Den proti rakovině letos upozorňuje na karcinom tlustého střeva

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Zásadní je včasné odhalení nádoru nebo přednádorových změn, takzvaných polypů, v tlustém střevě, ze kterých se časem rakovina vyvine. Součástí preventivního vyšetření navíc může být i zákrok, který rozvoji nádoru předejde. Z pacientů, jejichž nádor tlustého střeva či konečníku lékaři odhalí včas, přežije téměř 92 procent, v pozdním stadiu je pětileté přežití méně než sedmnáct procent.

Pravděpodobnost vzniku onemocnění zvyšují podle předsedkyně Ligy a onkoložky Michaely Fridrichové rizikové faktory, jako jsou nadváha, obezita, nedostatek pohybové aktivity či nesprávná životospráva. Česko se také dlouhodobě umisťovalo na čelných příčkách v počtu úmrtí a nových výskytů.

„Dlouho jsme byli na předních příčkách výskytu kolorektálního karcinomu – byli jsme první, druzí, maximálně třetí, nyní jsme spadli na šesté místo v Evropě a na světě jsme na žebříčku hodně nízko, takže prevence a osvěta mají smysl,“ podotkla. Poslední údaje ukazují, že úmrtnost na nádorová onemocnění tlustého střeva a konečníku v Česku sice zůstává vysoká, například proti roku 2008 však klesla až o třetinu.

Nahrávám video

Screeningy jsou zásadní, zájem ale zůstává malý

Vedle zdravého životního stylu je klíčový právě kolorektální screening, který zlepšuje prognózu onemocnění. „Kolorektální karcinom může probíhat dlouhou dobu bez příznaků, přitom je však důležité, aby byl odhalen v časném stadiu,“ uvedla lékařka.

V Česku od roku 2000 funguje Národní program screeningu kolorektálního karcinomu pro muže a ženy nad padesát let. Bezplatný test zjišťující krvácení do stolice lze absolvovat i doma, zájem o vyšetření je ale podle odborníků stále nízký.

Podle dat Národního institutu SYRI a Národního ústavu pro výzkum rakoviny na screening kolorektálního karcinomu nechodí zejména senioři, lidé se základním vzděláním nebo se středoškolským bez maturity, jak zaznělo na dubnovém odborném semináři.

„Zajímavým zjištěním je fakt, že na screening nechodí jedinci, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi dobrý. Vyvolává to mylný dojem, že vyhledávání zdravotní péče je potřebné pouze tehdy, když se člověk cítí špatně,“ uvedla Michala Lustigová ze SYRI. Kontrole se vyhýbají také ti, kteří dlouhodobě nenavštěvují praktického lékaře a nechodí ani na běžné měření krevního tlaku nebo hladiny cukru v krvi.

Výzkumnice SYRI z dat zjistily, že se až 56 procent osob starších padesáti let screeningu nikdy v životě nezúčastnilo. Více než polovina uvedla, že „nemá žádné příznaky“. Dalších osmnáct procent sdělilo, že neví, proč na screening nešli. Mezi další často uváděné bariéry patřil strach z vyšetření či nepříznivé diagnózy. Naopak jako nepodstatné se ukázaly důvody spojené s dostupností péče. Zmínila je pouze dvě procenta respondentů, kteří se nenechali vyšetřit.

Účast cílové populace, tedy padesátníků a starších, na screeningu stále výrazně zaostává za evropským doporučením. „Důvodem není nedostupnost péče, ale právě nízká zdravotní gramotnost a nedostatečné vnímání potřeby prevence,“ dodala Lustigová. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vzrostla účast na screeningu mezi lety 2011 a 2023 z čtyřiadvaceti na třicet procent.

Kromě nádoru tlustého střeva a konečníku se mohou lidé v Česku preventivně nechat vyšetřit také na rakovinu prsu, děložního hrdla, plic a prostaty. Každý screeningový program je určený pro jinou věkovou skupinu, u plic je omezení na kuřáky.

Loni spuštěný program testování rizika rakoviny prostaty z krve podle únorového prohlášení ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška do konce září 2024 využilo téměř 108 tisíc mužů ve věku 50 až 69 let, skoro devět procent mělo nález, který je třeba dál sledovat. Část těchto preventivních vyšetření je založena na vyšetření speciálním počítačovým tomografem (CT) nebo mamografem.

Léčba je úspěšná, výskyt ale neklesá, říká Fridrichová

Obecně se nádorová onemocnění v Česku podle Fridrichové ale daří léčit. „Je to velmi úspěšné, máme k dispozici stále nové a nové léky. Někdy je potřeba úsilí, protože pojišťovna například léky nehradí, ale můžeme se dostat i k lékům, které dlouhodobě zvyšují šanci na dlouhodobé přežívání pacientů,“ dodala lékařka.

Zmínila však, že výskyt nádorových onemocnění v Česku je značný a bohužel neklesá. „Pořád mírně stoupá incidence, ale úmrtnost je stacionární nebo mírně klesá,“ dodala s tím, že je to dáno prevencí. „Čím více vyšetřujete, tím časnější stádia najdete a tím jsou i vyšší počty záchytu.“

Rizikovější jsou nádory plic nebo slinivky, u nichž většina pacientů nepřežije. Také u nich ale včasný záchyt prognózu výrazně zlepší. Celkově přežívá pět let od diagnózy pětina nemocných s rakovinou plic, u včas zachycených je to přes 65 procent. Od roku 2022 proto lékaři pilotně testují screeningový program u současných či bývalých silných kuřáků, kteří mají rakovinu plic nejčastěji.

Liga proti rakovině slaví 35 let

Liga proti rakovině letos slaví 35. výročí, přičemž samotná sbírka proti rakovině se koná od roku 1997, žluté kvítky nabízejí dobrovolníci ve všech krajích. „Je to největší preventivní akce vůbec, kterou Liga pořádá,“ uvedla Fridrichová. Podle redaktorky ČT Lady Kolovratové se letos do sbírky zapojilo přes 15 500 dobrovolníků napříč Českem.

Minimální příspěvek za květinu je dvacet korun, platit mohou lidé i bezhotovostně pomocí QR kódu. Světle zelená barva stužky u kvítku má podle Fridrichové symbolizovat naději. Zmínila, že loni se vybralo rekordních 25 milionů korun. „Pomohlo nám to, že je možné platit QR kódem, protože spousta lidí už chodí jen s kartami nebo chytrými hodinkami a nemají peníze s sebou,“ podotkla.

Peníze se podle ní rozdělují pořád ve stejném poměru na podporu života onkologických pacientů, podporu vědy a výzkumu a do vybavení onkologických pracovišť a na prevenci a edukaci. Spolu s kytičkou dostanou dárci také letáček s informacemi o prevenci kolorektálního karcinomu a screeningových programech.

Liga proti rakovině má také v Praze na Můstku stánek, ve kterém mohou lidé mimo jiné využít dermatologickou a onkologickou poradnu. Na místě je také kulturní program.

Do neděle 18. května mohou lidé přispět i v některých obchodech, knihovnách či informačních centrech, seznam míst naleznou na webových stránkách sbírky. Přispět na financování aktivit Ligy proti rakovině lze kdykoliv, a to prostřednictvím dárcovských SMS ve tvaru DMS KVET 30 nebo 60 nebo 90 nebo 190 na číslo 87 777. Další možností je zaslat příspěvek na sbírkový účet 6500065/0300.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 15 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 36 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 6 hhodinami
Načítání...