Česko bude dál očkovat vakcínou AstraZeneca, oznámil Blatný

Epidemie covidu-19 v Česku stále slábne, ale jen pozvolna. V neděli přibylo 3291 potvrzených případů. Hospitalizováno je přes osm tisíc lidí nakažených covidem-19 a bezmála čtvrtina z nich je v těžkém stavu. Česko podle ministra Jana Blatného (za ANO) nepozastaví očkování vakcínou AstraZeneca jako Německo a další země. Podle něj nebyla prokázána souvislost s případy výskytu krevních sraženin.

„Zatím nebyla prokázána příčinná souvislost nežádoucích účinků přímo s podáním vakcíny. Počty těch událostí se nevymykají běžné populaci,“ uvedl Blatný. V posledních dnech vakcínou AstraZeneca kvůli podezření na možné nežádoucí vedlejší účinky přestalo očkovat několik evropských států, v pondělí Německo, Francie a Itálie. Podle britského úřadu pro kontrolu léčiv i Světové zdravotnické organizace se ale souvislost neprokázala.


Firma minulý týden oznámila, že do konce března sníží dodávky Evropské unii. Česko dostane podle Blatného v březnu 120 tisíc místo 200 tisíc dávek. „Tato vakcína je určena především k podání u praktických lékařů, bude to tedy znamenat určitou redistribuci a změny v dodávkách,“ řekl ministr. Výpadek podle něj neovlivní celou očkovací strategii nebo cíl naočkovat do konce léta 70 procent populace.

Přes 8000 lidí leží v nemocnicích

Nákaza koronavirem se v neděli v Česku prokázala u 3291 lidí. Bylo jich zhruba o 700 méně než předchozí neděli, zároveň to byl nejlepší nedělní výsledek od poloviny února. V Česku se vyskytuje i jihoafrická varianta koronaviru, která je nakažlivější a zároveň odolnější vůči některým vakcínám. Brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny ji nově detekovala u člověka, který se vrátil z dovolené v Tanzanii, uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Dosavadní případy potvrdila Fakultní nemocnice Brno a soukromá laboratoř. 

Od počátku března počty hospitalizovaných nepoklesly pod osm tisíc, k pondělnímu ránu vykazovalo ministerstvo zdravotnictví 8362 nakažených v nemocnicích. V těžkém stavu je bezmála čtvrtina z nich – 1930 lidí. Velmi málo lůžek intenzivní péče určených pro covidové pacienty je nyní zejména v regionech na západě a ve středu Čech. V Praze je osm volných infekčních lůžek intenzivní péče a čtyři reprofilizovaná, v Karlovarském kraji v součtu tři volná lůžka infekční péče pro pacienty s covidem-19.

Liberecký kraj po neděli hlásí nový „rekord“ – poprvé má přes 500 obsazených nemocničních lůžek včetně 126 pacientů vyžadujících intenzivní péči. Jestliže v celorepublikovém měřítku počet hospitalizací stagnuje, v Libereckém kraji se situace zhoršuje – za neděli přibylo 17 obsazených lůžek. Kraj přesto ještě má volné kapacity díky tomu, že nemocnice pro péči o tyto pacienty uzpůsobily jiná oddělení. Za poslední týden lůžková kapacita pro covidové pacienty vzrostla z 545 na 648.

Potíže s nedostatkem personálu umožnila vláda nemocnicím řešit povoláním ambulantních specialistů. Pracovní povinnost jim mohou nařídit hejtmani, některé kraje toho již využily. Například v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny nyní vypomáhají čtyři specialisté, tři z nich v očkovacím centru a jeden na covidovém oddělení.

„Je to lékař, který tady pracoval, takže zná prostředí, zná nemocniční informační systém, takže se velmi rychle zapracoval a už nyní může poskytovat plnohodnotnou péči,“ přiblížila nemocniční náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jana Zvěřinová.

Nemocnici ale trápí hlavně nedostatek sester, jedná s lékařskou komorou o výpomoci zdravotníků z dalších ambulantních ordinací. Pomáhat by měli zejména v očkovacím centru, někteří i v nemocničních ambulancích, protože nemocniční ambulantní lékaři podle Zvěřinové pomáhají na lůžkových odděleních. Zároveň nemocnice využije i pomoc studentů zdravotnických škol. Během týdne by jich mělo u svaté Anny nastoupit 54. 

