Češtinu pro cizince nabídne od září přes tři sta škol. Chybí ale informace i samotní žáci

Od začátku nového školního roku se do výuky češtiny pro školáky s cizím mateřským jazykem zapojí přes tři sta škol a 322 školek. Vyplývá to z dat, které České televizi poskytly kraje. Některé školy ale podle ředitelů nemají dostatek informací nebo samotné žáky, kteří by kurzy navštěvovali. Školám ukládá povinnost poskytovat češtinu pro cizince novela vyhlášky o předškolním a základním vzdělávání z prosince loňského roku. Náklady na tuto výuku teď podle ministerstva školství vzrostou z 52 milionů na 191 milionů korun ročně.

Přes tři sta základních škol po celé republice musí od začátku září svým žákům nabídnout hodiny češtiny pro cizince. Některým ale chybí dostatek informací o tom, kolik žáků jejich hodiny bude navštěvovat. „Informace od magistrátu získáme v týdnu před začátkem školy. Kdyby k nám měly docházet další děti z okolí, nebudeme zatím personálně připraveni. Pokusíme se vše pokrýt z vlastních sil, ale bude to problém,“ říká zástupkyně ředitele ZŠ Satalice Alžběta Oborná.

Jiné školy nevědí ani to, jestli na jejich kurzy vůbec někdo přijde. Podle vyhlášky musí češtinu pro cizince povinně nabízet minimálně jedna škola v obci s rozšířenou působností a například na ZŠ Luhačovice ve Zlínském kraji neočekávají, že jejich kurzy navštíví jediný žák. Škola přesto musí sehnat pedagoga a nastudovat metodiku.

Podobně je na tom i ZŠ Slušovice. „Jsme určená škola v oblasti k poskytování výuky, ale ještě nevíme, jestli, anebo kolik k nám přijde žáků z jiných škol,“ popisuje ředitel Rostislav Šarman. Dodává, že neví, kdy nebo od koho tuto informaci dostane.

Některé školy ale žádné významné změny nečekají. „My už češtinu pro cizince vyučujeme, teď se jen změní, odkud na to budeme mít peníze,“ vysvětluje ředitelka ZŠ Šimanovská Alena Gabaľová.

Učitele si školy zařídí samy

Pedagogy na hodiny češtiny pro děti s jiným mateřským jazykem si musí zajistit školy samy. „Některé mají s výukou žáků cizinců bohaté zkušenosti a umí s nimi pracovat. Jiné ale mají zkušenosti minimální, pedagogům chybí potřebné znalosti a zkušenosti. I takové školy se do nového systému vzdělávání žáků-cizinců musí zapojit, bude tedy nutné jim poskytnout potřebnou metodickou podporu,” vysvětluje mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.

Na metodice budou školy spolupracovat s Národním pedagogickým institutem. Ten školám pomůže i tlumočnickými a překladatelskými službami, které mohou učiteli případně zjednodušit dorozumění se s žáky, kteří česky neumí vůbec.

Kraje musí zařídit i to, aby alespoň jedna škola v kraji hodiny češtiny nabízela distančně. Podle mluvčích krajů to pomůže zejména dětem, které výuku chtějí navštěvovat, ale jejich škola ji podle vyhlášky poskytovat nemusí.

Povinnost se týká všech škol, které mají mezi žáky minimálně pět procent cizinců. Dosud probíhaly integrační jazykové kurzy organizované krajskými úřady, systém byl ale podle ministerstva i odborníků na integraci cizinců neefektivní.

Češtinu pro cizince budou učit i ve školkách

Jednu hodinu českého jazyka musí od září nabídnout i školky, které navštěvují víc než čtyři předškoláci s cizím mateřským jazykem. Některé kraje ale neví, kolik dětí cizinců v mateřských školách je. Informace dostanou nejspíš až koncem září, kdy už novela bude měsíc platit.

Jazyková průprava by podle ministerstva školství měla vyjít na celkem 138 milionů korun ročně, dosud stála kolem 53 milionů korun za rok. Ministerstvo počítá také s financemi potřebnými pro přípravu změny v krajích, ta vyjde na necelých 100 milionů korun. Povinné hodiny češtiny se dotknou nejčastěji dětí ze Slovenska, Vietnamu, Polska, Ukrajiny či Mongolska. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...