Desetitisícový poplatek za upozornění na chyby v zakázkách platí, rozhodl soud

Proti poplatku za podání podnětu k antimonopolnímu úřadu jsou žaloby zbytečné, protože desetitisícový poplatek je zakotven v zákoně. Takový vzkaz vyslal Městský soud v Brně aktivistům ze sdružení Oživení, jejichž žalobu zamítl. Informaci ČT získala od právníka spolku Marka Zelenky.

Žalobu sdružení podalo vloni v prosinci kvůli novele zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle ní každý, kdo chce upozornit ÚOHS na nezákonnost v zadávacím řízení, musí nejdříve zaplatit deset tisíc korun. Zavedení poplatku ale způsobilo 95% propad v počtu podaných podnětů.

„Můžeme celý poplatek za podnět vnímat jako nespravedlivý, ale je to tak. Sama soudkyně při jednání řekla, že je zakotven přímo v konkrétním zákoně a ona s tím tedy nemůže nic dělat. Proti poplatku ale budeme ještě bojovat. Podáme ústavní stížnost,“ řekl ČT pravník spolku Oživení Marek Zelenka.

O poplatek se soudí i Transparency International

Stejný poplatek napadla už dříve také organizace Transparency International (TI). Krajský soud v Brně v červnu vyhověl antimonopolnímu úřadu a správní žalobu TI zamítl. Nezisková organizace v reakci na to podala na začátku prázdnin kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Po vyjádření antimonopolního úřadu nyní čekáme na rozhodnutí,“ řekla ČT vedoucí právní poradny TI Martina Kotouček Mikolášková.

Celá kauza je důsledkem nového zákona o zadávání veřejných zakázek účinného od října loňského roku. Zpoplatnění podnětu se přitom v zákoně objevilo z iniciativy poslanců a nebylo součástí původního vládního návrhu zákona.

„Vybírání poplatku ze strany úřadu považujeme za protiústavní, neboť je v rozporu s článkem 18 Listiny základních práv a svobod i článkem 1 odst. 1 Ústavy ČR,“ uvedla už dříve k žalobě advokátka Andrea Kohoutková, která Oživení v tomto sporu zastupuje.

Podle Oživení je zpoplatnění podnětu porušení ústavou garantovaného petičního práva, které občanům zaručuje právo obrátit se ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

„Ústavní soud již dříve judikoval, že výkonem petičního práva je například podání trestního oznámení. Rozdíl mezi podáním trestního oznámení a podnětu k prošetření spáchání správního deliktu lze vidět pouze v míře společenské škodlivosti. Jen stěží si lze představit situaci, kdy by poplatkovou povinností bylo zatíženo podávání trestních oznámení,“ dodala Kohoutková.

10 tisíc se zdálo moc i ministryni

Novela zákona o veřejných zakázkách začala platit vloni v říjnu. Poslanci ji schválili na začátku března 2016, o měsíc později zákon podepsal prezident. A to i přes výhrady nejenom opozičních politiků. Například s výší správního poplatku měla problém i předkladatelka novely ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

„S částkou deset tisíc korun za podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zásadně nesouhlasíme, vnímáme ji jako enormní. Může být napadena u ústavního soudu. S principem souhlasíme, ale s výší ne,“ uvedla loni v únoru pro ČTK Šlechtová.

Stalo se tak poté, co se na částce deset tisíc shodl sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Její koaliční kolega František Adámek (ČSSD) poplatek hájil. „Pokud si je nějaká organizace svým podnětem jistá, tak ji částka na úrovni minimální mzdy nemůže zruinovat,“ řekl v minulosti místopředseda sněmovního výboru Adámek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeské vrtulníky sestřelují ruské drony. Štáb ČT natáčel s ukrajinskou jednotkou

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.
před 5 mminutami

Vláda má šanci prosadit celostátní referendum. O možné podpoře mluví Piráti

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.
před 27 mminutami

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 8 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 14 hhodinami
Načítání...