Češky zmizely v Pákistánu před pěti lety, okolnosti jejich propuštění jsou dosud nejasné

Přesně před pěti lety unesli teroristé v Pákistánu dvě Češky, Antonii Chrásteckou a Hanu Humpálovou. Na svobodu se dostaly po více než dvou letech, údajně díky turecké charitativní organizaci. Až později se ukázalo, že za jejich propuštění Česko zřejmě zaplatilo zhruba 150 milionů korun. Všechny okolnosti případu však dodnes nejsou známé.

Tehdy čtyřiadvacetileté Češky byly uneseny 13. března 2013 v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán. Do země přijely ze sousedního Íránu jako turistky, pokračovat chtěly do Indie. Z místa únosu je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním autem. S sebou vzali i policistu, který ženy doprovázel, později ho ale vysadili a nechali si jeho zbraň.

Pákistánská policie ihned zahájila pátrání. Čeští diplomaté byli od počátku v kontaktu s šéfem pakistánského vyšetřovacího týmu, který vyjel na místo únosu, a také s experty ze zemí, které už mají s únosy v dané oblasti zkušenosti, například Francií nebo Švýcarskem.

Nic se ale údajně zjistit nepodařilo. K činu se nikdo nepřihlásil a únosci nikoho nekontaktovali. Nebylo ani jasné, zda se ženy nacházejí v Pákistánu, nebo v Afghánistánu. Podobné incidenty jsou v oblasti ale poměrně časté a hlavním cílem pachatelů bývá výkupné.

Sestra jedné z unesených v rozhovoru pro Český rozhlas řekla, že si je jistá, že ženy na cestě zbytečně neriskovaly ani nehazardovaly. „Vím, že se na to připravovaly. Vím, že s sebou měly šátky, že v Íránu i v Pákistánu nosily zahalené vlasy. Rozhodně na sebe nechtěly nějak za každou cenu upozorňovat,“ uvedla. Také kamarád unesených dívek Michal Najman řekl, že cestu měly dlouho naplánovanou a nebyla to „žádná hurá akce“.

Deník Pakistan Times upozornil, že incident se stal na stejném místě, kde o dva roky dříve ozbrojenci unesli turistu z Francie. Propustili ho po měsíci – zřejmě poté, co dostali výkupné. Totéž se v červenci 2011 stalo švýcarskému páru, který byl po vyplacení výkupného propuštěn o osm měsíců později.

Méně štěstí měl britský pracovník Mezinárodního výboru Červeného kříže, který byl unesen v Kvétě v lednu 2012. O několik měsíců později bylo nedaleko města nalezeno jeho tělo bez hlavy. Na něm byl upevněn lístek s oznámením, že byl zabit, protože za něho výkupné nikdo zaplatit nechtěl.

Za únosy bývají v Pákistánu odpovědní islamisté napojení na Taliban a teroristickou síť Al-Káida, ale i místní separatisté nebo zločinecké gangy. Únosy nejen cizinců, ale i místních obyvatel jsou v regionu podobně jako v severní Africe a na Blízkém východě považovány za lukrativní byznys, pokud pachatele nevedou teroristické či politické důvody.

První zpráva po třech měsících: Propusťte Lady Al-Káidu

Posun v případu přišel až v červnu 2013, kdy se na Facebooku objevilo video, údajně pořízené už v polovině dubna. Unesené Češky v něm uvádějí, že jsou v dobrém zdravotním stavu, ale jejich život je v nebezpečí. A přimlouvají se za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové vězněné v USA.

Z textu, který jedna z žen předčítá anglicky z připraveného textu, nebylo zřejmé, zda je propuštění Pákistánky podmínkou osvobození. V závěru klipu se ale objevuje nápis: „Náš požadavek je jediný: Propusťte Dr. Áfíu“.

Češky vyzvaly své rodiny, českého prezidenta, český národ a Evropskou unii, aby „všemožně ve spolupráci s únosci podpořili humanitární požadavek“ na propuštění Siddíkíové. Vyzvaly také mezinárodní společenství k úctě vůči právům muslimských žen včetně práva na svobodu vyznání. „Nespravedlnost způsobená muslimským ženám nás dostala do této zlé situace a vyvolala vůči nám nepřátelství muslimů,“ říká na videu jedna z unesených.

