Piráti jdou do probíhajících diskusí o navýšení jízdného v Praze se dvěma požadavky – cena měsíčního kuponu se sníží a Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) bude transparentnější. V pořadu Interview to řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Zdražení jízdného začalo zvažovat vedení Prahy jako jeden z kroků zmírňujících dopady pandemie koronaviru. Roční propad v MHD očekává město až dvě miliardy korun, propad městských peněz až 12 miliard.
„Chceme snížit cenu měsíčního kuponu tak, jak jsme slibovali v programu. Důvodem, proč to Piráti chtějí, je, že měsíční kupony jsou intenzivně využívány nízkopříjmovými skupinami obyvatel,“ vysvětlil Hřib. Cena měsíčního kuponu by podle něj měla odpovídat dvanáctině ceny ročního.
Druhým požadavkem Pirátů je pak zvýšení transparentnosti pražského dopravního podniku a zvýšení efektivity jeho vnitřního fungování. „Dopravní podnik má momentálně v dozorčí radě většinu, 8 z 15 členů Praha sobě a Spojené síly pro Prahu, kteří tímto řídí dopravní podnik. Náš vliv je tam v tuto chvíli jen dva členové v dozorčí radě,“ konstatoval.
„Není možné, aby se stalo to, co v roce 2017, kdy DPP podepsal bez výběrového řízení s firmou smlouvu na dodávku tepla a to teplo bylo, pokud tuším, třikrát dražší, než dokud si vytápěl vozovny sám dopravní podnik. To je naprosto neakceptovatelné,“ doplnil primátor s tím, že dokud nedojde v tomto směru ke změně, jsou debaty o navýšení jízdného bezpředmětné.
Po první informaci, že by roční kupon na pražskou MHD mohl ze současných 3650 korun zdražit na 5500 korun, přišel zastupitelský klub Prahy Sobě s tím, že by se od začátku příštího roku zvýšila jeho cena o 365 korun. Podobné zdražení by se mělo opakovat i v dalších letech. Kromě toho navrhlo hnutí Praha Sobě také úpravu tras či spojů. Proti zdražování se vyslovila opozice na magistrátu.
Jednání o komplexu pro státní úředníky
Primátor hlavního města se také v minulém týdnu sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) kvůli směně pozemků a dalšímu postupu v Letňanech, kde by měl být postaven komplex pro státní úředníky. Stát by s magistrátem rád do poloviny září podepsal memorandum, které by kromě výstavby v Letňanech, směn pozemků nebo řešení vinohradské nemocnice a Nemocnice na Bulovce mělo zahrnovat i slib státu přispět městu 60 miliardami korun na dostavbu vnitřního okruhu.
Vedení města v čele s Hřibem dříve plán vládní čtvrti odmítlo s tím, že se jedná o „úřednické ghetto“. Hřib nicméně v pořadu Interview ČT24 popřel, že by s premiérem učinil jakýsi směnný obchod. „My celou dobu říkali, že chceme, aby byly splněny nějaké podmínky. Ty byly teď splněny a jednání jsou na začátku,“ řekl.
„To, co jsme říkali, je, že město chceme rozvíjet tak, aby bylo takzvaně multicentrické, město krátkých vzdáleností. To znamená, že nelze stavět monofunkce. V tuto chvíli probíhá v Letňanech studie, která říká, co by se tam mohlo postavit. My chceme, aby tam byla funkce bydlení, nemocnice, nepochybně se tam najde místo i na administrativní budovy a doufám, že i nějaký park,“ doplnil.
