinnost se tak může naopak významně snižovat. Škody může napáchat také čištění teplem.
Dezinfikovat je možné respirátory s nanovrstvou. Ty jsou tím pádem opakovaně použitelné. „Je ideální nastříkat pomocí stříkací lahvičky přípravek, který se dá sehnat v drogeriích, případně na e-shopech,“ přiblížil Matěj Buzgo, ředitel společnosti InoCure, která vyvíjí technologie ve zdravotnictví. Náhradou může být téměř čistý alkohol.
U standardních respirátorů bez nanomembrány je ale situace jiná. Jakmile se respirátor FFP2 namočí, například při praní nebo postříkání lihem, ztrácí statický náboj a přestává fungovat. „Dochází k poklesu filtrace o 30 až 40 procent. To znamená, že z respirátoru FFP2 mám naprosto nevyhovující věc, která filtruje mnohem méně než klasická rouška,“ vysvětlil Buzgo.
Různé druhy respirátorů nejdou na první pohled rozeznat, důležité je tedy řídit se podle nápisu na obalu a kupovat ochranné prostředky od prověřených prodejců.
Sterilizaci jednorázových ochranných pomůcek nedoporučuje ani Státní zdravotní ústav. „Je třeba počítat s tím, že opakované používaní dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu hubí bakterie i viry, ale snižuje účinnost respirátorových filtrů,“ uvedla Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu.
Vhodná není podle výrobců ani sterilizace teplem, například v troubě. „Kdyby došlo k vystavení nadměrným teplotám, došlo by vlastně ke zkroucení a poškození veškerých plastových součástí,“ řekl Buzgo.
Respirátor je použitelný osm hodin. Počítá se součet čistého času použití, tedy ten, kdy ho má člověk na obličeji. Po osmi hodinách totiž absorbuje tolik vlhkosti z lidského dechu, že se významně sníží jeho účinnost, a to i pokud ho člověk nechá vyschnout.
