Den válečných veteránů si připomněli politici i veřejnost, akce se konaly po celý den

Nahrávám video

Premiéři Česka a Slovenska Petr Fiala (ODS) a Eduard Heger v pátek ráno v Praze na Novém Městě uctili památku československých legionářů, k jejich památníku položili věnce. Památku válečných veteránů si armáda, politici i veřejnost připomínali po celý den. Vzpomínky se netýkaly jen vojáků, ale také obětí válek.

Hlavní pietní akt se odehrál před polednem na pražském Vítkově. Během ceremoniálu bylo oceněno přes sto příslušníků mise 6. polní nemocnice v Afghánistánu, kteří v zemi působili před dvaceti lety. Další obdrželi vysoká resortní vyznamenání. „Děkuji všem veteránům za jejich oběť pro naši zemi, pro naši svobodu,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Politici, vojáci a zástupci organizací, které pečují o válečné veterány, nejprve položili na Vítkově pod jezdeckou sochou Jana Žižky věnce. Slavnostní akt se tam uskutečnil za účasti čestných jednotek i historických praporů. Přítomni byli kromě Černochové například náčelník generálního štábu Karel Řehka, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Ještě důležitější je, aby si všichni uvědomili, že obrana státu a obrana země není o armádě. To je o celé společnosti, armáda je jeden z nástrojů,“ sdělil Řehka.

Věnce kromě politiků kladl za ty, po jejichž boku sám bojoval, také veterán druhé světové války Miloslav Masopust.

Veteránů z druhé světové války žije v České republice něco přes 120, novodobých přes 16 tisíc. Od roku 1989 bylo při zahraničních misích a operacích zraněno 71 vojáků české a československé armády. Padlo jich třicet, včetně jednoho původem ze Slovenska. Řehka poznamenal, že počet účastníků novodobých misí se prakticky každodenně zvyšuje, protože armáda má aktuálně v misích téměř osm stovek vojáků. 

Odpoledne se na pražském náměstí Míru uskutečnily další tradiční akce, na kterých se mimo jiné představila armáda. Veřejnost si také mohla prohlédnout techniku, kterou armáda používá. Odpoledne tam také přebral vyznamenání od Sdružení válečných veteránů Petr Hanousek. V devadesátých letech se zúčastnil dvou misí v bývalé Jugoslávii. Velel několika útvarům. Ohrožení vlastního života i životů podřízených si prý denně uvědomoval. „Když pan Martínek zahynul, tak si pamatuju, jak najednou celá jídelna ztichla. Já jsem v životě nezažil takové ticho, neskutečný zážitek. Čtyři hodiny před tím jsem s ním mluvil,“ vzpomínal. 

Toto jméno je na jednom z třiceti černých křížů. U jednoho vzpomíná i rodina Michaely Tiché – poslední padlé vojákyně. Zahynula před dvěma lety při havárii vrtulníku během mise v Egyptě.

V centru Prahy se také konala akce s názvem Civilisté děkují vojákům za jejich službu. Účastnili se jí novodobí veteráni a také vojáci v aktivní službě.

Připomínky na hřbitovech

Zástupci Military muzea generála Sergeje Jana Ingra vyrazili napříč republikou, aby upozornili na význam Dne veteránů a vzdali hold vojákům padlým v zahraničních misích. Neslouží v armádě a nejsou ani příbuzní padlých vojáků. Přesto už šest let, vždy v listopadu, míří k jejich hrobům. Poslední tři ze sedmadvaceti dostupných jsou v Praze. „Pro nás jsou novodobí váleční veteráni vlastně novodobí legionáři. A protože bohužel máme i své padlé, což k tomu bohužel patří, tak si tu úctu zaslouží,“ uvedl zakladatel muzea Petr Něnička.

Milan Štěrba byl v armádě od roku 1996, sloužil v misích v bývalé Jugoslávii a také v Afghánistánu. Zemřel po útoku sebevražedného atentátníka. „Byl jedním z nejčestnějších a nejférovějších chlapů, co jsem v životě poznal,“ vzpomínal bývalý náčelník Speciálního oddělení SOG v Afghánistánu Lumír Němec.

Na hřbitově v pražských Olšanech odpočívá pilot a velitel vrtulníkové letky Jaromír Nasavrcký. V armádě byl od roku 1991. Sloužil na území bývalé Jugoslávie. V listopadu 1998 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.