Áfía Siddíkíová, přezdívaná Lady Al-Káida, byla v roce 2010 odsouzena v USA k 86 letům vězení za útok na americké vojáky a země ji považuje za hrozbu pro svou bezpečnost. V roce 2008 ji zadrželi policisté na východě Afghánistánu a našli u ní návody na výrobu bomb a poznámky o „útocích s množstvím obětí“. Při následném výslechu napadla Siddíkíová několik amerických důstojníků, které se pokusila zabít.

V klipu se nejprve objevuje odkaz na Siddíkíovou s jejími fotografiemi před a po „únosu provedeném FBI“. Na první je usměvavá, na druhém nese známky vyčerpání, což doplňuje text o „realitě západní spravedlnosti vůči muslimským ženám“. Následuje střih na obě unesené Češky s šátky zakrývajícími jejich vlasy. V nahrávce pak zní hlas jedné z dívek a objevují se záběry jejich dokladů.

České ministerstvo zahraničí uvedlo, že se o videu dozvědělo až z médií. „Obáváme se o jejich zdraví a bezpečí. Žádáme o jejich okamžité propuštění,“ napsal resort. Matky obou dívek prohlásily, že jsou šťastné, že mají o dcerách konečně zprávu. Zároveň vyzvaly k jejich propuštění na svobodu.

Alláhu akbar, vtipkoval Zeman v Německu

„Jsem velmi šťastný, že ty dvě dívky jsou stále naživu a uděláme, co je v našich silách, abychom jim pomohli,“ reagoval na video prezident Miloš Zeman při návštěvě Německa. Podrobnosti k této pomoci ale odmítl uvést s odůvodněním, aby tím neposkytoval informace teroristickým hnutím.

Vzápětí však zareagoval značně kontroverzně. Když se ho redaktorka německé stanice RTL zeptala, zda Česko požádá o pomoc Spojené státy, Zeman odvětil: „Kdybych vám řekl, jaký způsob pomoci to bude, byla by to právě ta informace pro Taliban nebo Al-Káidu. Jste agentka Talibanu nebo Al-Káidy?“ Když mu odpověděla, že nikoli, pronesl prezident arabské zvolání Alláhu akbar (Bůh je veliký) a odešel.

Během přednášky na berlínské Humboldtově univerzitě Zeman kritizoval Evropskou unii za „měkký“ přístup k terorismu a zopakoval své přesvědčení, že s teroristy se nevyjednává. „Smiřování s teroristy vede jen k růstu terorismu,“ zdůraznil prezident.

V říjnu Zeman uvedl, že zaslal pákistánskému prezidentovi dopis s žádostí, aby věnoval případu intenzivní pozornost. Pákistánský prezident podle něj odpověděl, že pověřil tajnou službu, aby záležitost prošetřovala. Češky se podle Zemana „pohybují mezi Pákistánem a Afghánistánem“ a Česko jedná o jejich propuštění.

V druhém videu si stěžují na špatné podmínky a zdraví

V říjnu 2013 zveřejnili únosci další video. Unesené Češky v něm prosí českou vládu o pomoc a stěžují si, že jsou ve špatném zdravotním stavu. Mluví o špatném přístupu k jídlu a vodě, a dokonce i o tom, jak si přejí být pohřbeny.

Na záběrech, které se k rodinám dostaly prostřednictvím velvyslanectví ČR v Islámábádu, mluví ženy odděleně, převážně anglicky. Obě mají zahalené vlasy šátkem. „Můj zdravotní stav není stabilní, zejména kvůli potravinám a vodě, a zhoršuje se. Obávám se také o svoji kamarádku, která byla se mnou, protože nevím, jestli je naživu, nebo ne,“ říká jedna z unesených.

Pak zlomeným hlasem a se slzami v očích popisuje, jak si přeje být pohřbena. „Děkuji rodině za lásku a podporu, kterou mi poskytovali celý život,“ říká s tím, že neví, jak dlouho ještě vydrží. Na důkaz aktuálnosti videa zmiňuje incident z pákistánsko-indické hranice z 21. srpna.

