Česko je připraveno na jakoukoliv variantu brexitu, ujišťuje ministr zahraničí Petříček

Nahrávám video

Česká republika je připravená na jakoukoli variantu brexitu, nejlepší by ale byl odchod Británie z Evropské unie dohodou, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). V takovém případě by se mohli čeští občané i podnikatelé během přechodného období lépe přizpůsobit nové situaci. O zmiňované dohodě v úterý hlasuje britský parlament.

Ministerstvo podle Petříčka zároveň „intenzivně pracuje na tom, aby Česko bylo 29. března přichystané na možný odchod bez dohody“.

„Česká republika bude muset přijmout jistá legislativní opatření, aby se připravila na odchod Velké Británie bez dohody tak, aby čeští občané, ale i britští občané u nás měli zaručené postavení, které mají doposud. Většina těch opatření je recipročních,“ uvedl Petříček.

Podle předsedy senátního výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) se zdá, že Británie nakonec na dohodu o brexitu nepřistoupí, přestože si ji vyjednala. Chystaný český zákon k brexitu tak podle něj upravuje nouzově řadu věcí, které by normálně měla řešit tato dohoda. „Blížíme se k velikému karambolu,“ řekl Hampl k úternímu hlasování britského parlamentu. 

Pro Česko bude podle ministra zahraničí důležité, aby budoucí vztahy s Británií byly dál dobré. „V oblastech jako bezpečnost, inovace, vzdělání, obchod bychom se měli snažit hledat taková řešení, aby pro obě strany byla výhodná. Rozhodně si nemyslím, že bychom měli Británii za cokoli trestat,“ řekl Petříček.

Senátní výbor v úterý s ministrem projednával informaci vlády o změnách právních předpisů v souvislosti s vystoupením Británie z EU. Babišův kabinet poslal před týdnem do sněmovny zákon upravující vztahy mezi Českem a Spojeným královstvím pro případ, že Británie vystoupí z EU bez dohody. 

Zákon teď čeká na schválení ve sněmovně. Řeší skoro dvě desítky situací od samotného pobytu občana Spojeného království, uzavírání manželství nebo nároku na sociální dávky.

Podle premiéra Andreje Babiše bude kabinet usilovat o zrychlené schválení. „Pan vicepremiér (Jan) Hamáček (ČSSD) se má v době mé nepřítomnosti setkat se všemi předsedy stran a hnutí, abychom v případě, že by to nedopadlo, přijali ten zákon. Abychom byli připraveni a hlavně ochránili zájmy našich lidí ve Velké Británii,“ řekl Babiš, který je na pracovní cestě v jihovýchodní Asii.

Nahrávám video

Zákon počítá s přechodným obdobím do 31. prosince 2020, během něhož bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno v Česku stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů EU.

Už se ale například nebudou moci účastnit komunálních voleb v Česku. Zákon podle zástupců ministerstva vnitra i Hampla nemůže prodloužit bezvízový styk s mezi Českem a Británií, protože to bude nutné vyřešit na úrovni EU. „Ten je prostě buď s celou Evropskou unií, anebo žádný,“ uvedl k tomu Hampl.

Vláda chce, aby Poslanecká sněmovna návrh schválila už v prvním čtení. Senát by se podle Hampla sešel ke schvalování operativně, nejpozději začátkem března. „Je to taková pojistka. Nevíme, jestli se bude (zákon) aktivovat, nemůžeme si dovolit nemít to připravené,“ dodala ředitelka ministerského odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná.

 „Kdyby nebyl tento zákon, tak momentem odchodu Velké Británie z EU by se dostali do pozice občanů třetích zemí a potřebovali by pracovní povolení, víza a tak dále. Dáváme jim prostor aby si během toho přechodného období vyřešili svoje záležitosti a tak po konci roku 2020, kdy už se stanou občany třetích zemí, neměli žádné problémy,“ uvedl Hamáček.

Podle šéfa ODS Petra Fialy je tento krok důležitý, zvlášť pokud Česko chce, aby Británie přijala podobný zákon pro naše občany. 

