Dalších patnáct tanků Leopard 2A4 by mohlo darovat Německo Česku jako kompenzaci za odeslání vojenských zásob na Ukrajinu. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že kabinet o nabídce Berlína informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Množství leopardů ve výzbroji české armády by se tím zdvojnásobilo, v minulosti již stejným způsobem vojáci získali dalších patnáct tanků téže specifikace. Německo kromě daru nabízí také možnost nákupu dalších patnácti tanků Leopard 2A4.
Německo už Česku za podporu Ukrajiny darovalo v letech 2022 a 2023 čtrnáct tanků Leopard 2A4, poslední z nich dorazil do Přáslavic na Olomoucku loni v listopadu. Součástí daru je také jedno vyprošťovací vozidlo Büffel 3 na podvozku Leopard 2A4, které má do Česka dorazit podle Černochové možná už v následujících dnech. Cena prvního daru je podle dřívějších informací 3,85 miliardy korun.
Armáda dle ministryně může nyní získat dalším darem stejnou techniku. „Zároveň s tímto darem přišla od Němců nabídka, jestli bychom neměli zájem o dalších patnáct tanků, za které bychom něco zaplatili,“ uvedla. Částka by podle ní odpovídala stejné částce, jakou platí Německo.
Celkem by tak Česko mělo 42 tanků Leopard 2A4 a tři vyprošťovací vozidla. „Mohli bychom se tak dostat na počty, které už armáda považuje za zásadní pro tankové prapory i pro to, abychom si budovali těžkou brigádu,“ dodala.
Černochová předpokládá, že do zajištění životního cyklu tanků by byl zapojen český obranný průmysl. Smlouva by měla být uzavřena nejpozději ve druhém čtvrtletí roku 2024, uvedla.
Letos bude podle ministryně také vláda jednat o přistoupení k projektu nejmodernějších tanků Leopard ve verzi 2A8. Podle dřívějších informací by mělo Česko zájem nejméně o 77 tanků řádově za desítky miliard korun. Od společného postupu s Německem a dalšími zeměmi si slibuje především výrazné snížení ceny, zkrácení dodávek a zajištění odpovídající logistické podpory.
Černochová členy vlády rovněž informovala o tom, že servis a logistickou podporu radiolokátorů MADR pro českou armádu zajistí jejich výrobce Elta Systems. Podpora včetně dodávek náhradních dílů vyjde do konce životnosti v září 2044 na zhruba 4,3 miliardy korun. Česká armáda pořídila celkem osm radiolokátorů v roce 2019, poslední z nich dorazil do Česka loni v prosinci.
Česká pomoc Ukrajině
Premiér Fiala na tiskové konferenci také uvedl, že Česko Ukrajině napadené Ruskem dosud ze svých skladů poslalo 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, šest vrtulníků či šestnáct systémů protivzdušné obrany. Z další pomoci Fiala jmenoval tisíce raket do raketometů, desítky tisíc dělostřeleckých nábojů a přes čtyři miliony nábojů pro ruční zbraně.
Česká republika také vydala pro české firmy na komerční dodávky vojenského materiálu Ukrajině vývozní licence v hodnotě 130 miliard korun, informoval premiér. Česko zároveň aktuálně poskytuje útočiště 384 tisícům ukrajinských válečných uprchlíků, za dva roky války udělilo podle premiéra dočasnou ochranu 590 tisícům uprchlíků.
Bezmála dvě třetiny uprchlíků v Česku jsou ženy, v zemi také našlo útočiště téměř sto tisíc ukrajinských dětí, poznamenal Fiala. Humanitární dávky pobírají nejohroženější skupiny, doplnil.
Dominantním zdrojem příjmů ukrajinských uprchlíků je podle Fialy zaměstnání, tři čtvrtiny uprchlíků, kteří mohou pracovat, tak pracují. Práci v Česku mělo na konci ledna 117 200 uprchlíků z Ukrajiny. Čtyři pětiny uprchlíků si samy platí své bydlení. Na odvodech a pojistném pak odvádějí uprchlíci státu více, než kolik Česko vydává na humanitární dávky, podotkl premiér.
České firmy se podle Fialy také aktivně zapojují do poválečné obnovy Ukrajiny. Loni rekordní vývoz do země činil více než 40 miliard korun, o 15 procent více než předloni, řekl.
Víza Rusům a Bělorusům Česko nadále nebude vydávat
Kabinet na jednání rovněž schválil prodloužení nařízení ohledně zastavení vydávání víz ruským a běloruským občanům. Vláda ale podle Fialy zároveň musí vytvářet podmínky pro působení v Česku pro opozici či studenty, kteří nechtějí mít nic společného s režimy Ruska a Běloruska. „Řada výjimek je v pravidlech obsažena, ale budeme na tom dál pracovat,“ řekl předseda vlády.
Zastavit vydávání víz ruským a později také běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů vláda rozhodla krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Dosud nařízení platilo do 31. března, nově ministerstvo zahraničí pro zjednodušení navrhlo nové vládní nařízení bez konkrétně stanoveného časového omezení.
Žádosti o oprávnění k pobytu v Česku, které podají na zastupitelském úřadu Rusové či Bělorusové, jsou považovány za nepřijatelné. To znamená, že o nich není vedeno žádné řízení. Od loňského roku se zákaz vztahuje i na občany Ruské federace a Běloruska, kteří jsou současně občany jiného státu.
Cizinci, kteří již pobytové oprávnění mají, nejsou cílovou skupinou nařízení. Ustanovení se také nevztahuje na žádosti o krátkodobá víza, pokud je žadatel rodinným příslušníkem českého občana nebo občana Evropské unie, kterého doprovází či následuje. Netýká se ani žádostí o udělení víza, povolení k dlouhodobému nebo k trvalému pobytu, je-li pobyt žadatele v zájmu České republiky a tento zájem osvědčil ministr zahraničí.
Dále nařízení nesměřuje na žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, pokud je žadatel rodinným příslušníkem cizince s povoleným pobytem v Česku. Výjimku ze zákazu mají také Bělorusové, kteří si podají žádost o pobytové oprávnění za účelem studia na vysoké škole na základě stipendií poskytovaných Českou republikou, Evropskou unií nebo mezinárodními organizacemi.
