Co se od pondělí mění: Testy budou potřeba ve školách i práci, v restauraci nepostačí

Nahrávám video

Od pondělí skončí uznávání testů na koronavirus jako dokladu bezinfekčnosti například v restauracích nebo na koncertech, naopak začne být testování povinné v práci a vrátí se i celostátní plošné testování ve školách. Firmy i školy budou testovat neočkované pracovníky a žáky jednou týdně. Školám dodá testy sám, zaměstnavatelé je budou muset sehnat sami a stát jim na nákup sad přispěje.

Plošné testování v zaměstnání

Od pondělí začne plošné testování ve školách i v zaměstnání, test bude povinný jednou týdně. První kolo testování musí všichni zaměstnavatelé dokončit do 29. listopadu. Zaměstnanci se budou testovat nejméně do konce února.

Režim je podobný jako na jaře. Tentokrát se však bude testování hned týkat všech firem (včetně státních či obecních organizací), zatímco na jaře se testovalo nejprve jen ve větších podnicích nad 250 zaměstnanců a na menší zaměstnavatele se rozšiřovalo postupně.

Povinné testy se budou týkat pouze neočkovaných, respektive těch, kdo nemají doklad o prodělání nemoci v posledních 180 dnech. Nebude se vztahovat na očkované nad 60 let, jak o tom vláda uvažovala. Vyhnou se jim také lidé, kteří pracují z domova nebo se na pracovišti vůbec s nikým nesetkávají. Podniky budou moci k testování použít antigenní testy, včetně samotestovacích sad. Stát přispěje na nákup každého testu 60 korunami.

Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví nařizuje zaměstnancům, aby test podstoupili, počítá ale i s eventualitou, že to někdo odmítne. V tom případě na něj musí zaměstnavatel upozornit hygienu, samotný zaměstnanec musí po celou dobu nosit v práci respirátor a zároveň být alespoň 1,5 metru od ostatních a stýkat se s nimi může pouze v nezbytné míře. Odděleně od nich musí i jíst.

Plošné testování ve školách

Plošné testování ve školách vláda schválila původně jen na dva týdny, ale prodloužila ho s tím, že bude pokračovat zřejmě až do konce února. V základních a středních školách budou žáci používat antigenní samotesty, které zajišťuje stát a hasiči je již začali rozvážet, a to jednou týdně – v pondělí.

Protože bude muset stát ještě sehnat testy pro pozdější fáze testování ve školách, chtěl by ministr školství Robert Plaga (za ANO) prosadit zásadní změnu – přechod na PCR testy. Zatím se ale stále počítá s antigenními.

Žáci, respektive jejich zákonní zástupci mohou test odmítnout, v tom případě ale budou muset nosit při výuce roušku, necvičit a zpívat, jíst a chodit na toaletu odděleně od ostatních. Testovat se nebudou muset očkovaní žáci.

Výsledkem podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má být konec plošného posílání celých tříd do karantény při nákaze jednoho žáka.

Kromě základních a středních škol budou testy povinné i pro některé vysokoškoláky, ale ne ve školách – alespoň ne z vůle vlády, může o tom však rozhodnout vedení školy – nýbrž na kolejích. Test budou muset předkládat pouze neočkovaní studenti, a to jednou týdne. Postačí antigenní test.

Použitelnost výsledků testů

I když bude testování ve školách i v zaměstnání povinné, jeho výsledky budou použitelné pouze k tomu, že člověk – bude-li negativní – bude moci opravdu pracovat či se učit. Uznávání testů jako dokladu bezinfekčnosti po neděli skončí. Původně vláda počítala s tím, že se budou dál uznávat i PCR testy, ale nakonec rozhodla, že bude potřeba být proti covidu-19 očkován nebo mít doklad o prodělání nemoci v uplynulých šesti měsících.

Pravidla pro testy na covid od 22. listopadu
Zdroj: ČT24

Režim O-T-N (očkování – test – prodělaná nemoc), který se od 22. listopadu změní v O-N, se týká holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a dalších  podobných služeb, živností, při nichž je porušována integrita kůže, provozoven stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních a jiných společenských klubů, diskoték, heren, kasin, vnitřních sportovišť, tanečních studií, posiloven, fitness center, koupališť, wellness zařízení, saun, solných jeskyní, lyžařských vleků, lanových drah, zoologických a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstav, hradů, zámků, hvězdáren, planetárií i veletrhů a hospodářských výstav.

Dále bude potřeba mít očkování či potvrzení o prodělané nemoci na hudebních, divadelních, filmových či cirkusových představeních, sportovních utkáních, zápasech nebo závodech. Jen s očkováním nebo po prodělané nemoci bude možnost jít na větší svatby a pohřby (nad 30 účastníků). PCR testy i testy antigenní (nikoli však samotesty) se budou dál uznávat při návštěvách v nemocnicích (včetně otců přítomných u porodů) a zařízeních sociálních služeb a pouze PCR testy při nástupu do lázeňské péče.

Konec uznávání negativních testů jako dokladů o bezinfekčnosti však nebude absolutní. Nadále se jimi budou moci prokázat lidé, kteří mají alespoň jednu dávku vakcíny, ale ještě nejsou považováni za plně očkované, děti do 18 let a lidé, kteří se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů.

Těm ale lékař musí důvod kontraindikace očkování zapsat do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Tyto skupiny budou mít testy i nadále hrazené, pojišťovny jim proplatí pět PCR testů za měsíc. Plně očkovaným lidem zaplatí dva  takové testy měsíčně.

Skupiny s možností bezinfekčnosti PCR testem
Zdroj: ČT24

Reakce na opatření a další vývoj

Někteří z lékařů a epidemiologů jako třeba Roman Prymula kritizují vládu za to, že opatření přicházejí pozdě. Expertní tým budoucí vlády pak trvá na tom, že by lidé měli mít dál možnost prokazovat všude bezinfekčnost PCR testem.

Restaurace a další gastro-provozy se navic obávají výrazného poklesu hostů kvůli zavedení režimu O-N. Opatření totiž přichází v době, kdy by jinak měli hlavní sezónu a hosté i firmy už teď ruší rezervace na prosincové oslavy.

Zástupci Hospodářské komory proto i kvůli pondělním opatřením a dalšímu očekávanému poklesu návštěvnosti chtějí vyjednávat o kompenzacích. „Je potřeba, aby tou podmínkou pro nárok na kompenzace byl pokles obratu o 30 procent, ne o 50 procent, jak to bývalo, protože jsme v jiné situaci. Na jaře byl lockdown, ten obrat okamžitě padal často o 100 procent. Dnes jsme v takovém postupném utlumování toho podnikání,“ avizuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

O případných kompenzacích pro podnikatele by měla vláda jednat v pondělí. Podmínkou pro vstup bude podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Karla Havlíčka (ANO) pokles obratu o 30 procent, jak oznámil v neděli v Událostech. Stát podnikatelům ale poskytne nižší podporu, než na kterou měli nárok, když se požadoval propad tržeb o 50 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 15 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 24 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 57 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 7 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.