Druhá z unesených pak naléhá na českou vládu, aby jí pomohla. „Vyviňte, prosím, co největší tlak na pákistánskou vládu, aby spolupracovala s mými únosci. Dejte jim, prosím, co chtějí. Pomozte mi, prosím, dostat se brzo domů,“ říká. Po chvíli přejde do češtiny, ve které řekne své poslední přání.

Další videozáznam zveřejnily také matky unesených dívek. Hovoří na něm o tom, že jsou rády, že jejich dcery jsou naživu: „Děkujeme lidem, kteří drží naše dcery, za vzkaz prostřednictvím videa. Byly jsme velmi šťastné, že naše děti jsou v pořádku… Do vaší země jely s plným respektem k vaší kultuře a tradicím. Doufáme, že se o ně dobře staráte a jsme za to vděčné.“

„Neřekli nám, kdo jsou ani proč nás zadržují“

Antonie Chrástecká a Hana Humpálová se do Česka vrátily koncem března 2015. Za záchrannou akcí údajně stála turecká organizace IHH – Nadace pro lidská práva, svobody a humanitární pomoc. Ta má vazby na různé militantní skupiny v regionu. Podle ní ji o pomoc požádaly přímo rodiny unesených žen poté, co vyčerpaly všechny ostatní možnosti.

Jednání trvalo dva měsíce. Turecký deník Millyet napsal, že zástupci IHH dokázali kontaktovat ozbrojenou skupinu, která dívky držela. Ve vyjednávání hrál prý velkou roli i zdravotní stav žen, který vyžadoval nasazení léků. Nakonec se obě podařilo dostat do východoturecké provincie Van, odkud pak pokračovaly do Česka.

„V době našeho dvouletého zajetí jsme nevěděly, kdo nás zajal. Nejenže nám neřekli, kdo jsou, ale nevíme ani, proč nás dva roky zadržovali. Bylo to velice těžké. Poprvé v životě jsme viděly zbraně a ozbrojené muže. Střílelo se tam a vybuchovaly tam bomby. Ale časem jsme si na to zvykly,“ popsala věznění Humpálová.

Při svém propuštění podle ní poprvé za dva roky viděly slunce a kolem sebe rozesmáté lidi. „Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem tady. Dokonce i teď se bojím, že je to jen sen,“ citovala turecká agentura Chrásteckou.

Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec naznačil, že za ženy stát výkupné neplatil. „Platí ovšem, že český stát nevyjednává s teroristy, ani neplatí výkupné,“ řekl  v ČT. Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dodal, že Česko trvá na tom, aby se výkupné v takových případech nedávalo, ale připustil, že mnoho evropských států to tajně dělá. Tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek označil za štěstí, že se ženy dostaly do rukou kriminálních živlů, kterým šlo o výkupné,a ne o to jim ublížit nebo je někde trvale držet.

Prezident Zeman však obě propuštěné Češky zkritizoval a odmítl se s nimi sejít. „To není Zikmund a Hanzelka, tedy slavní cestovatelé, to je dvojice dívek, které jednaly velmi neprozřetelně, které neprospěly České republice, protože způsobily starosti sobě, své rodině, svým známým a přátelům a koneckonců i českému státu,“ zdůvodnil.

Zaplatilo Česko 150 milionů?

O okolnostech, za jakých byly ženy propuštěny, se poté dlouho spekulovalo. Například Lidové noviny napsaly, že k osvobození významně přispěl Katar, jehož tajná služba má kontakty v různých radikálních muslimských organizacích a Česko jej oslovilo. Ministerstvo zahraničí to odmítlo potvrdit.

Podle deníku MF Dnes se záchranná akce připravovala už dva měsíce po únosu. Americké a pákistánské tajné služby tehdy zjistily, že dívky jsou drženy v horách u hranic s Afghánistánem. Na akci se měly podílet i české elitní jednotky. Záchranu ale zmařila písečná bouře, kvůli níž nemohly vzlétnout helikoptéry. Další pokus o vojenskou záchranu se už neuskutečnil. Je možné, že potom únosci dívky přesunuli na jiné místo, uvedl deník.

V únoru 2016, téměř rok po návratu Hany Humpálové a Antonie Chrástecké do vlasti, časopis Respekt napsal, že za ně Česko zaplatilo výkupné v přepočtu 145 milionů korun. Už dříve média spekulovala o třetinové částce.