Praktici v Ústeckém kraji zatím neočkují, nepřišla vakcína

V Ústeckém kraji měli s novým týdnem začít očkovat praktičtí lékaři. V pondělí se tak ale nestane, protože do 26 ordinací, kde se zatím měly podávat, nepřišly vakcíny, uvedl regionální předseda Sdružení praktických lékařů Roman Houska s odkazem na hlavní lékárnici Krajské zdravotní Olgu Mučicovou.

Do ordinací měly krajské nemocnice přerozdělit 2700 dávek vakcíny AstraZeneca. Houska dodal, že jakmile vakcíny dorazí, zamíří k praktikům. Každý z 26 zapojených lékařů dostane po sto dávkách, zbylých sto si ponechá Krajská zdravotní.

Očkování se přesto v posledním týdnu rozeběhlo vyšším tempem než dříve. O víkendu v součtu obou dnů očkovali zdravotníci 28 tisíc lidí, v pracovním týdnu až 50 tisíc lidí, což bylo množství dávek podaných ve čtvrtek. Oběma dávkami bylo dosud očkováno 299 tisíc lidí, necelých 484 tisíc lidí dostalo zatím jen první dávku.

Začíná třetí týden uzavřených okresů

Pohyb po Česku je již dva týdny omezen dosud nejpřísněji od počátku pandemie. Kromě cest za prací či k lékaři nesmí lidé opouštět okres, kde žijí, a na vycházku či za sportem mohou pouze po své domovské obci, zavřené jsou všechny školy i školky kromě těch určených pro děti zdravotníků.

Blatný v pondělí oznámil, že nebude doporučovat, aby se příští týden zrušil zmíněný zákaz pohybu mezi okresy. Další postup v opatřeních předloží vládě ve čtvrtek. Také řekl, že bude vládu žádat o prodloužení nouzového stavu.

Vláda jednala i o testování ve firmách, které se rozšíří o povinnost také pro podniky od deseti do 49 zaměstnanců. Ty mezi 50 a 249 zaměstnanci již musí mít za sebou první kolo testů – jednou za týden musí podstoupit antigenní test každý pracovník.

Podle Svazu průmyslu a dopravy bylo pozitivních v průměru 0,77 procenta testů. V menších firmách byla pozitivita poněkud vyšší, a to 1,24 procenta. Testování uskutečnilo 45 procent firem u závodních lékařů, 47 procent použilo samotestovací sady.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý testování jako takové vyzdvihl. „Podnikatelé se tomu postavili čelem a testují skutečně ve velkém. Víme, že masivní testování je nejen cestou k udržení průmyslových a dalších výrob v chodu, ale i cestou k rychlejšímu postupnému otevírání obchodů, služeb a cestovního ruchu,“ podotkl. Zároveň ale dodal, že za klíčové považuje co nejrychlejší očkování.

U příležitosti roku od vyhlášení prvních větších restrikcí však Hospodářská komora řadu vládních kroků ostře kritizovala, podle Dlouhého je například nízká podpora podnikatelů, uvedl, že podnikatelé musí hradit 70 procent svých nákladů půjčkami.

Končí COVID – gastro

Pondělí je posledním dnem, kdy mohou podnikatelé žádat o příspěvky z programu Covid – gastro uzavřené provozovny. Ministerstvo průmyslu a obchodu příjem žádostí ukončí v 16 hodin, potom jej nahradí nový program Covid 21, který má nahradit i některé další programy.

Podpora je určena firmám, kterým vláda protiepidemickými opatřeními zakázala nebo omezila činnost a tržby jim v posledním čtvrtletí loňského roku klesly meziročně alespoň o 30 procent. Připravený je pro ně příspěvek 400 korun na zaměstnance či spolupracující osoby samostatně výdělečně činné za každý den omezení. Každému provozu bude započítáno tolik dní, kolik musel mít zavřeno, a to v období od loňského 9. října do letošního 10. ledna.

Pomoc MPO proplácí na náklady a výdaje na provoz a udržení podnikání, tedy na osobní náklady, náklady na materiál, leasing, odpisy, daně a poplatky či splátky úvěrů vzniklé od 1. února loňského roku do letošního 10. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 21 mminutami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 4 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 7 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 8 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 9 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 9 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 19 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.