Česko otevře konzulát v Manchesteru

Resort zahraničí se pak na odchod Británie bez dohody připravuje hlavně směrem k Čechům žijícím v království. „Budeme otevírat v tuto chvíli už generální konzulát v Manchestru a jeden z hlavních důvodů je právě to, aby čeští občané měli místo, kam se můžou obracet s dotazy,“ dodal Petříček.

Podoba brexitu však bude mít dopad i na Čechy žijící v Británii. Podle českého velvyslanectví v Londýně jich je zhruba 100 tisíc, britský statistický úřad uvádí 49 tisíc. V případě schválení brexitové dohody by se pro ně do konce roku 2020 nic nezměnilo, poté by museli zažádat o status usedlíka.

Není ovšem jasné, co by pro české občany znamenal tvrdý brexit. Británie však opakovaně uvádí, že by občané zemí EU, kteří v zemi už žijí, měli mít do budoucna stejné zacházení jako dosud. 

Británie také patří mezi oblíbené cíle pro studium v zahraničí. V programu Erasmus+ tam na studijní programy a stáže ročně jezdí zhruba 600 studentů, uvedlo ministerstvo školství. Dalších asi 500 lidí ročně absolvuje studium na britských univerzitách. Podle ministerstva by ti, kteří nastoupí na britské vysoké školy letos na podzim, měli studovat ještě podle pravidel platných před brexitem. 

Evropské volby budou testem, míní Petříček

Ministr zahraničí se vyjádřil také k nadcházejícícm evropským volbám, které podle něj budou testem pro liberální demokracii v EU. „Nemyslím si, že by případné vítězství nesystémových stran znamenalo odchod dalších členských zemí z EU,“ uvedl šéf diplomacie v narážce na brexit.

Řada těchto stran má ale podle něj snahu EU rozmělňovat a omezovat spolupráci jen na některé oblasti. „Pro mě je důležité, abychom měli společné vnímání EU, že to není pouze ekonomický projekt, ale také politický projekt, který vychází ze sdílených hodnot, zásad a principů,“ dodal.

V Česku je podle Petříčka antisystémovou stranou hnutí SPD Tomia Okamury. „SPD je jedna ze stran, které považuji za hrozbu pro evropskou liberální demokracii,“ prohlásil.

Ministerstvo zahraničí by se podle Petříčka chtělo podílet na tom, aby zájem o Evropskou unii a povědomí o tom, co v EU prosazujeme, byl vyšší. „Byl bych rád, kdyby byla i vyšší účast než v posledních volbách,“ řekl. K minulým evropským volbám před pěti lety přišlo v Česku pouze 18,2 procenta voličů, účast tak byla rekordně nízká.

K lepšímu vnímání EU by mělo podle ministra napomoci její vedení. „EU by neměla dělat nutně více, ale měla by dělat lépe to, co dělá teď – pomáhat členským státům řešit situace, které jsou v zájmu jejich občanů,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěTisková konference po jednání vlády

Regulace cen pohonných hmot bude pokračovat i v červnu. Návrh ministerstva financí v pondělí podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) schválila vláda. Ta k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupila v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Vláda řeší také změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany či předpis, který má zajistit rozvoj elektronizace školství. Návrhem zákona o médiích veřejné služby by se měla zabývat koaliční rada.
05:31Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ženě z Českokrumlovska hrozí až čtyři roky za množení psů, vyměňovala je i za alkohol

Kriminalisté se zabývají případem ženy z Českokrumlovska, která měla nejméně od roku 2020 chovat a množit psy v nevhodných podmínkách. Štěňata se zájemci směňovala i za alkohol a tabákové výrobky. V případě prokázání viny před soudem za to ženě hrozí až čtyři roky za mřížemi.
před 50 mminutami

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Žalobce z brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
11:35Aktualizovánopřed 58 mminutami

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent, který se narodil v Irsku. Po jmenování papežem Lvem XIV. jeho jméno v poledne oznámilo tiskové středisko Vatikánu, sdělila mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami
Načítání...