Ve Strašnicích leží Jiří Schams. U armády byl od roku 1997, sloužil v bývalé Jugoslávii, Kuvajtu a Iráku. V březnu 2008 ho v Afghánistánu těžce zranil sebevražedný atentátník. S následky bojoval sedm let, zemřel v lednu 2015. Na vzpomínkové lavičce válečných veteránů je jeho osobní motto: Kdybys byl třeba jediný, kdo může či umí udělat, co je třeba, musíš to udělat.

Den válečných veteránů se slaví 11. listopadu, kdy v roce 1918 bylo podepsáno příměří, které ukončilo první světovou válku. Symbolem se stal vlčí mák, květina, která jako první vyrostla na polích zničených při bojích a na hrobech padlých vojáků. Česká republika se k oslavám tohoto dne poprvé připojila v roce 2001. Koupí symbolu vlčího máku mohou lidé přispět na péči o válečné veterány.

Nahrávám video

Akce po celé republice

Připomínky se konaly i v dalších českých a moravských městech. Na Moravském náměstí v Brně vyrostlo symbolicky políčko máků. Jejich zakoupením lidé přispěli na válečné veterány a na činnost projektu Paměť národa. Podobnou akci organizace Post Bellum přichystala i v Liberci. Zástupci města, kraje i studenti umístili přes 120 červených látkových květů před rektorátem univerzity a dalších 150 v parku Paměti národa v Jablonecké ulici nedaleko centra města. V řadě měst se konaly i pietní akty, které válečné veterány připomněly.

Mediální koordinátorka organizace Post Bellum Kristýna Bardová řekla, že loni se podařilo vybrat 2,5 milionu korun. „Sbírkových míst je velké množství a jsou rozeseta pro celé republice. Místa najdete na denveteranu.cz. (…) Kdybyste žádné místo neměli poblíž, dá se přispět on-line,“ připomněla.

O kvítek vlčího máku, který je připomínkou válečných veteránů a který slouží ke sbírce na pomoc pro ně, je podle ředitele organizace Paměť národa Mikuláše Kroupy letos větší zájem než v uplynulých letech. Premiér Fiala fakt připisuje tomu, že lidé si pod dojmem dění na Ruskem napadené Ukrajině více uvědomují, že za svobodu a demokracii je třeba bojovat. Uvedli to na páteční společné tiskové konferenci ve Strakově akademii.

Úřad vlády je jedním z jedenácti set míst, kde si lidé mohou červený kvítek pořídit po celý listopad. Během pátku, kdy si svět připomíná příměří a konec první světové války, mohli Češi v ulicích potkat také tisícovku dobrovolníků prodávajících makové květy. Celkem plánovala organizace Paměť národa vybrat zhruba tři miliony korun, což tvoří polovinu plánovaných nákladů na pomoc potřebným veteránům a příslušníkům odboje.

Den válečných veteránů si připomínají i obyvatelé dalších zemí, například Velké Británie. V tamní metropoli se v jedenáct hodin na dvě minuty zastavil život, rozezněl se i slavný zvon Big Ben, který jedenáctkrát udeřil. „Byl to unikátní moment, Britové měli možnost tento zvon slyšet po pěti letech. Big Ben se totiž opravoval a nemohl zvonit,“ připomněl zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Nahrávám video

Stezka míru

Den veteránů je státním svátkem pro Francii. V obci Vouziers v Ardenách u příležitosti stého čtvrtého výročí konce první světové války otevřeli Stezku míru, která je poctou pro československé legionáře padlé na francouzském území. „Tato stezka je koncipována jako cesta, která vede úzkým příkopem a vede do místa, které je obklopeno 282 břízami, z nichž každá symbolizuje život československého legionáře, který v těchto místech ztratil život,“ popsala projektová manažerka nadace Karla Komárka Kristýna Halounová.

Stezka je součástí projektu Zahrady míru. Má připomínat vojáky cizích národností, kteří ve Francii padli v první světové válce. Samotné město Vouziers je s československými legionáři výrazně spojeno. Ať už pomníkem, anebo místním lyceem, které nese jméno prvního československého prezidenta. Na hřbitově ve městě odpočívá 282 československých legionářů. Vouziers si vazby na Česko váží, jeho partnerskou obcí jsou Ratíškovice.

Úcta k odkazu předků, kteří bojovali za svobodu, nabývá v tomto roce, kdy se objevily nové hrozby a snahy o destabilizaci demokracií v Evropě, nového významu. „V našich životech se učíme z minulosti, která se bohužel opakuje až příliš často, jak jsme dnes svědky na evropském kontinentu,“ řekl starosta Vouziers Yann Dugard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...