Rozhodnutí o zaplacení padlo ještě za vlády Jiřího Rusnoka. Mezi tehdejšími ministry sice panovaly obavy, zda zaplacení výkupného nepovede k nebezpečnému precedentu, nakonec podle Respektu převážila starost o život žen.

Vyjednávání s únosci poté převzala vláda Bohuslava Sobotky. Podle Respektu únosci žádali nejprve dvacet milionů dolarů, částku pak snižovali. Česko pak rozhodlo, že maximum bude šest milionů dolarů. Premiér informace o zaplacení výkupného odmítl komentovat a vicepremiér je označil za spekulace. Prezident Zeman ho ale později potvrdil, za což si vysloužil kritiku všech stran.

Opozice ostře kritizovala jak zaplacení, tak i úniky informací. „Teroristé nyní mají informace o tom, že přestože se ministři zaštiťují tím, že s teroristy se nevyjednává, realita je zcela opačná,“ uvedl šéf ODS Petr Fiala. „Vláda povzbudila teroristické bojůvky na celém světě k akci, kterou bychom mohli nazvat Ulov si svého Čecha, to se vyplácí,“ řekl tehdejší šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Antonie Chrástecká po návratu začala pracovat v kladenské neziskové organizaci, která pomáhá dětem ze sociálně slabých rodin. O dobrovolnictví také přednáší ve školách. Hana Humpálová na sebe naposledy upozornila předloni, kdy ji nepustili přes turecké hranice. Některá média sice nejprve uváděla, že se pokoušela vrátit ke svým únoscům do Pákistánu, ukázalo se však, že mířila do Turecka jen na dovolenou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěVláda schválila novelu zpřísňující podmínky dočasné ochrany Ukrajinců

Regulace cen pohonných hmot bude pokračovat i v červnu. Návrh ministerstva financí v pondělí podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) schválila vláda. Ta k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupila v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Vláda řešila také změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany či předpis, který má zajistit rozvoj elektronizace školství. Návrhem zákona o médiích veřejné služby by se měla zabývat koaliční rada.
05:31Aktualizovánopřed 1 mminutou

Státní zástupce obvinil jednoho z trestně stíhaných v bitcoinové kauze z praní peněz

Státní zástupce rozšířil trestní stíhání u jednoho z obviněných v bitcoinové kauze. Člověk je nyní stíhaný i z legalizace výnosů z trestné činnosti. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci o tom informovalo na síti X.
14:08Aktualizovánopřed 2 mminutami

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent, který se narodil v Irsku. Po jmenování papežem Lvem XIV. jeho jméno v poledne oznámilo tiskové středisko Vatikánu, sdělila mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová. Nugent dosud působil jako vyslanec Svatého stolce v Kuvajtu, Kataru a Bahrajnu. Titulárním arcibiskupem je v irském Domnach Sechnaill, což je město v diecézi Meath.
12:32Aktualizovánopřed 6 mminutami

Při léčbě štítné žlázy není většinou nutné užívat doplňky stravy, upozorňují experti

Lidé s onemocněním štítné žlázy obvykle nepotřebují speciální dietu ani doplňky stravy. Odborníci jim doporučují pravidelně navštěvovat lékaře a dodržovat léčbu. Pacienti si podle nich často zbytečně kupují doplňky stravy, které mají údajně přispět ke zdravému fungování štítné žlázy. Různé přírodní produkty jim dokonce mohou uškodit, upozorňují endokrinologové v rámci Týdne štítné žlázy. Neléčená porucha tohoto důležitého orgánu může nepříznivě ovlivnit krevní oběh, srdeční frekvenci nebo výkonnost.
před 11 mminutami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměly platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. Podle někdejšího ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o další úder proti nezávislým médiím veřejné služby.
14:05Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ženě z Českokrumlovska hrozí až čtyři roky za množení psů, vyměňovala je i za alkohol

Kriminalisté se zabývají případem ženy z Českokrumlovska, která měla nejméně od roku 2020 chovat a množit psy v nevhodných podmínkách. Štěňata se zájemci směňovala i za alkohol a tabákové výrobky. V případě prokázání viny před soudem za to ženě hrozí až čtyři roky za mřížemi.
před 1 hhodinou

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Žalobce z brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
11:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...