Zatím se zdá, že do prezidentských voleb nastoupí devět kandidátů. Jejich programy jsou různé, každý se chce soustředit na jinou oblast, ať už jde o školství, zdravotnictví nebo vztahy se zahraničím. Jedno téma však přesto mají všichni společné – slibují bezpečnou a také sebevědomou zemi. Česká televize připravila první přehled toho, s čím potenciální kandidáti do voleb jdou.
Ministerstvo vnitra dalo v týdnu najevo, že ze dvaceti kandidátních listin od osob, které chtěli být prezidentem či prezidentkou republiky, má jedenáct zjevné nedostatky – jedna kandidatura přišla pozdě, u dalších chybějí potřebné podpisy. Zbývá tedy devět kandidátů, jejichž nárok ještě bude ministerstvo prověřovat. V abecedním pořadí jsou to Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Petr Hannig, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek, Mirek Topolánek a Miloš Zeman.
Jiří Drahoš, který jde do voleb jako bývalý předseda Akademie věd, ve svém programu zdůrazňuje vzdělání a také úctu k rodině. Slibuje bezpečnou a sebevědomou zemi. „Je třeba posunout Českou republiku do centra Evropy z hlediska techniky, znalostí, inovací, tvořivosti,“ uvedl.
Vedle toho hodlá otevřít Pražský hrad veřejnosti a zrušit stávající kontroly u vstupních bran. Ujišťuje také, že bude respektovat ústavu.
Pavel Fischer býval velvyslancem ČR ve Francii a v programu klade mimo jiné důraz na zahraniční vztahy. „Hlavní téma mé kampaně bude prezident evropského střihu,“ řekl s tím, že „ví, kam zaklepat na dveře, když je potřeba něco vyjednat“.
Podobně jako Drahoš chce i Fischer více otevřít Hrad veřejnosti a zrušit stávající kontroly u vstupů. Vedle toho nabízí, že bude jako hlava státu „otevírat dveře do zahraničí“ tuzemským podnikatelům a umělcům.
Petr Hannig na rozdíl od Drahoše s Fischerem, kteří zdůrazňují svoji nadstranickost, míří do voleb pod stranickou zástavou jako předseda strany Rozumní a z jejich programu vychází i jeho prezidentský program. Zmiňuje se o vlastenectví a hrdosti či o tom, že „občanům České republiky nesmí už nikdo zvenčí diktovat“.
Úkolem pro prezidenta podle něj také je zasazovat se o svobodu. „Zachovat svobodu slova, svobodu tištěného slova. Protože svoboda se velice těžko nabývá, ale velice lehce ztrácí,“ poznamenal.
Marek Hilšer se ve svých programových tezích zmiňuje mimo jiné o péči o zdraví a přírodu. Odkazuje přitom na svoji profesi lékaře. „Vidím obrovskou krizi ve zdravotnictví, takže bych se chtěl tímto tématem také zabývat,“ prohlásil.
Ve svém programu zdůrazňuje, že politiku považuje za službu lidem a akcent klade i na výzkum a vzdělávání.
Michal Horáček má program s devíti body, což je více než u většiny ostatních uchazečů o nejvyšší funkci v zemi. Zmiňuje se o školství, dopravě, ekonomických otázkách i rovnosti pohlaví a věnuje se také uprchlickým kvótám.
Prezidenta ale považuje především za člověka, který by měl „dát hlas lidem, kteří nejsou slyšet, ale slyšet by být měli, aby mohli vstoupit do veřejného prostoru a vyjednávat si své oprávněné zájmy“.
Jiří Hynek by v případě volebního úspěchu přišel do funkce prezidenta republiky z funkce prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Obrana a také podpora průmyslu jsou ostatně body, které ve svém programu zdůrazňuje. Obává se invaze nelegálních migrantů a hovoří o Evropské unii jako o diktatuře úředníků.
Prezident se podle Hynka nesmí „před nikým ohýbat“. „Respekt si v předklonu nezískáte. Musí hájit české národní zájmy vším, co dělá,“ zdůraznil.
