Lobbista Marek Dalík je vinen v kauze údajné korupce při nákupu obrněných vozidel Pandur pro českou armádu. Soud ho poslal na pět let do vězení, Dalík má také zaplatit peněžitý trest pět milionů korun. Rozsudek ale není pravomocný, Dalíkův obhájce se proti němu odvolal. Žalobce původně navrhoval sedmiletý trest a pokutu 22 milionů.
Policisté vyšetřovali bývalého poradce expremiéra Mirka Topolánka (ODS) na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr Stephana Szücse, který uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů. Topolánkova vláda totiž nákup z éry Jiřího Paroubka chtěla zastavit.
Podle spisu si o úplatek řekl na neformální schůzce v listopadu 2007 v pražské restauraci U Malířů. Předstíral přitom blízký vztah k představitelům české vlády a to, že může ovlivnit jejich rozhodování, ačkoliv podle žalobce nemohl. Zároveň předstíral, že má vliv na zakázku.
Státní zástupce proto vinil Dalíka z pokusu o podvod, za který hrozí až deset let vězení. Soud ale v minulosti upozornil, že může údajné korupční jednání překvalifikovat: a v úterý skutečně právní kvalifikaci změnil na trestný čin přijetí úplatku, kde je sazba vyšší: až 12 let vězení.
Podle soudu z důkazů vyplynulo, že žádost o úplatek vyslovena byla a nešlo o výmysl. „K tomu jednání tak, jak popisují očití svědci, skutečně v restauraci U Malířů došlo,“ uvedla předsedkyně trestního senátu Veronika Čeplová. Podle ní žádal Dalík o úplatek na příkaz někoho jiného. O koho šlo, ale soud neuvedl, i když je prý okruh podezřelých velmi úzký. „Musel vědět, že pokud to praskne, tak to enormně poškodí reputaci České republiky,“ podotkla Čeplová při zdůvodnění rozsudku.
Soudkyně se také několikrát dotkla částky, která údajně měla sloužit jako úplatek. Označovala ji třeba za enormní nebo ohromnou. Zároveň odmítla, že by Dalík za zakázku lobboval, což by nebyl trestný čin: „Pokud by mělo jít o lobbing ze strany pana obžalovaného, tak je nutné si položit otázku, proč to pan obžalovaný nikdy nepřiznal,“ uvedla soudkyně.
Reportér ČT Jiří Hynek, který kauzu sleduje dlouhodobě, ve vysílání ČT24 uvedl, že se podle soudkyně nemohlo jednat o pokus o podvod, protože Dalík měl vazby na tehdejšího premiéra Topolánka i další členy vlády – nemusel tedy nic předstírat: „Soudkyně přesně neřekla, pro koho měl Dalík pracovat a pro koho měl žádat úplatek – nicméně uvedla, že z povahy věci je jasné, že jde spíše o úplatkářství než o podvod,“ vysvětloval Hynek.
U soudu zazněly i některé listinné důkazy, o kterých se zatím v médiích příliš nemluvilo: „Jsou to mimo jiné věci, které rakouská policie zajistila přímo ve firmě Steyer. Např. e-mail mezi dvěma manažery firmy, kde se píše, že to byla česká strana, která jednání iniciovala a že také deklarovala, kdo na tom jednání bude,“ popisoval Jiří Hynek.
Dalík ale vinu odmítá – jeho advokát se proti rozsudku na místě odvolal: „Podle mého přesvědčení není dost dobře možné někoho odsoudit za to, že žádal úplatek pro neexistující osobu nebo osobu, která vůbec nebyla identifikována,“ reagoval na verdikt Tomáš Sokol. Předtím navrhoval zproštění obžaloby - podle něj se neprokázalo, že by Dalík skutek, za který je souzený, spáchal.
Kauze se věnovaly i depeše uniklé na serveru WikiLeaks
Soud se kauzou zabývá zhruba rok a půl, z toho rok zabrala přestávka, během níž se zařizoval výslech bývalého velvyslance USA v Česku Richarda Grabera. K němu nakonec došlo letos v lednu – podle Grabera však Dalíkovo jméno v souvislosti se zakázkou nepadlo. „Soudkyně čekala, že pan velvyslanec Graber ony události buď vyvrátí, nebo potvrdí, ale jeho výpověď byla zmatená. Ve větším podezření byl podle něj náměstek ministra obrany Barták,“ komentoval výpověď Grabera redaktor časopisu Respekt Jaroslav Spurný.
- 26. listopadu 2003 - Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) souhlasila s plánem ministerstva obrany pořídit 240 nových transportérů.
- 13. dubna 2005 - Vláda Stanislava Grosse (ČSSD) schválila záměr koupit transportéry. Krátce nato vypsala tendr, do něhož se přihlásilo sedm firem. Ve finále zůstaly finská Patria a rakouský Steyr (součást americké General Dynamics) s pandury.
- 25. ledna 2006 - Vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) rozhodla, že koupí 200 transportérů od firmy Steyr za 23,6 miliardy korun.
- 9. června 2006 - Končící ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) podepsal se Steyrem smlouvu o nákupu transportérů.
- 7. prosince 2007 - Vláda Mirka Topolánka (ODS) rozhodla, že vypoví smlouvu se Steyrem. Transportéry nevyhověly testům.
- 2. dubna 2008 - Topolánkova vláda schválila návrh memoranda o testování pandurů. Pokud projdou, vojsko mělo připravit nákup 107 kusů. V září ministerstvo oznámilo, že transportéry prošly.
- 2. března 2009 - Topolánkova vláda schválila koupi pandurů. O deset dní později náměstek ministryně obrany Martin Barták podepsal smlouvu na dodání 107 pandurů za 14,4 miliardy korun.
- 30. září 2009 - Česká armáda převzala prvních 17 pandurů.
- 17. února 2010 - MfD uvedla, že zakázce předcházela smlouva o lobbingu u politiků. Zveřejnila rozhovory s bývalými manažery Steyru, kteří hovořili o provizích pro politické strany.
- 19. února 2010 - Rakouská protikorupční prokuratura začala prošetřovat kauzu údajné korupce při prodeji pandurů.
- 23. února 2010 - Policejní prezident Oldřich Martinů rozhodl o zřízení vyšetřovacího týmu k pandurům. Koncem března řekl, že nevyplynulo nic, co by umožnilo zahájit trestní řízení.
- 14. července 2010 - Nákup pandurů začal vyšetřovat společný tým českých a rakouských policistů.
- 10. května 2011 - Server Novinky.cz napsal, že bývalý zaměstnanec firmy Steyr v březnu 2011 vypověděl, že Topolánkův blízký spolupracovník Marek Dalík v listopadu 2007 požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za to, že ČR bude pokračovat v nákupu pandurů. Dalík to označil za „úplný nesmysl“.
- 8. října 2012 - Policie v kauze nákupu pandurů Dalíka zadržela, soudce jej ale odmítl vzít do vazby.
- 4. dubna 2014 - Policie navrhla Dalíka obžalovat z pokusu o podvod, v květnu podalo státní zastupitelství žalobu.
- 30. června 2014 - Začal soud s Dalíkem. Kauzou se zabýval zhruba rok a půl, z toho rok zabrala přestávka, během níž se zařizoval výslech bývalého amerického velvyslance v ČR Richarda Grabera. Soudní jednání znovu začalo loni 15. ledna.
- 2. února 2016 - Soud poslal Dalíka za korupci na pět let do vězení (soud změnil kvalifikaci z pokusu o podvod na trestný čin přijetí úplatku). Soud mu také udělil peněžitý trest pět milionů (pokud nezaplatí další dva roky vězení). Dalík se odvolal.
- 31. května 2016 - Pražský vrchní soud snížil Dalíkovi původní pětiletý trest o rok. Dalík musí podle rozsudku zaplatit i čtyři miliony korun. Peníze Dalík uhradil.
- 1. září 2016 - Dalík nastoupil do vězení. Jeho advokáti ještě předtím podali dovolání k Nejvyššímu soudu. Dovolání v kauze podal také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který zpochybnil výši uloženého trestu, je prý pod sazbou běžnou pro danou právní kvalifikaci.
- 12. dubna 2017 - Nejvyšší soud vydal příkaz k Dalíkovu okamžitému propuštění a nařídil, aby se podřízený soud znovu zabýval právním hodnocením případu.
- 25. července 2017 - Vrchní soud poslal Dalíka za podvod při jednáních o nákupu pandurů na pět let do vězení. Zaplatit má také čtyři miliony korun, jinak mu hrozí dva roky vězení navíc.
Právě během působení bývalého velvyslance v Praze zaslala americká ambasáda do Washingtonu několik depeší s informacemi z jednání o pandurech. Podle zpráv, zveřejněných serverem WikiLeaks, se manažeři firmy Steyr obrátili na diplomaty s tím, že si Dalík řekl o úplatek. Za to údajně sliboval, že jednání se Steyrem o dodávce pandurů bude obnoveno.
Před soudem vypovídal také již zmíněný exministr obrany Martin Barták. Podle něj si schůzku v restauraci vyžádali sami zbrojaři, o žádné nabídce úplatku ho ale neinformovali. Vyloučil také, že by si o něj Dalík sám řekl – právě proto, že zakázku nemohl ovlivnit.
Svého bývalého poradce se u soudu zastal také expremiér Mirek Topolánek. Podle něj se jeho poradce jen stal obětí zákulisních bojů kvůli faktu, že šlo o blízké spolupracovníky. „Není tu nikdo, kdo by se mohl dopustit podvodu, ani kdo by tu kauzu chtěl vyšetřit,“ řekl u soudu. „Pokládám za velmi nepravděpodobné a velmi nemožné, že se ta situace vůbec mohla stát,“ dodal k obvinění Dalíka. Státní zástupce však označil výpověď Topolánka za rétorické cvičení, vystoupení Bartáka pak za nevěrohodné.