Vratislav Kulhánek má za sebou zkušenosti z průmyslu či z vedení sportovního svazu a svůj program rozdělil hned do jedenácti oblastí. Hodlá mimo jiné propagovat učňovské vzdělávání nebo se zaměřit na potravinářský průmyslu – nechce, aby bylo Česko závislé na potravinách ze zahraničí.
Rád by také přiměl děti a mladé lidi, aby více sportovali. „Odvléct je od notebooků a dovést do kolektivu, aby se načili komunikovat,“ řekl.
Mirek Topolánek se sice vrací do politiky více než po sedmi letech, současně ale předpokládá, že si ho většina voličů pamatuje. A na tom chce postavit svoji kandidaturu. „Budu představovat několik základních atributů, které má podle mě prezident naplňovat a přesvědčovat lidi, co mě znají, že je naplňují,“ uvedl.
Miloš Zeman, který prezidentskou funkci obhajuje, o druhé období rovněž usiluje s předpokladem, že ho voliči znají a vědí, co od něj čekat. „To, v čem chci pokračovat, je hájení národních zájmů České republiky, hájení práv občanů a to, čemu se někdy říká přímá demokracie,“ uvedl již dříve.
Prezidentské volby proběhnou 12. a 13. ledna. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, bude ještě druhé kolo o dva týdny později. Již od 28. srpna, kdy byl termín voleb vyhlášen ve sbírce zákonů, oficiálně začala volební kampaň. Před prvním kolem může každý kandidát utratit nejvýše 40 milionů korun. Před případným druhým kolem může postupující dvojice utratit po dalších deseti milionech.
- Jiří Drahoš na svoji podporu sehnal více než 140 tisíc podpisů občanů. Bývalý předseda Akademie věd studoval chemii, v roce 2003 byl jmenován profesorem.
- Pavel Fischer pro svoji kandidaturu získal podpisy 17 senátorů. Bývalý velvyslanec ve Francii a v Monaku pracoval také jako poradce prezidenta Václava Havla. Dnes je ředitelem neziskové organizace STEM, která se zabývá průzkumy veřejného mínění.
- Jedenasedmdesátiletý Petr Hannig je hudebník, producent a také politik. Podpořila ho dvacítka poslanců. Hannig v roce 2002 založil Stranu zdravého rozumu, která teď nese název Rozumní.
- Nejmladším známým zájemcem o post prezidenta je lékař a aktivista Marek Hilšer. Pracuje jako pedagog a vědecký pracovník. Hilšer chtěl být občanským kandidátem, pod svou petici ale nezískal dostatek podpisů. Obrátil se proto na senátory a 11 z nich jeho kandidaturu podpořilo.
- Potřebnou hranici 50 tisíc podpisů naopak překonal Michal Horáček. Textař a podnikatel odevzdal petici s 86 tisíci podpisy. Původním zaměřením antropolog se proslavil svými hudebními texty. Po revoluci také spoluzakládal sázkovou kancelář a na jejím řízení se podílel až do roku 2004, kdy ji prodal.
- Dostatek podpisů mezi poslanci získal také Jiří Hynek. Šestapadesátiletý rodák z Ústí nad Labem působí jako prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky. Založil stranu Realisté.
- Ekonom a bývalý šéf společnosti Škoda Auto Vratislav Kulhánek je členem obnovené strany ODA. Podpořilo ho 23 poslanců. Kulhánek podal registraci na ministerstvu vnitra v první polovině října.
- O nejvyšší ústavní funkci má zájem také bývalý premiér, a to Mirek Topolánek, který vedl vládu v letech 2006 až 2009 a byl také předsedou Občanské demokratické strany. Do politiky vstoupil už v roce 1989, v současnosti je ale nestraník a působí jako manažer v energetickém průmyslu. Kandidaturu oznámil před několika dny a podpořilo ji 10 senátorů.
- O další funkční období se bude ucházet i současný prezident Miloš Zeman. Je mu 73 let, v letech 1998 až 2002 byl premiérem a osm let až do roku 2001 i předsedou strany ČSSD. Je jedním z kandidátů, které podpořili občané, celkem získal 113 tisíc podpisů.
